E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Náplň SZZk

Bakalářské studijní obory, na kterých se podílí KSGRR

Geografie a kartografie - tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce (student volí jeden z uvedených směrů)

Geografie a kartografie - zahájení studia od AR 2021/2022 - tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce (student skládá státní zkoušku ze všech okruhů)

Demografie se sociální geografií - tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce - pouze část SZ Sociální Geografie

Geografie se zaměřením na vzdělávání - tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce - pouze část SZ Geografie (MSZUB07)

Obecné informace o bakalářské státní zkoušce (učitelství)

Povinný tematický okruh

Volitelné tematické okruhy (student volí jeden z nabídky)

Sociální geografie a geoinformatika - tematické okruhy ke státní závěrečné bakalářské zkoušce (student volí jeden ze 2 směrů v nabídce)

Sociální geografie a geoinformatika - zahájení studia od AR 2019/2020 - jedna otázka ze společných okruhů a jedna ze specializačních okruhů


GEOGRAFIE A KARTOGRAFIE

Sociální a regionální geografie (GE-KA)

Tematické okruhy ke státní závěrečné bakalářské zkoušce MSZZB001.

1. Objekt a předmět sociální geografie - ontologie a epistemologie geografického výzkumu - geografie a klasifikace věd - problém geografických pravidelností: opakovatelnost diferenciace systémů - příčiny geografických diferenciací.

2. Vývoj geografického myšlení - hlavní školy - paradigmata - stěžejní koncepty sociální geografie, ekonomické geografie a regionálního rozvoje - role teorie.

3. Metody v sociální geografii - metody sledování územní diferenciace - zdroje dat a metody jejich sběru - statistická analýza dat - způsoby zpracování a interpretace dat - statistické územní jednotky v Česku a využití GIS.

4. Ekonomická geografie - podmíněnosti nerovnoměrného vývoje - jádro a periferie - měření ekonomické úrovně - nadnárodní korporace - role přírody - muži a ženy v ekonomice - ekonomická diferenciace států světa a regionů Česka.

5. Vývoj globální a národní ekonomiky - dlouhodobé a současné tendence ekonomiky - sektorová struktura a její vývoj a teorie stádií - globalizace - geografické podmíněnosti stavu a vývoje rozmístění - lokalizační faktory odvětví průmyslu, zemědělství, služeb a dopravy.

6. Geografie obyvatelstva - hlavní trendy rozmístění a vývoje obyvatelstva - vývoj demografických procesů - demografická struktura a přirozený pohyb obyvatelstva - sociální, ekonomické a sociokulturní struktury obyvatelstva - segregace - regionální diferenciace států světa a regionů Česka.

7. Geografická mobilita - typy geografické mobility - geografická difúze - mobilita obyvatelstva - doprava, dojížďka a dostupnost - exponovanost území - informační technologie - vnitřní a mezinárodní migrace obyvatelstva, motivace migrace - současné migrační procesy ve světě a v Česku.

8. Geografie sídel - vertikální a horizontální struktura - město a venkov - urbanizace a urbanizační procesy - vnitřní struktura měst - sociální a fyzické prostředí měst - kvalita života - procesy formování nadnárodní a globální hierarchie center - vývoj hierarchie osídlení v Česku.

9. Politická geografie - objekt, předmět a metody studia - stát jako společenská a geografická entita - mocenská a ekonomická diferenciace světa - procesy nadnárodní integrace - vnitrostátní politická organizace: územní administrativa - geografie voleb.

10. Geografie a regionální rozvoj - regionální, územní a ekologické plánování - cíle a nástroje regionální politiky - kritéria pro vymezení problémových regionů - dilema hlediska zásluhovosti a solidarity - koncepce a nástroje regionální politiky EU a Česka - systém financování územní správy a samosprávy - prostorové plánování v Česku.

11. Region, regionalizace a typologie - řádovostní a vývojová diferenciace v rozmístění přírodních a společenských jevů - typologie hierarchických organizací a jejich podmíněností - socio-geografická regionalizace - geografická organizace společnosti - vývoj geografických regionálních systémů v Česku - měření velikosti a regionální významnosti sídel.

 

GEOGRAFIE A KARTOGRAFIE

Tematické okruhy ke státní závěrečné bakalářské zkoušce MSZZB008.

Regionální geografie

1. Region, regionalizace a typologie – řádovostní a vývojová diferenciace v rozmístění přírodních a společenských jevů – typologie hierarchických organizací a jejich podmíněností – sociogeografická regionalizace – fyzickogeografická regionalizace – geografická organizace společnosti – vývoj geografických regionálních systémů – měření velikosti a regionální významnosti sídel – tradiční a nová regionální geografie.

2. Jádro-periferie – příklady jádrových a periferních oblastí na různých řádovostních úrovních – typologie problémových regionů a jejich vymezení – možnosti řešení regionálních rozdílů –semiperiferie – vnitřní periferie.

3. Zonalita a azonalita fyzickogeografických složek – podmiňující faktory – prostorové rozložení – šířková pásmovitost – výšková stupňovitost – příklady zonality a azonality klimatu, biosféry, půd – vliv zonality a azonality na činnost člověka.

4. Česko – geografická poloha – zhodnocení fyzickogeografické a obecně geografické polohy v rámci Evropy a její implikace pro socioekonomické jevy a vývoj – sociogeografické a fyzickogeografické regiony – administrativní členění – vývoj hranic.

5. Sociální geografie Česka – sídla, obyvatelstvo, ekonomika – mezinárodní srovnání – vnitřní diferenciace a regionální rozdíly – porovnání regionální diferenciace v různých řádovostních měřítkách – vývojové tendence, změny struktury a rozmístění – vliv globálních struktur a procesů.

6. Fyzická geografie Česka – charakteristika v rámci jednotlivých fyzickogeografických složek přírodní sféry – vývoj území Česka ve čtvrtohorách – fyzickogeografické regiony a jejich charakteristika – ochrana přírody.

7. Regionalizace a typologie evropských zemí na základě různorodých aspektů a měřítek – přírodní a společenské problémy Evropy a jejich vzájemná provázanost – přírodní a společenský rozvojový potenciál.

8. Sociogeografická diferenciace a regionální rozdíly v Evropě – vývojové tendence na různých měřítkových úrovních – demografický, sídelní a ekonomický vývoj – proces evropské integrace – pozice Evropy v rámci globalizovaného světa.

9. Regionální fyzická geografie Evropy– charakteristika v rámci jednotlivých fyzickogeografických složek přírodní sféry – vývoj Evropy ve čtvrtohorách – fyzickogeografické regiony a jejich charakteristika – ochrana přírody.

10. Regionalizace světa – regionalizace a typologie světových regionů – porovnání makroregionů a typů na základě různorodých aspektů – přírodní a sociální diferenciace – socioekonomický, demografický, sídelní, politický vývoj a s ním spojené problémy a příležitosti – vliv globalizačních procesů – fyzickogeografické charakteristiky světových makroregionů – environmentální problémy a přírodní rizika.

Fyzická geografie

1. Metodické postupy získávání a zpracování fyzickogeografických dat – přímá měření primárních dat v dílčích disciplínách fyzické geografie – pořízení a odvození environmentálních dat s použitím GIS a DPZ – zdroje a databáze environmentálních dat.

2. Země jako vesmírné těleso – postavení Země ve vesmíru – základy planetologie – geografické aspekty pohybů Země a těles Sluneční soustavy – stavba Země – geofyzikální pole Země – desková tektonika – vývoj kontinentů a oceánů.

3. Základy matematické geografie tvar a měření fyzikálních parametrů Země– zeměpisné a astronomické souřadnice – určování zeměpisné délky a zeměpisné šířky – čas a kalendáře – historie měření času, kalendáře a jejich základní principy.

4. Vznik a vývoj povrchových tvarů Země – morfologická charakteristika a genetická klasifikace – endogenní a exogenní geomorfologické procesy a jevy – polygenetický vývoj – typy reliéfu.

5. Základy hydrografie a limnologie – kvantifikace zásob vody v hydrosféře – klasifikace odtokových režimů řek – prvky hydrologické bilance – postupy měření a zpracování základních hydrologických veličin – ochrana vod.

6. Základní fyzikální a chemické vlastnosti atmosféry – vysvětlení vzniku atmosférických procesů a jevů – zákonitosti utváření a prostorové a časové proměnlivosti zemského podnebí – aplikace poznatků v procesu analýzy a předpovědi počasí a při studiu aktuálních přírodních ohrožení.

7. Základy krajinné ekologie – krajinná sféra a její struktura – procesy, vývoj a dynamika – metody hodnocení krajinné mikrostruktury a makrostruktury – vliv krajinné struktury na toky látek, energie a pohyb organismů – klasifikace, členění a typologie krajiny.

8. Zákonitosti vzniku a rozšíření půd – složení půd – půdotvorné procesy – půdotvorní činitelé – znaky a fyzikálně chemické vlastnosti půd – diagnostické horizonty – klasifikace půd – charakteristika půdních typů – funkce půdy.

9. Zákonitosti a příčiny rozšíření rostlin a živočichů na zemském povrchu – fytogeografické a zoogeografické oblasti – zonální a azonální typy ekosystémů (biomy) a jejich charakteristika – faktory ovlivňující rozložení biodiverzity – areály rozšíření organismů, jejich dynamika a klasifikace.

10. Transformace životního prostředí podle jeho jednotlivých složek a podle historického vývoje společnosti – ovlivnění koloběhu hlavních prvků lidskou činností – příčiny ztráty biodiverzity – ochrana přírody – hodnocení dopadu jedince a společnosti na životní prostředí – kvalita prostředí.

Sociální geografie

1. Objekt a předmět sociální geografie – ontologie a epistemologie geografického výzkumu – geografie a klasifikace věd – problém geografických pravidelností – opakovatelnost diferenciace systémů – příčiny geografických diferenciací.

2. Vývoj geografického myšlení – hlavní teoretické školy a paradigmata – tradiční historické přístupy – pozitivismus a kvantitativní revoluce – post-pozitivistické směry – stěžejní koncepty sociální geografie, ekonomické geografie a regionálního rozvoje – role teorie.

3. Metody v sociální geografii – metody sledování územní diferenciace – zdroje dat a metody jejich sběru – statistická analýza prostorových dat – způsoby zpracování a interpretace geografických dat – statistické územní jednotky v Česku a využití GIS.

4. Ekonomická geografie – geografický přístup ke studiu ekonomiky – historie myšlení v ekonomické geografii – nerovnoměrný rozvoj – komoditní řetězce a globální výrobní sítě – technologický rozvoj – aglomerační tendence a shluky – ekonomická diferenciace států světa a regionů Česka.

5. Vývoj globální a národní ekonomiky – vztah ekonomiky a přírody – role státu v ekonomice – geografie nadnárodních společností – ekonomická geografie financí – geografie pracovní síly – geografie spotřeby – geografie maloobchodu – ekonomická geografie a muži/ženy.

6. Geografie obyvatelstva – hlavní trendy rozmístění a vývoje obyvatelstva – vývoj demografických procesů – demografická struktura a přirozený pohyb obyvatelstva – sociální, ekonomické a sociokulturní struktury obyvatelstva – segregace – regionální diferenciace států světa a regionů Česka.

7. Geografická mobilita – typy geografické mobility – geografická difúze – mobilita obyvatelstva – doprava, dojížďka a dostupnost – exponovanost území – informační technologie – vnitřní a mezinárodní migrace obyvatelstva – motivace migrace – současné migrační procesy.

8. Geografie sídel – vertikální a horizontální struktura – město a venkov – urbanizace a urbanizační procesy – druhy urbanizačních procesů – vnitřní struktura měst – sociální a fyzické prostředí měst – procesy formování nadnárodní a globální hierarchie center – vývoj hierarchie osídlení.

9. Politická geografie – objekt, předmět a metody studia – stát jako společenská a geografická entita – mocenská a ekonomická diferenciace světa – procesy nadnárodní integrace – vnitrostátní politická organizace – územní administrativa – geografie voleb.

10. Geografie a regionální rozvoj – regionální, územní a ekologické plánování – cíle a nástroje regionální politiky – kritéria pro vymezení problémových regionů – dilema hlediska zásluhovosti a solidarity – koncepce a nástroje regionální politiky EU a Česka – systém financování územní správy a samosprávy – prostorové plánování.

Kartografie

1. Matematické základy kartografických děl – geoid, referenční a zobrazovací plochy, souřadnicové systémy – kartografická zobrazení (obecné vlastnosti, zkreslení, klasifikace, faktory ovlivňující výběr) – konkrétní v praxi používaná jednoduchá, obecná a geodetická zobrazení.

2. Kartografické vyjadřovací prostředky – bodové, liniové a plošné znaky a jejich vlastnosti – znázorňování výškopisu – náplň map – barva v kartografii – popis v mapě a geografické názvosloví.

3. Metody tematické kartografie – kartogram – kartodiagram a hodnotové měřítko – tečková a dasymetrická metoda – metoda izolinií – kartografická anamorfóza.

4. Práce při vzniku mapy – práce při vzniku původní mapy – práce při vzniku odvozené mapy – kartografická generalizace – kartografická polygrafie – klasifikace map – české státní mapové dílo (civilní a vojenské) – historická kartografie s důrazem na Česko a období od 18. století.

5. Geoinformatika a geoinformační systémy (GIS) – výzkumné zaměření a úkoly geoinformatiky – definice a funkce GIS – nejvýznamnější tuzemské a světové geoinformační iniciativy a programy (např. INSPIRE, Copernicus) – OpenGIS – aplikace geoinformatiky a GIS ve výzkumu a praxi.

6. Datový model prostorových dat – vektorový a rastrový model – topologie prostorových dat – digitální modely terénu a povrchu – TIN – 3D – atributová složka prostorových dat – výběr prostorových dat – struktura a řídící systémy databáze prostorových dat– metadata – big data –OpenData.

7. Metody pořizování a distribuce prostorových dat – hlavní zdroje prostorových dat – vektorizace/rasterizace – hodnocení kvality prostorových dat – technologie a metody distribuce prostorových dat – Spatial Data Infrastructure (SDI) – GIS webové mapové služby nejdůležitější prostorové databáze v Česku a ve světě.

8. Analytické funkce GIS – prostorová analýza– měřící funkce – překrytí (overlay), funkce v okolí – buffer – síťové analýzy – postupové funkce –interpolační metody – mapová algebra – analýzy modelu reliéfu.

9. Fyzikální základy dálkového průzkumu Země (DPZ) - fyzikální základy DPZ (elektromagnetické záření a interakce s prostředím, spektrum a jeho využití pro DPZ, veličiny) - nosiče a principy funkce přístrojů DPZ – typy oběžných drah – pořizování dat DPZ – typy dat DPZ, jejich vlastnosti (typy rozlišení) – spektrální charakteristiky a projevy materiálů a jejich využití v DPZ.

10. Zpracování a aplikace dat DPZ – geometrické a radiometrické korekce – zvýraznění dat a vizualizace dat DPZ – analýza dat (základní a obrácená úloha DPZ), indexy, interpretace a klasifikace – hodnocení přesnosti výstupů DPZ – pravděpodobnost chyby – hlavní družicové systémy dálkového průzkumu používané ve světě – aplikace DPZ.


Demografie se sociální geografií 

Sociální geografie (Demografie-sociální geografie)

Tematické okruhy ke státní závěrečné bakalářské zkoušce MSZDB009.

1. Objekt a předmět sociální geografie – ontologie a epistemologie geografického výzkumu.

2. Geografie a klasifikace věd – problém geografických pravidelností: opakovatelnost diferenciace systémů – příčiny geografických diferenciací.

3. Vývoj geografického myšlení – hlavní školy – paradigmata – stěžejní koncepty sociální geografie, ekonomické geografie a regionálního rozvoje – role teorie.

4. Metody v sociální geografii – metody sledování územní diferenciace – statistická analýza dat – způsoby zpracování a interpretace dat.

5. Statistické územní jednotky v Česku a využití GIS. Zdroje dat a metody jejich sběru.

6. Ekonomická geografie – podmíněnosti nerovnoměrného vývoje – jádro a periferie – měření ekonomické úrovně – nadnárodní korporace – role přírody – muži a ženy v ekonomice – ekonomická diferenciace států světa a regionů Česka.

7. Vývoj globální a národní ekonomiky – dlouhodobé a současné tendence ekonomiky – sektorová struktura a její vývoj a teorie stádií – globalizace.

8. Geografické podmíněnosti stavu a vývoje rozmístění – lokalizační faktory odvětví průmyslu, zemědělství, služeb a dopravy.

9. Geografie obyvatelstva – hlavní trendy rozmístění a vývoje obyvatelstva – vývoj demografických procesů – demografická struktura a přirozený pohyb obyvatelstva – sociální, ekonomické a sociokulturní struktury obyvatelstva – segregace – regionální diferenciace států světa a regionů Česka.

10. Geografická mobilita – typy geografické mobility – geografická difúze – mobilita obyvatelstva – doprava, dojížďka a dostupnost – exponovanost území – informační technologie.

11. Vnitřní a mezinárodní migrace obyvatelstva, motivace migrace – současné migrační procesy ve světě a v Česku.

12. Geografie sídel – vertikální a horizontální struktura – město a venkov – urbanizace a urbanizační procesy – procesy formování nadnárodní a globální hierarchie center – vývoj hierarchie osídlení v Česku.

13. Vnitřní struktura měst – sociální a fyzické prostředí měst – kvalita života – současné procesy.

14. Politická geografie – objekt, předmět a metody studia – stát jako společenská a geografická entita – mocenská a ekonomická diferenciace světa – procesy nadnárodní integrace.

15. Vnitrostátní politická organizace: územní administrativa – geografie voleb.

16. Geografie a regionální rozvoj – cíle a nástroje regionální politiky – kritéria pro vymezení problémových regionů – dilema hlediska zásluhovosti a solidarity – koncepce a nástroje regionální politiky EU a Česka.

17. Regionální, územní a ekologické plánování – systém financování územní správy a samosprávy – prostorové plánování v Česku.

18. Region, regionalizace a typologie – řádovostní a vývojová diferenciace v rozmístění přírodních a společenských jevů – typologie hierarchických organizací a jejich podmíněností.

19. Socio-geografická regionalizace – geografická organizace společnosti – vývoj geografických regionálních systémů v Česku – měření velikosti a regionální významnosti sídel.


Geografie zaměřená na vzdělávání

Obecné informace o bakalářské státní zkoušce (učitelství)

Bakalářská státní závěrečná zkouška oborů Geografie se zaměřením na vzdělávání (jedno- a dvouoborová) má ústní část (předmět Geografie) a obhajobu bakalářské práce. Následující požadavky jsou stanoveny pro obě části s tím, že ústní část ověřuje zejména oblast 1/ částečně 2/ a obhajoba zejména oblast 3/.

Bakalářskou státní zkouškou má absolvent bakalářského studijního oboru (na základě absolvování předepsaných předmětů a studia literatury) prokázat na odpovídající úrovni:


1/ V oblasti Odborných znalostí a porozumění:

• Osvojení pokročilé znalosti z kartografie, obecné i regionální geografie (vč. znalosti základních místopisných názvů z Česka a ze světa a jejich lokalizace)

• Porozumění základním pojmům, jevům, principům a procesům v geografii (popř. specificky v rámci jejích jednotlivých disciplín)

• Znalost a kritické porozumění teoretickým základům geografie (a specificky základům jejích jednotlivých disciplín), vč. vývoje základních teorií a příkladů jejich uplatnění ve výzkumu

• Znalost a kritické porozumění metodologii geografie (a specificky metodologii jejích jednotlivých disciplín), včetně hlavních kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod používaných v geografii

 

2/ V oblasti Odborných dovedností (na základě odborných znalostí):

• Využívání geografického myšlení/“optiky geografa“ při posuzování geografických témat, popř. problémů

• Dovednost kritické interpretace různých typů geografických dat a informací při využití analytického a syntetického myšlení (vč. kombinace kvalitativních a kvantitativních údajů a informací)

• Dovednost spolehlivě uplatnit své odborné znalosti a porozumění při řešení problémů geografického charakteru (jejich identifikace, posouzení, návrh a realizace výzkumu/řešení, interpretace a aplikace zjištěných poznatků)


3/ V oblasti Profesních a obecných dovedností (způsobilostí/kompetencí)

• Používat základních dovednosti v oblasti ICT odpovídající ECDL Certifikátu (zejména využívání textového a tabulkového editoru, elementární práce s grafikou)

• Praktické využívání software GIS (tj. zejména vytváření kartografických výstupů při použití vhodných kartografických metod)

• Zvládání psaní rozsáhlejších odborných textů při dodržení principů v disciplíně obvyklých

• Dovednost formulovat a prezentovat názory, závěry a výsledky své činnosti a činnosti svého týmu ústní formou i formou písemnou (zejména ústní prezentace referátu či písemné výzkumné zprávy, výklad s počítačovou prezentací, s plakátem)

• Dovednost diskutovat závěry/výsledky své práce i práce kolegů, vč. kladení vhodných argumentů a protiargumentů

• Dovednost samostatného studia, jeho vyhodnocení a plánovité organizace

• Efektivně pracovat samostatně nebo ve skupině za účelem plánovitého dosažení stanovených cílů

• Řídit složitější odborné činnosti nebo projekty včetně jejich plánování, implementace a získávání zpětné vazby, nést zodpovědnost za veškeré související rozhodování/činnost

• Používat znalosti a dovedností alespoň v jednom cizím jazyce alespoň na úrovni B1 podle evropských standardů včetně odborného jazyka

• Přistupovat tvořivě a iniciativně k práci

aktualizováno M. Marada, 22. 9. 2019

 

V rámci státní zkoušky z Geografie studenti absolvují dva tematické okruhy: povinný tematický kruh Regionální geografie a tematický okruh, který si zvolí z nabídky (Fyzická geografie, Kartografie a geoinformatika, Sociální geografie).

Regionální geografie (učitelství)

Obecná regionální geografie:

1. Region a regionalizace – měřítko, hierarchie, vývoj a změny přístupů k definování a vymezování regionů, tradiční a nová regionální geografie

2. Principy fyzickogeografické regionalizace, rozmanitosti FG sféry, jednotlivé FG složky a jejich vzájemná interakce, limity a determinace přírodního prostředí

3. Zonalita a azonalita FG složek – prostorového rozdělení, podmiňující faktory

4. Příklady regionalizace ve fyzické geografii (klimatická klasifikace, základní typy odtokových režimů, ekosystémy a jejich současný ekologický stav, půdní klasifikace)

5. Klimatická pásma a biomy: rozdělení biomů na Zemi, charakteristika jednotlivých biomů z hlediska přírodních podmínek

6. Principy udržitelného rozvoje přírodní sféry

7. Sociogeografické regiony – principy vymezování a hodnocení regionů v sociální geografii; příklad vývoje sociogeografických regionů v Česku

8. Region jako produkt mocenských vztahů (nadnárodní ekonomická a politická uskupení, diferenciace mocenského potenciálu ve světě)

9. Sociokulturní regiony a oblasti světa (střet civilizací), demokracie versus totalita

10. Jádro – periferie (teorie, příklady v různých měřítkových úrovních regionů), globalizace a globální diferenciace socioekonomické sféry

Makroregiony světa:

11. Porovnání základních světových makroregionů a jejich vnitřní diferenciace (přírodní diferenciace, jádrové, přechodné a periferní oblasti, postavení ve světové ekonomice, problémy dalšího rozvoje)

12. Bohaté oblasti s nadprůměrnými přírodními zdroji – Severní Amerika, Austrálie a Oceánie, Rusko a země střední Asie

13. Bohaté oblasti s podprůměrnými přírodními zdroji – Západní Evropa, Východní Evropa, Japonsko a Korejská republika

14. Rozvojové oblasti s bohatými zdroji – Latinská Amerika, Severní Afrika, JZ Asie, JV Asie, Čína

15. Rozvojové oblasti s chudými zdroji – Subsaharská Afrika, Jižní Asie, Mongolsko, KLDR

Regionální geografie Česka:

16. Geografická poloha Česka a její geopolitické aspekty

17. Základní morfostrukturní jednotky Česka a jejich vývoj v rámci paleogeografické minulosti Země (včetně kvartéru); potenciál přírodních zdrojů pro regionální rozvoj (příklady)

18. Klimatická regionalizace Česka, působící klimatické faktory na různých regionálních úrovních

19. Hydrologické režimy v rámci hlavních povodí Česka, hydrologické extrémy (příklady protipovodňových opatření a možnosti zvládání sucha)

20. Půdní kryt Česka, hlavní půdní typy, úrodnost půd a jejich ochrana, potenciál pro typy zemědělství (příklady)

21. Fyzicko-geografická regionalizace (příklady), využití krajiny, její narušení člověkem, ochrana přírody a krajiny

22. Vývoj sídelního a regionálního systému Česka; sociogeografická regionalizace (teoretické základy, kritéria vymezení, změny v posledních letech, pravděpodobný budoucí vývoj)

23. Post-totalitní a post-industriální transformace hospodářství a společnosti a jejich dopad na územní diferenciaci; regionální politika, regionální příklady problémů a jejich řešení

24. Vybrané regionální jevy, procesy a problémy charakteristické pro jednotlivé kraje Česka, příklady specifik problematiky z přechozích okruhů v různých krajích

Sociální geografie (učitelství)

1. Vývoj a postavení disciplíny socioekonomické geografie (relevance studia a výuky předmětu na střední škole, základní směry ve vývoji disciplíny, příklady využití teoretických přístupů v praxi)

2. Metody socioekonomické geografie (porovnání kvantitativních a kvalitativních metod, volba územního měřítka zkoumání, zdroje primárních a sekundárních dat)

3. Měřítko, hierarchie, jádro-periferie (definice, příklady hierarchické organizace na různých řádovostních úrovních)

4. Geografická poloha a lokalizace (poloha horizontální a vertikální, lokalizační teorie a lokalizační faktory)

5. Regionální diferenciace a nerovnoměrnosti (nerovnoměrný rozvoj na různých geografických řádech, indikátory rozvoje, důvody nerovnoměrností, perspektivy vývoje)

6. Regionalizace (homogenní a heterogenní region, principy sociogeografické regionalizace, regionální vývoj v Česku po roce 1989)

7. Sídelní geografie (vývoj systému osídlení, vznik a vývoj měst, struktura měst a venkova, proces urbanizace, typy venkova, aktuální problémy měst a venkova)

8. Geografie obyvatelstva (základní demografické charakteristiky a jejich prostorové aspekty; globální diferenciace, vnitřní rozdíly v Česku, populační politika)

9. Migrace obyvatelstva (faktory ovlivňující migraci, hlavní směry migrace, evidence migrace a datové zdroje, politické aspekty)

10. Současné tendence ekonomického vývoje (průmyslové revoluce, příčiny diferencované konkurenceschopnosti na úrovni států a regionů, deindustrializace, fordismus, postfordismus, průmysl 4.0, globální produkční síť, inovační systém atd.)

11. Doprava, mobilita, dostupnost (rozmístění dopravních sítí, konkurence a kooperace druhů dopravy, vliv dopravy na regionální rozvoj, environmentální dopady, volba dopravního prostředku)

12. Lokální procesy a problémy (dopady globálních trendů na národní a lokální úroveň, koncepty místa, sousedství, sociální a lidský kapitál, community question a lokální zodpovědnost, správa a plánování, participace)

Fyzická geografie (učitelství)

1. Země jako planeta: tvar, rozměry Země, stavba a složení Země, další tělesa sluneční soustavy, slapové jevy

2. Pohyby Země a jejich důsledky: střídání ročních období, délka dne a noci v průběhu roku, zdánlivé pohyby nebeských těles, orientace na Zemi a nebeské sféře, čas a časová pásma

3. Vývoj kontinentů a oceánů: druhy a pohyby zemské kůry, tvary oceánského dna, litosférické desky, globální tektonika, tvary reliéfu vázané na rozhraní litosférických desek

4. Solární energie: elektromagnetické záření, insolace, radiační bilance Země, skleníkový efekt, rozdělení teploty v přírodní sféře a její denní a roční chod

5. Proudění vzduchu a oceánské vody: tlak vzduchu a vítr, všeobecná cirkulace atmosféry, oceánské proudy, další pohyby vody v oceánech, zákonitosti geografického rozložení teploty a salinity ve světovém oceánu

6. Hydrologický cyklus: rozdělení zásob vody na Zemi, vznik oblaků a srážek, hydrologická bilanční rovnice, infiltrace a odtok, srážkové a odtokové režimy

7. Zemský reliéf jako výsledek působení endogenních a exogenních sil: vulkanismus, tektonika, geomorfologické procesy dle převažujícího činitele, tvary reliéfu Země

8. Půdy: složky půdy, vznik půd, půdotvorné procesy, půdní horizonty, půdní znaky a vlastnosti, degradace půd

9. Ekosystém, biodiverzita a zákonitosti jejího rozložení na Zemi, ostrovní biogeografie, faktory ovlivňující strukturu krajiny

10. Environmentální historie: vývoj přírodních podmínek v kvartéru, jeho doklady v Evropě, příčiny klimatických změn

11. Monitoring přírodní sféry: staniční a distanční monitoring jednotlivých složek přírodní sféry (základní veličiny, základní metody hodnocení)

Kartografie a geoinformatika (učitelství)

1. Důsledky pohybů Země pro život na Zemi, vliv Měsíce, přírodní a pásmový čas

2. Matematická kartografie: souřadnicové systémy, klasifikace kartografických zobrazení; jednoduchá, obecná a geodetická zobrazení; zkreslení

3. Mapa, kompozice mapy (základní a nadstavbové kompoziční prvky), všeobecné zásady tvorby map

4. Klasifikace map, druhy tematických map a možnost jejich využití vzhledem k charakteru dat

5. Kartografické vyjadřovací prostředky (klasifikace mapových značek)

6. Obsah mapy: topografický (výškopis, polohopis, popis) a tematický obsah

7. Metody kartografického znázorňování tematického obsahu (metody tematické kartografie), použití rastru a barvy v tematickém obsahu mapy

8. Generalizace (činitele a druhy generalizace)

9. Mapám příbuzná znázornění: prostorová znázornění, rovinná znázornění

10. Dějiny kartografie (kartografie starověku, středověku a novověku; staré mapy našich zemí, kartografická díla současnosti)

11. Užití map: orientace podle mapy, praktické čtení různých druhů map, měření na mapách (kartometrie)

12. Geoinformační systémy – prostorová data a jejich členění, topologie, metadata, digitální model terénu, geoprocessing, webové mapové služby


Sociální geografie a geoinformatika

Sociální geografie

Tematické okruhy ke státní závěrečné bakalářské zkoušce MSZZB003.

1. Objekt a předmět sociální geografie – ontologie a epistemologie geografického výzkumu - geografie a klasifikace věd – problém geografických pravidelností: opakovatelnost diferenciace systémů – příčiny geografických diferenciací.

2. Vývoj geografického myšlení - hlavní školy – paradigmata – stěžejní koncepty sociální geografie, ekonomické geografie a regionálního rozvoje – role teorie.

3. Metody v sociální geografii – metody sledování územní diferenciace – zdroje dat a metody jejich sběru – statistická analýza dat – způsoby zpracování a interpretace dat – statistické územní jednotky v Česku a využití GIS.

4. Ekonomická geografie – podmíněnosti nerovnoměrného vývoje – jádro a periferie – měření ekonomické úrovně – nadnárodní korporace – role přírody – muži a ženy v ekonomice – ekonomická diferenciace států světa a regionů Česka.

5. Vývoj globální a národní ekonomiky – dlouhodobé a současné tendence ekonomiky – sektorová struktura a její vývoj a teorie stádií – globalizace – geografické podmíněnosti stavu a vývoje rozmístění – lokalizační faktory odvětví průmyslu, zemědělství, služeb a dopravy.

6. Geografie obyvatelstva – hlavní trendy rozmístění a vývoje obyvatelstva – vývoj demografických procesů – demografická struktura a přirozený pohyb obyvatelstva – sociální, ekonomické a sociokulturní struktury obyvatelstva – segregace – regionální diferenciace států světa a regionů Česka.

7. Geografická mobilita – typy geografické mobility – geografická difúze – mobilita obyvatelstva – doprava, dojížďka a dostupnost – exponovanost území – informační technologie – vnitřní a mezinárodní migrace obyvatelstva, motivace migrace – současné migrační procesy ve světě a v Česku.

8. Geografie sídel – vertikální a horizontální struktura – město a venkov – urbanizace a urbanizační procesy – vnitřní struktura měst – sociální a fyzické prostředí měst – kvalita života – procesy formování nadnárodní a globální hierarchie center – vývoj hierarchie osídlení v Česku.

9. Politická geografie – objekt, předmět a metody studia – stát jako společenská a geografická entita – mocenská a ekonomická diferenciace světa – procesy nadnárodní integrace – vnitrostátní politická organizace: územní administrativa – geografie voleb.

10. Geografie a regionální rozvoj – regionální, územní a ekologické plánování – cíle a nástroje regionální politiky – kritéria pro vymezení problémových regionů – dilema hlediska zásluhovosti a solidarity – koncepce a nástroje regionální politiky EU a Česka – systém financování územní správy a samosprávy – prostorové plánování v Česku.

11. Region, regionalizace a typologie – řádovostní a vývojová diferenciace v rozmístění přírodních a společenských jevů – typologie hierarchických organizací a jejich podmíněností – socio-geografická regionalizace – geografická organizace společnosti – vývoj geografických regionálních systémů v Česku – měření velikosti a regionální významnosti sídel.

 

Kartografie a geoinformatika

Tematické okruhy ke státní závěrečné bakalářské zkoušce MSZZB003.

DPZ

1. Fyzikální základy dálkového průzkumu - technické specifikace, principy a funkce přístrojů dálkového průzkumu (radiometry, spektrometry, mechanické a elektronické skenery, radary, lidary, hyperspektrální data).

2. Hlavní družicové systémy dálkového průzkumu používané ve světě, nosiče - letecké a kosmické, typy oběžných drah.

3. Digitální zpracování dat DPZ: radiometrické a geometrické korekce - vizualizace dat, zvýraznění obrazu, filtrace.

4. Klasifikace a interpretace dat DPZ.: aplikační možnosti dat dálkového průzkumu (např. v zemědělství, lesnictví, urbanizovaných oblastech, ekologii, atd.).

GIS

1. Základní datové modely GIS a reprezentace prostorových dat (vektorový a rastrový model)

2. Metody pořizování dat a hodnocení jejich kvality - zdroje dat v sociální geografii - statistické územní jednotky - metody zpracování a vyhodnocování dat v sociální geografii

3. Technologie a metody distribuce prostorových dat - Spatial Data Infrastructure (SDI) - vizualizační funkce GIS, GIS webové mapové služby (WMS, WFS…)

4. Analytické funkce GIS (overlay, funkce v okolí, síťové analýzy…) - interpolační metody v GIS

5. Digitální modely terénu, digitální modely povrchu (rastrový formát, TIN…)

6. Aplikační možnosti GIS - nejvýznamnější tuzemské a světové geoinformační iniciativy a strategie (INSPIRE, Copernicus, GeoInfoStrategie, GEO/GEOSS…)

Kartografie

1. Mapa (mapa, plán, mapám příbuzná zobrazení, druhy map).

2. Matematické základy kartografických děl (geoid, referenční a zobrazovací plochy, souřadnicové systémy) - kartografická zobrazení (obecné vlastnosti, zkreslení, klasifikace kartografických zobrazení; jednoduchá, obecná a geodetická zobrazení, faktory ovlivňující výběr zobrazení).

3. Obsah a náplň map (matematické, fyzicko-geografické a socio-geografické prvky; klasifikace map podle obsahu, náplň map) - barva v mapovém obsahu (fyzikální podstata, barevné modely, psychologické působení barev, kvalitativní a kvantitativní použití barev).

4. Jazyk mapy a znakový klíč (jazyk mapy, kartografická sémiologie, parametry kartografického znaku, znakový klíč, zásady tvorby legendy) - popis a písmo v mapě (druhy popisu, geografické názvosloví, parametry písma, pravidla pro umisťování popisu).

5. Kartografické vyjadřovací prostředky (bodové, liniové a plošné znaky a jejich vlastnosti, znázorňování výškopisu) - generalizace (činitelé, druhy generalizace, cenzální a normativní výběr, generalizační algoritmy).

6. Práce při vzniku mapy (astronomické, geodetické, topografické práce při vzniku původní mapy, práce při vzniku odvozené mapy, kartografická polygrafie).

7. Dějiny kartografie (kartografie starověku, středověku a novověku; staré mapy našich zemí).

8. Státní mapové dílo (geodetické systémy, civilní a vojenské topografické mapy, ZABAGED, klady listů, katastrální mapy).

9. Kartogram (využití barvy a rastru v kartogramu, druhy kartogramů) - kartodiagram (hodnotové měřítko, druhy kartodiagramů) - další kartografické vyjadřovací prostředky tematické kartografie (tečková, dasymetrická, metoda izolinií, kartografická anamorfóza).

 

 


Sociální geografie a geoinformatika

studenti zapsaní od AR 2019/20

Tematické okruhy ke státní závěrečné bakalářské zkoušce MSZZB006.

Tematické okruhy společné

1. Metody pořizování prostorových dat a kvalita dat.

2. Dostupné zdroje prostorových dat, infrastruktura prostorových dat.

3. GIS - princip, význam, využití.

4. Základní datové modely GIS.

5. Analytické funkce GIS.

6. Vizualizační funkce GIS.

7. GIS a internet, webové mapové služby.

8. Kartografická zobrazení.

9. Obsah a náplň mapy.

10. Kartografické vyjadřovací prostředky.

11. Generalizace, zásady tvorby mapy.

Tematické okruhy specializační

1. Objekt a předmět sociální geografie - ontologie a epistemologie geografického výzkumu - geografie a klasifikace věd - problém geografických pravidelností: opakovatelnost diferenciace systémů - příčiny geografických diferenciací.

2. Vývoj geografického myšlení - hlavní školy - paradigmata - stěžejní koncepty sociální geografie, ekonomické geografie a regionálního rozvoje - role teorie.

3. Metody v sociální geografii - metody sledování územní diferenciace - zdroje dat a metody jejich sběru - statistická analýza dat - způsoby zpracování a interpretace dat - statistické územní jednotky v Česku a využití GIS.

4. Ekonomická geografie - podmíněnosti nerovnoměrného vývoje - jádro a periferie - měření ekonomické úrovně - nadnárodní korporace - role přírody - muži a ženy v ekonomice - ekonomická diferenciace států světa a regionů Česka.

5. Vývoj globální a národní ekonomiky - dlouhodobé a současné tendence ekonomiky - sektorová struktura a její vývoj a teorie stádií - globalizace - geografické podmíněnosti stavu a vývoje rozmístění - lokalizační faktory odvětví průmyslu, zemědělství, služeb a dopravy.

6. Geografie obyvatelstva - hlavní trendy rozmístění a vývoje obyvatelstva - vývoj demografických procesů - demografická struktura a přirozený pohyb obyvatelstva - sociální, ekonomické a sociokulturní struktury obyvatelstva - segregace - regionální diferenciace států světa a regionů Česka.

7. Geografická mobilita - typy geografické mobility - geografická difúze - mobilita obyvatelstva - doprava, dojížďka a dostupnost - exponovanost území - informační technologie - vnitřní a mezinárodní migrace obyvatelstva, motivace migrace - současné migrační procesy ve světě a v Česku.

8. Geografie sídel - vertikální a horizontální struktura - město a venkov - urbanizace a urbanizační procesy - vnitřní struktura měst - sociální a fyzické prostředí měst - kvalita života - procesy formování nadnárodní a globální hierarchie center - vývoj hierarchie osídlení v Česku.

9. Politická geografie - objekt, předmět a metody studia - stát jako společenská a geografická entita - mocenská a ekonomická diferenciace světa - procesy nadnárodní integrace - vnitrostátní politická organizace: územní administrativa - geografie voleb.

10. Geografie a regionální rozvoj - regionální, územní a ekologické plánování - cíle a nástroje regionální politiky - kritéria pro vymezení problémových regionů - dilema hlediska zásluhovosti a solidarity - koncepce a nástroje regionální politiky EU a Česka - systém financování územní správy a samosprávy - prostorové plánování v Česku.

11. Region, regionalizace a typologie - řádovostní a vývojová diferenciace v rozmístění přírodních a společenských jevů - typologie hierarchických organizací a jejich podmíněností - socio-geografická regionalizace - geografická organizace společnosti - vývoj geografických regionálních systémů v Česku - měření velikosti a regionální významnosti sídel.

 

Akce dokumentů