Nová světová hrozba: Zika - Ekonom, 4.2. 2016, Alena Drda Morávková, Petr Volf

Ekonom | 4.2.2016 | Rubrika: Epidemie | Strana: 16 | Autor: Eva Hníková | Téma: Přírodovědecká fakulta


Do boje proti nebezpečnému viru se už zapojili i čeští vědci.

Virus zika, který se nyní šíří hlavně po Latinské Americe, může být pro svět větší hrozbou než krvácivá horečka ebola. Průběh nemoci je sice nesrovnatelně mírnější, připomíná většinou obyčejnou chřipku, ale virus zřejmě způsobuje těžké poškození novorozenců, které je mnohdy neslučitelné se životem. Počet takto postižených dětí přesáhl během posledních měsíců v Brazílii, kde je choroba nejrozšířenější, čtyři tisíce. Pro srovnání epidemie eboly si v průběhu dvou let vyžádala 11 tisíc životů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) svolala na 1. února kvůli viru zika mimořádné zasedání. Ještě týž den vyhlásila celosvětový stav nouze, který naposledy zavedla právě kvůli ebole. Experty WHO zneklidňuje především možné spojení s postižením novorozenců.

Nekontrolované šíření

Dosud opomíjený virus byl poprvé zaznamenán v roce 1947 v Ugandě a své označení dostal právě po tamním pralese jménem Zika. Dlouho se vyskytoval jen v Africe. Pak se prohnal přes jihovýchodní Asii a v roce 2014 pronikl do Latinské Ameriky. „Mohl ho tam přenést nakažený cestovatel nebo komár,“ říká Daniel Růžek, který vede oddělení virologie ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně.
Loni se však virus začal nekontrolovaně šířit, podle odborníků za tím může být jeho zmutování. „Změna v dědičné informaci by se dala najít vcelku rychle, ale odhalení praktického významu mutace zabere týdny i měsíce,“ podotýká viroložka Alena Drda Morávková z Přírodovědecké fakulty UK. Rychlému šíření napomáhá i fakt, že vrcholí aktivita komárů. „Virus se dostal do oblastí, kde se v minulosti nevyskytoval. Imunitní systém obyvatel Latinské Ameriky na něj nebyl připraven,“ vysvětluje Daniel Růžek, proč rapidně přibývá nových případů.
Rozmach nákazy dlouho unikal pozornosti. „Klinicky patrný je jen asi každý pátý případ nemoci a ta navíc probíhá u většiny lidí lehce,“ vysvětluje Jiří Beran, ředitel Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové, proč se virus zatím tak dobře „maskoval“. Nemocného většinou trápí horečka, svědění či bolest klubů a po týdnu se uzdraví. Takže chorobu si lze snadno splést třeba s běžnou chřipkou. „V tropických zemích uniká nemoc snadno pozornosti i proto, že její příznaky jsou podobné horečce dengue, kterou způsobuje virus přenášený stejnými druhy komárů,“ uvádí Petr Volf z Přírodovědecké fakulty UK. A upozorňuje, že v Brazílii byl virus zika „objeven“ až poté, co se počaly rodit postižené děti matkám, které v těhotenství prodělaly horečnaté onemocnění.
Počet novorozenců s mikrocefalií, tedy s předčasně ukončeným vývojem mozku, tam během roku stoupl více než dvacetinásobně. Přímý důkaz o tom, že poškození dětí má na svědomí právě zika, zatím chybí. Ale vědci na jeho získání nyní intenzivně pracují. Vedle toho odborníci začínají spekulovat také o tom, že by u některých dospělých pacientů nákaza tímto virem mohla mít i těžší formu, která končí až ochrnutím. Výskyt těchto poruch totiž v oblastech se zvýšeným výskytem viru statisticky významně roste.

(...)