Alchymie – nauka vytrvalých|Vesmír | 12.7.2018 | Rubrika: Před zrodem chemie | Strana: 84

Skutečnost, že alchymie přežila skoro dvě tisíciletí až do doby překvapivě nedávné, je dodnes předmětem studií. Její pozoruhodnou životnost výmluvně dokládá svou činností také nizozemský učenec Herman Boerhaave (1668–1738). Napsal: „Nikdo jiný [než alchymisté] neprozkoumal důvěrněji a zřetelně nevysvětlil povahu Těl [kovů] a jevů, které jsou schopna vyvolat.“ Zde uvažujeme transmutační alchymii, jeden z hlavních směrů této nauky, který tvrdil, že je možné proměnit obecné kovy v drahé, především ve zlato, chemickou nebo metalurgickou cestou či kombinací obou přístupů. Abychom získali představu o východiscích, která vedla Boerhaava k jeho proslulým experimentům, je třeba vrátit se o staletí zpět.

(...)

Prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc., (*1942) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě se věnoval biofyzikální chemii a dějinám chemie; z těchto oblastí publikoval sto odborných sdělení. Nyní se zabývá dějinami alchymie. Je autorem knih Alchymie – dcera omylu (1988), Tajemství magických čtverců (1997), Alchymie. Nauka mezi snem a skutečností (2007), Alchymie. Svět pohádek a legend (2008), Biofysikální chemie (spolu s M. Kodíčkem, 3. vydání 2013). Autorsky i redakčně se podílel na obsáhlé monografii Ivo Purš, Vladimír Karpenko (ed.): Alchymie a Rudolf II. (Hledání tajemství přírody ve střední Evropě v 16. a 17. století); anglické vydání 2016.