Kouzlo pomalého běžce|Respekt | 26.3.2018 | Rubrika: Fokus | Strana: 40

Nevelká laboratoř antropologie kostní tkáně v budově přírodovědecké fakulty v Praze na Albertově na první pohled rozhodně nevypadá jako hi-tech pracoviště, kde se dělá světová věda. Právě tady ale vznikala středoevropská část výzkumu profesora Ruffa. Jak vysvětluje její vedoucí Vladimír Sládek, kosti zapůjčené z muzeí v Česku, Německu a Rakousku s kolegy snímali na speciálních zařízeních na spřáteleném pracovišti veterinární kliniky ve Vídni. Jejich skenováním strávili stovky hodin a v Praze pak na monitorech srovnávali naměřená data. Použitá metoda snímání – takzvaná výpočetní tomografie – umožňuje zkoumat nejen povrch, ale i vnitřek kosti, z něhož se potom dá vyčíst mnoho informací o chování člověka, kterému patřila. Vědci se zaměřili na stehenní, holenní a pažní kosti. Dolní končetiny dokážou prozradit měnící se výšku lidí a také míru jejich pohybové aktivity; pažní kost byla zkoumána s nadějí, že z ní vědci vyčtou něco o manuální činnosti našich předků.

(...)