E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Suburbanizace: analýzy z postkomunistického světa

Pro fenomén živelně se rozrůstajících okolí městských sídel se i v češtině vžilo anglické označení “urban sprawl”. Zatímco v zemi, kde termín vznikl, tedy ve Spojených státech, je tento jev již delší dobu za svým vrcholem, v mnoha regionech světa zažívá naopak bouřlivý rozvoj. V průběhu posledního čtvrtstoletí patřila k takovým regionům i postkomunistická část Evropy.

 

.Profesor Luděk Sýkora z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, který  tento jev dlouhodobě zkoumá, se nedávno stal spolueditorem publikace, která propojila případové studie několika velkých měst v postkomunistických zemích. Kniha vyšla v prestižním britském nakladatelství Wiley-Blackwell a byla pokřtěna v Praze za účasti spolueditora Kirila Stanilova z univerzity v Cambridge a dalších dvou spoluautorek.

Kniha nese název  “Confronting Suburbanization: Urban Decentralization in Postsocialist Central and Eastern Europe” a podle slov editorů šlo konfrontaci tohoto jevu na dvou rovinách. Tou první, akademikům nejpřirozenější, je rovina analytická. “Vydavatelé ediční řady, jíž je naše publikace součástí, velmi dbali na to, aby měly případové studie v ní obsažené jednotnou formu. Jednou z hlavních rolí nás editorů proto bylo vytvořit jednotný výkladový rámec, který by umožnil srovnání tohoto jevu napříč případy z regionu střední a východní Evropy,” vysvětluje Luděk Sýkora.

Druhou rovinou konfrontace, která je vetknutá do názvu knihy, je úroveň opatření. Jsme schopní se z vývoje tohoto urbanistického fenoménu poučit? A pakliže ano, jaký soubor opatření učinit součástí politických rozhodnutí tak, abychom minimalizovali rizika s ním spojená?

 

V obecné rovině zachycují autoři masivní rozvoj suburbanizace v postkomunistických zemích v první řadě v kontextu historického vývoje. Zásadním mezníkem byl pád totalitních režimů. Zatímco v období komunismu převládal plánovaný rozvoj, který vytvářel hierarchicky organizovaný systém středisek osídlení a město “zhušťoval”, po roce 1990 nastal v tomto trendu obrat a okraje měst se naopak výrazně “ředí”. Hlavním politicko-ekonomickým faktorem, který přispěl k tvarování nových suburbií, se stala masivní sázka na mechanismy volného trhu v kombinaci s decentralizací rozhodování o územním rozvoji na obce. Tvar a struktura suburbánních oblastí byla v průběhu posledního čtvrtstoletí v rozhodující míře určována mechanismy nabídky a poptávky. Situace je o to komplikovanější, je-li oblast rozdrobena do více samosprávných celků s vyšší mírou autonomie. V tomto smyslu je metropolitní oblast Prahy mezi východoevropskými městy jednoznačným rekordmanem - je rozdrobena na neuvěřitelných více než 200 samosprávných celků. Pro srovnání - podstatně větší Moskva jich zná pouze kolem osmdesáti, podobně jako metropolitní regiony Budapešti nebo Varšavy.

 

Příklad post-komunistické suburbanizace v hraničních oblastech Prahy - sídlo Osnice, spadající pod obec Jesenice. Foto: Luděk Sýkora

 

Za rozvojem nestojí však pouze faktory ekonomické, ale také (a zjevně v první řadě) faktory psychologické a hodnotové. “Živelný rozvoj suburbií byl nastartován bohatnutím střední třídy a jejím stěhováním mimo centra měst.  Zejména první dekáda po pádu totalitních režimů byla typická nápadným vylidňováním hustě obydlených center velkých měst. K prudkému rozvoji těchto oblastí došlo však zejména po roce 2000, kdy se stěhování na okraje či za hranice měst stalo běžným řešením bytové situace,” shrnuje Kiril Stanilov. “V období, které počalo světovou finanční krizí v roce 2008, jsme svědky stagnace výstavby a následně trendu k postupné rekoncentraci města,” dodává Kirilov.Ze sledovaných oblastí (tedy ve srovnání s Budapeští, Lublaní, Moskvou, Sofií, Tallinem a Varšavou) se nejrychleji rozrostly suburby pražské: v průběhu let 1990 – 2011 vzde počet obyvatel vzrostl o celých 57 %!

Ze všech sledovaných oblastí v postkomunistické Evropě vykazuje Praha největší nárůst suburbií. Ilustrační obrázek: Luděk Sýkora

 

A v čem tedy podle urbanistů spočívají největší hrozby, ukryté v živelném rozvoji suburbií? Není to nízká kvalita života, jak možná někteří očekávali. “Z našich kvalitativních výzkumů, založených na dotazníkovém šetření vyplývá, že většina lidí považuje život v těchto oblastech za příjemný,” Estonka Kadri Leetmaa. Podle Luďka Sýkory jde však jen o uspokojení dočasné. Rozsáhlé oblasti samostatně stojících rodinných domů promísených s průmyslovou zástavbou totiž výrazně snižují možnosti volby, například z hlediska nabídky dopravy nebo služeb, které se před jejich obyvateli otevírají.

Nové suburby zmenšují plochu zemědělské půdy, přinášejí fragmentaci krajiny a vedou k větší míře jejího znečištění. Zvyšují také energetické nároky. Samostatné rodinné domy mají v principu větší energetickou spotřebu, než větší bytové agregáty. Energetický provoz osídlení rozptýleného ve velkých vzdálenostech je mnohem náročnější než  v kompaktních formách osídlení. Možnosti dopravy jsou většinou limitovány pouze na automobily. Zvýšení cen energií a pohonných hmot může v budoucnu dohnat některé obyvatele do ekonomické pasti. “Neschopnost splácet půjčky na domy v podobných oblastech byla právě tím mechanismem, který odstartoval celosvětovou finanční krizi v roce 2008. Taková situace se však může v budoucnu opakovat s podstatně ničivějšími následky,” upozorňuje Luděk Sýkora.

 

Letecký snímek sídla Zdiměřice, které je součástí obce Jesenice, přiléhá k Průhonickému parku – foto ukazuje, jak je stará zástavba jádra obce doslova obkroužena novou výstavbou.

 

Poslední roky, zásadním způsobem ovlivněné globální ekonomickou krizí, nabídly ve vztahu k suburbiím jedinečnou možnost revize dosavadních forem rozvoje. “Jde o to, jakou společností chceme být. Zda takovou, založenou na kořistnickém individualismu či takovou, která bude důležité kroky ovlivňující společnou budoucnost nás všech diskutovat a odpovědně promýšlet,” zakončuje profesor Sýkora.

Záznam celého semináře včetně vystoupení zahraničních hostů si mohou zájemci pustit díky službě SliveSlide ZDE.

 

Michal Andrle

Publikováno: Středa 19.11.2014 09:40

Akce dokumentů