Prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc.

Prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc.

*6. 12. 1931 v Benešově, † 7. 11. 2002 v Praze

prof.  Ivo Chlupáč

Významný český geolog a paleontolog prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc. se narodil 6. 12. 1931 v Benešově. V roce 1951 maturoval na reálném gymnáziu v Praze. Koncem gymnaziálních studií publikoval své první odborné práce. V letech 1951-1955 studoval Geologicko-geografickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval s vyznamenáním. Během studia zde byl také zaměstnán jako asistent. Od roku 1955 až do roku 1991 pracoval jako odborný a později vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického. Po určitou dobu byl vedoucí výzkumné skupiny starších prvohor. Roku 1991 přešel na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze jako habilitovaný pedagog. V roce 1994 se stal ředitelem Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tuto funkci zastával do svého odchodu do důchodu. Od roku 1997 až do své smrti zde působil jako emeritní profesor.

Mezinárodní stratotyp silur/devon u Klonku (Suchomasty).

Hlavní obory jeho odborné činnosti byly geologie a paleontologie. Největšího uznání dosáhl jako odborník na devonský útvar. Vyšel z podrobného studia uloženin a faun nalezených v Čechách a na Moravě. Zabýval se jejich biostratigrafií, chronostratigrafií (disciplíny řešící otázky geologického času) a jejich korelací (porovnáním) ve světovém měřítku. Jeho práce se staly hlavním podkladem pro mezinárodní definici hranice mezi útvary silurem a devonem a pro definici stratigrafických stupňů spodního devonu – lochkova a pragu. Jeho výzkumy vedly k vymezení několika stratotypů (standardů jednotek dějin Země, geologického času) na území České republiky, mezi nimi i prvního mezinárodního stratotypu hranic mezi útvary na světě. Jde o standard hranice mezi silurem a devonem na Klonku u Suchomast, který byl vyhlášen mezinárodním stratotypem na 24. Mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu v roce 1972. Na Moravě podstatně přispěl k výzkumu devonu a spodního karbonu a k řešení otázky hranice mezi devonským a karbonským útvarem.

Aktivně se také zabýval paleontologií a paleoekologií. Popsal a pojmenoval množství nových druhů. Naopak řada druhů a rodů popsaných jinými autory nese ve svém odborném názvu na počest jeho jméno.

Byl členem Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu (zde byl po několik let místopředsedou), Mezinárodní subkomise pro stratigrafii siluru, Mezinárodní subkomise pro stratigrafii karbonu, individuálním členem Mezinárodní subkomise pro stratigrafickou klasifikaci při IUGS (Mezinárodní unie geologických věd při UNESCO) apod. V rámci této činnosti byl od poloviny šedesátých let zvaným účastníkem četných zasedání, sympozií a kongresů v zahraničí.

V ČR byl dlouholetým předsedou České (dříve Československé) stratigrafické komise, vykonával řadu dalších funkcí v rámci vědeckých sborů a rad, redakčních rad a komisí.

Je autorem více než 250 vědeckých publikací a zpráv. Mezi nimi je i několik rozsáhlých monografických studií a knižních publikací. Je autorem geologických průvodců do okolí Prahy a oblasti Barrandienu, vysokoškolských učebnic. Bohaté poznatky o geologii naší země shrnul jako vedoucí autorského kolektivu v knize Geologická minulost České republiky.

Výrazná byla také jeho pedagogická činnost. Věnoval se jí již během vysokoškolských studií jako asistent na částečný úvazek. Později působil jako přednášející výběrových přednášek na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V Ústředním ústavu geologickém byl školitelem vědeckých aspirantur a pravidelný vedoucí mnoha geologických exkurzí studentů, ale i zahraničních badatelů. Po nástupu na PřF UK převzal kurzy stratigrafické a historické geologie a částečně přednášky základů geologie a regionální geologie s příslušnými exkurzemi. Inspiroval řadu studentů geologie a mnozí ho považují za svého učitele.