Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?
- Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv na krádeže nektaru má nadmořská výška, roční období a tvar květu zkoumal na Kamerunské hoře výzkumný tým z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v čele se Sailee P. Sakhalkar, Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem.
- Pražské ptactvo: Příběh hrdiny, jehož dílo přetrvává
- V úterý 23. dubna ve večerních hodinách byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy oficiálně představena kniha Pražské ptactvo 1800–2020: Ptáci, město, příběh hrdiny. Tento titul vydaný koncem roku 2023 nakladatelstvím revolver Revue je aktualizovanou a upravenou verzí stejnojmenné knihy Veleslava Wahla z roku 1944. Večerem provázeli proděkan pro biologickou sekci, Petr Horák, Petr Voříšek z České společnosti ornitologické a Ondřej Sedláček z katedry ekologie.
- Inovace v bezpečnosti potravin
- Potravinové alergie trápí mnoho lidí. Jedním z nejčastějších alergenů jsou mandle. Alergie na tyto ořechy typicky přetrvává po celý život nebo má nízkou míru vyléčení v dětství. V současné době je vyhýbání se konzumaci alergenu nejúčinnějším způsobem, jak předejít alergickým reakcím. Přítomnost skrytých alergenů v důsledku náhodné kontaminace během výroby potravin nicméně představuje vážné zdravotní riziko pro alergické spotřebitele. Proto je nutné vyvíjet moderní analytické metody pro stanovení stop alergenů obsažených v mandlích. Na tomto vývoji se podílí i prof. Jiří Barek z UNESCO Laboratoře elektrochemie životního prostředí na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Dr. Sofií Tvorynskou z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
- Co nám prší nejen za humny?
- Chemické složení atmosférických srážek má významný vliv na mnoho přírodních procesů s konečným důsledkem na celý ekosystém. Masivní úhyn lesů v důsledku kyselých dešťů je jen jedním z mnoha příkladů. Znalost složení srážek nám proto dává důležitý vhled do potenciálních následků pro naše životní prostředí včetně možnosti volby vhodných opatření. Tým odborníků v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nedávno publikoval v časopise Chemosphere zajímavé výsledky dlouhodobého vývoje chemického složení srážek na našem území za posledních 40 let.
- Co ovlivňuje délku sezóny vytrvalých rostlin?
- Stejně jako všechny ostatní organismy, i rostliny se musejí umět přizpůsobit podmínkám prostředí ve kterém žijí. Jejich okolí se ale neustále mění, ať už se jedná o změny jednorázové, či pravidelné (sezónní). Proto je potřeba, aby rostliny přizpůsobily délku svojí aktivity (aktivní sezónu) těmto změnám. Aktivní sezóna je závislá na mnoha faktorech, a jednotlivé druhy rostlin se mezi sebou liší její délkou. Jaká je délka aktivní sezóny různých druhů a na čem závisí? Tuto otázku si položili Tomáš Koubek, Tereza Mašková a Tomáš Herben z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2023/2024 – Biologie
- Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2023/2024 za sekci Biologie získal Mgr. Jan Šťastný, Ph.D. za předměty Algologické determinační praktikum a Algologie I a II.. Zabývá se převážně výzkumem řas a sinic a fakultě učí už skoro 20 let. Vede také předmět Terénní cvičení z botaniky, které je mezi studenty velice populární. Ocenění Studentského velemloka získal poprvé.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 - mimosekční přeměty
- Cenu Studentský velemlok v oblasti mimosekčních předmětů obdržel RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. (*1990) za předmět Efektivní studium VŠ. V tomto „softskillovém“ kurzu se studenti mohou dovědět, co potřebují vědět o studiu a vědecké práci, ale také si vyzkouší některé činnosti s tím spojené i prakticky. Tomáš Macháček absolvoval studium parazitologie na naší fakultě a od roku 2015 vyučuje předměty na katedře parazitologie. Zabývá se imunologií parazitárních infekcí se zaměřením na imunitní interakce mezi helminty a obratlovci. Cenu Studentský velemlok získal poprvé.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2022/2023 – Geografie
- Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2022/2023 v kategorii Geografie, konkrétně za předmět Kartografie, se stal RNDr. Jakub Lysák, Ph.D., který na Přírodovědecké fakultě působí na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie. Jakub Lysák rodák z Mostu, hrdý na své město, vystudoval informatiku na MFF UK. Po dokončení studia se šel ze zvědavosti podívat na PřF UK, a protože se mu tam líbilo, nějakou dobu tam současně s působením v komerční sféře studoval, a nakonec ho tam i nechali pracovat. Jeho životní zkušenosti formovalo mimo jiné prostředí rodného města, kde již v útlém věku cítíte, že ne všechny věci na světě, které by teoreticky měly fungovat, fungují i v realitě, a komerční informatická praxe, která vás naučí produkovat sice ne nutně nejlepší, ale pokud možno spolehlivě fungující řešení v předem daném termínu. To není vždy v souladu s akademickým viděním světa. Profesionálně se věnuje především kartografii, geoinformatice, programování a algoritmizaci problémů z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Krom výuky vedl a vede řadu studentských prací, při nichž vznikají pozoruhodné mapy a atlasy zajímavých míst. Je členem České kartografické společnosti a působí v redakční radě časopisu Geografické rozhledy. Spolupracuje se Zeměměřickým úřadem na tvorbě státního mapového díla, podílí se také na organizaci mapové soutěže pořádané při Zeměpisné olympiádě a snaží se při tom všem stíhat i práci na dalších výzkumných projektech.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2022/2023 – Chemie
- Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2022/2023 za sekci chemie získal prof. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. (*1976) za předměty Anorganická chemie I (a) a Laboratorní technika. Vystudoval anorganickou chemii na naší fakultě a od roku 2000 působí jako pedagog na Katedře anorganické chemie. Ve skupině Koordinační a bioanorganické chemie se věnuje vývoji kontrastních látek pro medicínské zobrazovací metody. Ocenění Studentského velemloka získal poprvé.
- Jakub Sakala: „Stojíme na ramenech obrů“, rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 – Geologie a OŽP
- Doc. RNDr. Jakub „James“ Sakala, Ph.D (*1974) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Jeho diplomová práce byla zaměřena na paleobotaniku. Ve své vědecké kariéře se primárně zabývá takzvanou paleoxylotomií, zkoumáním struktury dřeva fosilních rostlin. Doc. Sakala je jednou z duší Ústavu geologie a paleontologie, a především plodným akademikem. V životě to díky své píli a „relativně neobvyklému“ zaměření přes svou Alma Mater a studium ve Francii dotáhnul až na samotnou Antarktidu.
Akce dokumentů