SZZk navazujícího magisterského studia – neučitelské studium

Krajina a společnost

1. Krajinná struktura – horizontální, vertikální, časová. Dynamika vývoje krajinných struktur.
2. Krajinotvorné procesy – přírodní, antropogenní; hybné síly vývoje krajiny; definice změny krajiny a obecné charakteristiky změn krajiny
3. Vliv přírodních podmínek na využívání krajiny a diferenciaci krajinných typů
4. Využití krajiny – změny využití ploch a krajinného pokryvu: cíle, přístupy k hodnocení a přínos výzkumů k obecnému poznání (základní a aplikovaný výzkum)
5. Obecné a specifické procesy změn krajiny a jejího využití (proměny funkcí krajiny, hybné síly změn využití ploch)
6. Aktuální problémy krajin v různých geografických měřítkách a možnosti jejich řešení
7. Proměny postavení krajiny v geografickém výzkumu a ve společnosti (přístupy ke krajině a klíčové instituce její správy, ochrany a plánování; právo na krajinu; sociální a environmentální spravedlnost v tématu krajiny; krajina a moc)
8. Krajina v kultuře a kultura krajiny (otázka krajinného vědomí; otázky vlivu kulturních rozdílností na správu, ochranu a plánování krajiny; estetické vnímání krajiny; krajina a identita; krajinné dědictví)
9. Vztah krajiny k příbuzným klíčovým geografickým konceptům (příroda, kultura, region, místo, (životní) prostředí); krajina na pomezí objektivního a subjektivního, konkrétního a abstraktního
10. Kvantitativní a kvalitativní metody ve výzkumu krajiny; prameny a zdroje informací o krajině a jejích proměnách
11. Předmětová diverzita ve výzkumu krajiny a hlavní fáze vývoje odborného zájmu o krajinu; klíčové obory a odborné společnosti ve výzkumu krajiny

student:

• s porozuměním rozlišuje land use x land cover (vč. příkladů jednotlivých kategorií)
• kriticky hodnotí zdroje informací o proměnách krajiny v různých geografických měřítcích
• dovede popsat aktuální trendy vývoje využití ploch a nastínit vývojové trendy v budoucnosti (možné scénáře budoucího vývoje krajiny)
• rozlišuje mezi vnějšími rámci a vnitřními podmíněnostmi krajinných změn
• umí identifikovat převažující funkce krajiny
• kriticky uvažuje o problémech krajiny, příčinách – souvislostech – důsledcích různých konfliktů v krajině (pro společnost i přírodu)
• dovede se znalostí trendů dosavadního vývoje nastínit možné scénáře budoucího vývoje (jejich silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení)
• rozlišuje mezi krajinou urbánní a rurální, krajinou jader a periferií

Doporučená literatura:

viz sylaby dílčích předmětů doporučených k absolvování:

Dynamka krajiny a krajinných struktur

Data, metody a techniky studia krajiny

Heritage of Cultural Landscapes

Zpět na rozcestník