Tři projekty z naší fakulty získaly podporu ERC CZ

Imunolog Jan Dobeš se v ERC CZ projektu zaměří na regulaci adaptivní imunitní odpovědi buňkami střevní sliznice, které za určitých okolností mohou fungovat jako tzv. antigen prezentující buňky. Tyto vysoce specializované buňky imunitního systému jsou obecně schopné pozřít bakterie, rozštěpit je na velmi malé kousky a ty pak prezentovat T-lymfocytům. Takto antigen prezentující buňky ovlivňují nebo modulují imunitní odpověď. „Je velmi překvapivé, že buňky střevní sliznice mají stejnou schopnost. Budeme se snažit zjistit, proč tomu tak je, a rozklíčovat, jak tyto neklasické antigen prezentující buňky ovlivňují naše soužití se střevními mikroby,“ říká Jan Dobeš, rovněž držitel interní podpory UK Primus (více v samostatném článku).

Jak vznikají nové druhy? Touto odvěkou záhadou života se bude zabývat Levi Yant (PřF UK). „Duplikace celého genomu (Whole genome duplication, WGD) je klasickou formou ‚okamžité specializace‘, která napomáhá adaptaci. Naším cílem je zjistit, co přesně duplikace celého genomu ovlivňuje a jak dochází k adaptaci a specializaci. Testujeme konkrétní představy o jednotlivých genech posilujících adaptaci. Na konci projektu bychom chtěli mít jasnou odpověď na nové role těchto adaptačních genů. Duplikace celého genomu také silně souvisí se šlechtěním plodin, takže poznatky by mohly být využitelné i v zemědělství,“ popisuje evoluční biolog.

Lépe pochopit přírodní katastrofy, která jsou se změnou klimatu stále častější, intenzivnější a nebezpečnější se snaží Gianvito Scaringi. „Zabývám se sesuvy půdy: většina vědců při sesuvech půdy zkoumá roli vody, například dešťové přívaly nebo tání sněhu. Má výzkumná hypotéza spočívá v tom, že vyšší teploty mohou přímo ovlivňovat sesuvné procesy. Když se půda oteplí, může dojít k určitým změnám, které ji oslabí, je méně schopná zadržovat vlhkost a hůře drží tvar na svazích. Tyto změny jsou velmi málo prozkoumané. V projektu budu provádět experimenty a zlepšovat modely, abychom získali lepší předpovědi sesuvů tváří v tvář změně klimatu. To by v konečném důsledku mohlo pomoci například i úřadům formulovat přesnější plány na zmírnění rizik souvisejících se změnou klimatu,“ popisuje Scaringi.