Hlavonožci z Montany
Článek publikovaný v Nature Communications se zabývá hlavonožci, kteří mají unikátně zachovalé zbytky schránek i měkkých tkání. Na základě analýzy klíčových znaků byla přehodnocena fylogeneze dvoužábrých hlavonožců a potvrzena fylogenetická hypotéza (podpořená také molekulárními daty) o čase divergence osmi a deseti ramenných hlavonožců v intervalu mezi středním permem (ca 275 mil. tet) a spodním triasem (ca 250 mil. let). Zkoumané zbytky z karbonu USA představují evoluční experimenty raných coleoidů s řadou variabilních znaků, které se objevují v řadě fylogenetických linií pozdějších taxonů. Článek poukazuje na unikátní tafonomii, ale také neúplnost fosilního záznamu a limitované zachování jak původně měkkých, tak i pevných částí (např. omezené přetrvání biominerálu aragonitu v čase).
Raní hlavonožci Gordoniconus beargulchensis and Syllipsimopodi bideni z Montany.
Akce dokumentů