Debatní setkání: Přínos českých vědkyň světové vědě

KDY: úterý 21. února ve 14:30
KDE: Černínský palác, Loretánské náměstí 5, Praha 1, Zrcadlový sál

Prosíme o potvrzení účasti na ovd@mzv.cz do 17. 2. 2022 (počet míst je limitován)

Moderuje Jan Bumba, zahájí náměstek MZV Jiří Kozák.

Hosté panelové diskuze: 

Mgr. Kateřina Sam, Ph.D. 

MUDr. Barbora East, Ph.D. 

Doc. RNDr. Kateřina Komrsková, Ph.D.

Vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, České Budějovice Držitelka grantu Martiny Roeselové za rok 2018, vystudovala zoologii a biologii ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde také získala v roce 2013 doktorát. V následujících letech působila na Jihočeské univerzitě, posléze krátce na Kodaňské univerzitě v Dánsku a nakonec na Griffith University v australském Brisbane. V roce 2017 se vrátila do Českých Budějovic, aby zde vedla Laboratoř multitrofických interakcí na Entomologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Rok na to obdržela prestižní ERC Starting Grant. Ve svém výzkumu se věnuje tématům z oblasti zoologie, ekologie a behaviorální ekologie.

Lékařka-vědkyně z III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol (špička v oboru chirurgie kýly). Vystudovala 2. lékařskou fakultu UK, poté osm let působila na I. chirurgické klinice a od roku 2017 pracuje na III. chirurgické klinice 1. LF UK v Motole. Od počátku se specializuje na rekonstrukci břišní stěny a za své publikace získala řadu prestižních cen. Je tajemnicí pro kvalitu v Evropské kýlní společnosti, podílí se na tvorbě evropských guidelines a výukových programů, zkouší evropskou atestaci v oboru rekonstrukce břišní stěny. Kolegyni Monice Švorcové pomáhala se založením sekce Ženy v chirurgii při České chirurgické společnosti. 

V Biotechnologickém ústavu AV ČR, v. v. i., BIOCEV vede Laboratoř reprodukční biologie. Ve své práci se dlouhodobě zabývá funkcí vybraných proteinů gamet a reprodukčních orgánů v procesu oplození. V poslední době se rovněž věnuje studiu dynamiky proteinů účastnících se vazebné interakce a fúze spermie a vajíčka, které přispívají k pochopení tohoto složitého děje, jakož i zjištění vlivu různých environmentálních faktorů na genetické a epigenetické mechanismy způsobující změny ve vývoji zárodečných buněk, což vede k novým možnostem diagnostiky idiopatické neplodnosti u lidí, jejíž nárůst je stále vyšší.