E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Expedice NAMAK

Krápníky v jeskyni 3N tvořené halitem
.

Datování a vývoj solných pňů a krasu v Iránu – aneb nečekaný výsledek studentských  expedic a jedné zdánlivě bezvýznamné přednášky

Historie a současnost
Projekt NAMAK (http://home.gli.cas.cz/namak/) započal expedicí studentů 3. ročníku geologie
na PřF UK v roce 1997 do pohoří Zagros v Iránu. Zaujala nás přednáška Prof. Pavla Bosáka,
který zde v roce 1993 nalezl vchody do neprozkoumaných solných jeskyní. Přes výrazný
počáteční skepticizmus všech starších a zkušenějších kolegů, díky kterému se prvních expedic
účastnili pouze studenti, jsme do této oblasti začali jezdit každý rok na měsíční expedice a to
nejprve ve spolupráci s íránskými turistickými agenturami a později ve spolupráci
se Šírázskou Universitou. Do roku 2010 byla oblast navštívena již 13x. Expedice organizuje
Jiří Bruthans (PřF UK) spolu s Michalem Filippim (GLÚ AV ČR). Významnou část
cestovních nákladů expedic hradili a dosud hradí sami účastníci. Občas se na jednotlivé
expedice daří získávat i finanční či materiální podporu od sponzorů (jejich seznam, stejně
jako seznam účastníků expedic je uveden na výše zmiňovaném webu.

Věda
Pohoří Zagros a jeho solné pně jsou geologickým rájem. V prvních letech jsme se věnovali
především terénnímu průzkumu a dokumentaci morfologie krasových jevů a jeskyní. Později,
díky finanční podpoře na výzkum v podobě dvou grantů od Grantové Agentury AV ČR, bylo
možno provést datování mořských teras na dvou pních (metodami 14C, U/Th), což bylo
využito k určení rychlosti výstupu solných pňů. Později byl spolu s datováním fluviálních
teras pomocí metody OSL popsán vývoj Namakdanského diapiru v Perském zálivu
v posledních 130 tis. letech. Další publikovaná práce se věnuje specifikaci chemického a
minerálního složení zvětralin a sedimentů na površích solných pňů a vlivu těchto zvětralin a
sedimentů na vývoj morfologie pňů a solného krasu. Již 10 let také probíhá měření eroze
různých typů povrchu na solných pních. V současné době je studium zaměřeno především na
charakter a původ podzemních vod v solných pních a jejich okolí za využití chemických a
izotopových stopovačů a na popis vývoje solných pnů v pohoří Zagros, na základě různých
datovacích metod.

Vybrané vědecké publikace a využití dat dalšími badateli
Bruthans J., Filippi M., Zare M., Churáčková Z., Asadi N., Fuchs M., Adamovič J. (accepted after few
minor modifications): Evolution of salt diapir and karst morphology during the last glacial cycle:
effects of sea-level oscillation, diapir and regional uplift, and erosion (Persian Gulf, Iran).-
Geomorphology IF =2. 338
Bruthans J. Filippi M, Asadi N, Zare M, Šlechta S, Churáčková Z (2009): Surficial deposits on salt
diapirs (Zagros Mountains and Persian Gulf Platform, Iran): Characterization, evolution, erosion
and the influence on landscape morphology, Geomorphology 107: 195–209. IF =2. 338
Bruthans J, Asadi N, Filippi M, Vilhelm Z, Zare M (2008): A study of erosion rates on salt diapir
surfaces in the Zagros Mountains, SE Iran. Environmental Geology 53:1079–1089. IF=0.722
Bruthans J., Filippi M., Geršl M., Zare M., Melková J., Pazdur A., Bosák P. (2006): Holocene marine
terraces on two salt diapirs in Persian Gulf (Iran): age, depositional history and uplift rates.- Journal
of Quaternary Science. 21, 8: 843-857 IF=2.496
Bruthans, J. a Zeman, O. (2003): Factors controlling exokarst morphology and sediment transport
through caves: Comparison of carbonate and salt karst.-Acta Carsologica: 32, 1: 83-99. Ljubljana
Bruthans, J., Šmíd, J., Filippi, M. a Zeman, O. (2001): Thickness of caprock and other important
factors affecting morphogenesis of salt karst.- – Acta Carsologica, 29/2: 51-64, Ljubljana.
Bosák P., Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J. (1999): Karst and Caves in the Salt Diapirs, SE
Zagros Mts., Iran. – Acta Carsologica, 28/2: 41-75, Ljubljana.

Veškeré publikace z projektu NAMAK jsou uvedeny zde:
http://home.gli.cas.cz/namak/presentations.html

Výzkum na solných pních v Iránu je vedle IF periodik citován např. v knihách:
Ford D.C. and Williams P. (2007): Karst Hydrogeology and Geomorphology. 2nd edition.
Willey. 562 p.
Palmer A. N. (2007): Cave geology. Allen Press. USA  454 p.
Warren J. K (2006): Evaporates: Sediments, Resources and hydrocarbons. Springer 1035 p.

Tým ze Švédské Hans Ramberg Tectonic Laboratory postavil na datech ze studia rychlosti
výstupu solných pňů (Bruthans et al. 2006, 2008, 2009) svůj model odhadu viskozity solných
pnů: Mukherjee S., Talbot C. J., Koyi H. A. (2010 in press): Viscosity estimates of salt in the
Hormuz and Namakdan salt diapirs, Persian Gulf. Geol. Mag. IF=1.853


Objevy a jejich popularizace
Během expedic byl v letech 1999 –2006 postupně objevován systém Jeskyně 3N na ostrově
Kešm (Qeshm) v Perském zálivu, v současnosti nejdelší jeskyně v soli na světě. Objev této
unikátní solné jeskyně umožnil registrovat Geopark na ostrově Kešm v rámci UNESCO jako
první Iránský geopark. Celkem se podařilo zmapovat a zdokumentovat přes 10 km nových
solných jeskyní na 10 navštívených pních.
Objevy byly popularizovány v řadě televizních pořadů (např. Vědník, Planeta věda, Objektiv,
Port,  aj.), rozhlasu (např. v pořadech Nad věcí (ČRo-Radiožurnál), Casablanca (ČRo-Radio
Wawe) Vstupte! (ČRo-Leonardo), Planetárium (ČRo-Sever) i tisku a internetových médiích
(LN, HN, Metro, aj.; Aktuálně.cz). V roce 2009 navštívil za doprovodu členů týmu NAMAK
oblast se solnými pni filmový štáb televize BBC, aby zde natočil materiál pro epizodu ze
svého populárně naučného dokumentu „How the Earth made us".

Michal oblečený, neoblečený a kamera dražší než běžný byt
.

Akce dokumentů