Geografické rozhledy: Nerostné bohatství

Geografické rozhledy: Nerostné bohatství

• Vliv nerostného bohatství na rozvoj Česka
• Příběh zlata: od velkého třesku až po střechu Národního divadla
• Těžba stříbra v českých zemích a ve světě
• Těžba štěrkopísků a její dopady na krajinu
• Venezuela versus Guyana: letitý spor o území Esequibo
• A co potom? Problémy a dilemata týkající se obnovy krajiny po těžbě uhlí
• Potenciál konceptu sense of place v geografickém vzdělávání
• Návrh konceptu editovatelných obrysových map pro geografické vzdělávání

Geografické rozhledy můžete sledovat a číst i v online verzi na www.geograficke-rozhledy.cz a na Facebooku a Instagramu časopisu @geograficke.rozhledy.

Roční předplatné Geografických rozhledů (5 čísel během školního/akademického roku) nově činí 395 Kč. Pro členy České geografické společnosti je předplatné zlevněno na 335 Kč. Zvýhodněné předplatné objednávejte přes e-mail sekretariátu ČGS (sekretariat@geography.cz). I následná platba je prováděna na účet ČGS.

Slovní spojení nerostné bohatství označuje souhrn dosud nevytěžených zásob nerostných surovin, které je možné ekonomicky využít pro potřeby lidské společnosti. Nerostnými surovinami, které představují nerostné bohatství, jsou horniny, minerály, chemické sloučeniny nebo i samotné prvky. Mohou mít podobu pevného, kapalného i plynného skupenství. Byť jde o v přírodě se vyskytující a přírodou vytvořené materiály, mluvíme o nich jako o neobnovitelných, protože k jejich obnově nedochází buď vůbec, nebo se utvářejí extrémně pomalu (zvlášť v porovnání s tempem, jakým je lidstvo zpracovává). Menší podíl nerostných surovin lidstvo využívá neupravené – v podobě, v jaké je našlo a vytěžilo. Většinu je však nutné průmyslově upravit. Mezi nerostné zdroje patří energetické suroviny (ropa, zemní plyn, uhlí), rudy kovů a dále stavební materiály (kamenivo, písky, štěrkopísky).

Nerostné suroviny jsou lidstvu známy od počátku jeho existence. Celé pravěké epochy jsou nazvány podle surovin, jejichž využití v jejich průběhu převládalo – hovoříme o době kamenné, době bronzové nebo železné. V novověku spotřeba i význam nerostných surovin se vzrůstajícími potřebami industrializace ještě vzrostly. S rozvojem lidské společnosti, díky čím dál většímu počtu vědeckých poznatků o neživé přírodě a neustávajícímu technologickému pokroku, se rozšiřuje i paleta surovin, které lidstvo využívá. V současném světě nerostné bohatství tvoří čím dál více materiálů a surovin. Ty nejcennější a nejvzácnější, které jsou však pro fungování dnešního světa zásadní, se označují jako suroviny strategické. Často se diskutuje i o tom, které suroviny jsou, či budou, surovinami budoucnosti.

Nové číslo Geografických rozhledů přináší texty jak o surovinách tradičních, tak i těch moderních. Nabízí pohled na to, jak nerostné bohatství interaguje s prostorem – jaký vliv má na rozvoj území, ale i jak se dá vypořádat s negativním dopadem těžby na krajinu.

Přejeme Vám příjemné čtení.

Miroslav Šifta