SZZk navazujícího magisterského studia – neučitelské studium
Geografie osídlení
1. Teoretické přístupy a koncepty geografie osídlení. Přístupy ke studiu osídlení v kontextu hlavních
paradigmat v sociální geografii: pozitivismus, behaviorální přístupy, humanistické přístupy, time-
space geography, politická ekonomie, postmodernismus a postrukturalismus.
2. Vývoj osídlení a sídelního systému. Urbanizace a urbanizační procesy; koncentrace a
dekoncentrace lidských aktivit. Vývoj systému osídlení v preindustriálním, industriálním a
postindustriálním období; vývojová stádia měst a diferenciální urbanizace. Specifika urbanizace za
socialismu a v postsocialistickém období.
3. Typy sídelních struktur. Městské a venkovské osídlení. Metropolitní a nemetropolitní oblasti.
Města a suburby. Jádra a zázemí. Periferní oblasti. Definice a metody analýzy (data, koncepty,
postupy).
4. Hierarchie měst / středisek osídlení. Sídelní hierarchie v globálním měřítku; globální a světová
města. Hierarchie středisek osídlení na národní úrovni: příklad Česka; střediskové funkce, metody
hodnocení, vývoj sídelní hierarchie.
5. Metropolitní a městské regiony. Vývoj a typy urbanizovaných makrostruktur: megalopole,
metropole, aglomerace. Metody vymezení: koncentrační areály, integrované sídelní systémy. Typy
metropolitních oblastí: monocentrické, polycentrické. Vývojová dynamika metropolitních oblastí.
6. Podstata, role a charakteristika měst. Role měst jakožto center systému osídlení, základní znaky
vnitřní integrity a diferenciace měst, aglomerační mechanismy, vliv prostorového uspořádání na
aglomerační výhody. Rozvoj dělby práce a městský způsob života.
7. Geografická (prostorová) organizace měst v odlišných etapách historického vývoje – hlavní
paradigmatické školy výzkumu měst a jejich proměn (Chicagská škola sociální ekologie, Los
Angerská škola kritických společenskovědních přístupů zahrnujících politickou ekonomii a post-
strukturalismus). Podobnosti a rozdílnosti v interpretaci vysvětlení geografické (prostorové)
organizace měst se zaměřením na růst industriálního města a restrukturalizaci postindustriální
metropole.
8. Hlavní principy, mechanismy, faktory a procesy utváření a proměn geografické organizace měst
– hlavní paradigmatické školy výzkumu měst a jejich proměn. Sociální ekologie, neoklasické teorie
využití půdy, institucionální analýzy, politicko-ekonomické přístupy a postrukturalismus. Role
obyvatel, kapitálu, veřejných politik a diskurzivních praktik.
9. Sociální konstrukce města, obraz města, percepce a reprezentace. Způsoby utváření obrazů
města a metody analýzy. Behaviorální přístupy, percepce městského prostředí a mentální
(subjektivní) obraz (mapa, portrét) města, vztah mezi městským prostorem a lidským chováním.
Postmodernismus a poststrukturalismus, diskurz a diskurzivní praktiky, reprezentace místa a
prostoru měst.
10. Globalizace a restrukturalizace měst. Vliv globalizačních procesů na společenské procesy měnící
uspořádání měst: internacionalizace, ekonomická restrukturalizace, sociální diferenciace, kulturní
transformace (postmodernismus) a proměny městských politik (neoliberalismus). Nejvýznamnější
lokality a procesy městských transformací na úrovni čtvrtí, města a metropolitního regionu.
11. Postsocialistické město. Specifika definice postsocialistických měst, jejich transformace
(vzájemné podmíněnosti) a nejvýznamnější procesy měnící městské prostorové struktury a lokality.
Procesy gentrifikace, segregace a suburbanizace v kontextu postsocialismu. Pozitivní a rovněž
rizikové aspekty aktuálních urbánních proměn.
12. Sociální prostorová struktura města a rezidenční segregace. Sociální nerovnosti a jejich vliv na
sociálně-prostorovou strukturu měst. Rezidenční diferenciace, residenční segregace. Příčiny a
podmíněnosti segregace. Metody hodnocení sociálně-prostorové struktury měst a rezidenční
segregace.
13. Prostorová struktura měst a restrukturalizace. Dynamická proměna fyzických, funkčních a
sociálních prvků a složek struktury měst a jejich vzájemná kombinace. Procesy urbánní
restrukturalizace: definice, charakteristika, podmíněnosti. Hlavní aktéři utvářející a proměňující
prostorovou strukturu měst. Vztah mezi proměnou městských lokalit a celkovou prostorovou
organizací města, role klíčových aktérů (na příkladu vybraného území).
14. Suburbanizace, metropolizace a reorganizace metropolitních regionů. Definice procesů
suburbanizace a metropolizace; jejich formy a podmíněnosti. Vztah procesu metropolizace a
suburbanizace. Nástroje a politiky podpory metropolitního rovoje a metropolitní spolupráce.
15. Venkovské osídlení. Definice a vymezení venkovského prostoru, jádrových a periferních území.
Typologie nemetropolitních území, venkovského prostoru a venkovských sídel v Česku. Struktura
venkovského osídlení Česka, specifické problémy velmi malých sídel.
16. Historický vývoj venkovského osídlení. Vývoj v Evropě a česku do roku 1990. Transformace
venkova od roku 1990. Zemědělství, zemědělská politika a rozvoj venkova.
17. Podmínky, koncepty a nástroje rozvoje venkova. Ekonomický rozvoj, zaměstnanost, lidské
zdroje. Role veřejné správy při usměrňování rozvoje venkovských obcí. Evropská a národní politika
rozvoje venkova, hlavní koncepty a hlavní směry.
Doporučená literatura:
viz sylaby dílčích předmětů doporučených k absolvování:
Sociogeografické regionální systémy
Geografie města
Transformace současných měst
Rozvojové problémy venkova
Geografický výzkum periferních oblastí Česka
Urban Social Geography I
Urban Social Geography II
Akce dokumentů