E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Svět hor : krajina, rizika, procesy

Knihovna geografie PřF UK pořádala od 27. 2. 2009 do 15. 5. 2009 výstavu Svět hor : krajina, rizika, procesy, jejímiž odbornými garanty jsou Vít Vilímek a Marek Křížek z katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. Výstava byla věnována geografickým výzkumům horských oblastí. Expozice přiblížila složitou problematiku v nejširších souvislostech od výzkumu horského reliéfu, přes vymezení, vznik a vývoj hor až k přírodním ohrožením. Odhalila některá tajemství hor, vysvětlí např. co je alpínské bezlesí, jaké rostliny rostou na horách nebo kde je rozšířen rys. Pro milovníky horských sportů byl představen fenomén alpinismu. Výstavu doprovázely unikátní originální fotografie hor z celého světa (Peru, Chile, Slovensko, Kyrgyzstán, Ekvádor, Indie).

Chcete navštívit oblasti pro člověka často nedostupné? Či poznat drsnou krásu velehor? Výstava Svět hor - krajina, rizika, procesy Vám umožní poodhalit roušku tajemství, jímž bývá odedávna horská krajina obestřena. Vývoj horské krajiny má svoje zákonitosti, jež dlouhodobě zkoumají členové katedry fyzické geografie a geoekologie se svými studenty. Možná však změníte své představy o kabinetních vědcích. Fyzičtí geografové musí mít totiž výbornou kondici. Základem jejich práce je terénní výzkum, instalování poměrně těžké techniky a měřících přístrojů i v nejméně příznivých a rizikových oblastech. Proto kombinace vědců a horolezců není v tomto případě neobvyklá.

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mohou geografové využívat výhod mezioborové spolupráce, neboť do velehor za výzkumem míří i botanici, ekologové a geologové. Návštěvníci výstavy tak budou mít příležitost seznámit se s opravdu pestrou škálou projektů doprovázenou originálními komentovanými fotografiemi, digitálními modely, nákresy a grafy a samozřejmě dosaženými výsledky nejnovějších vědeckých výzkumů.

Co jsou vlastně hory a jak vznikly? Hory a horská pásma (nejdelším souvislým pohořím jsou Andy 7 500 km) vznikají tektonickými procesy při vrásnění či sopečnou činností (nejvyšší činná sopka je chilská Guallatiri 6060 m); vlastní tvar je pak následek nerovnoměrné eroze v různě odolných horninách. Hory na pevninách jsou charakteristické velkými nadmořskými výškami (nejvyšší hora je Mount Everest 8848 m), velkými výškovými rozdíly, strmými svahy a značnou proměnlivostí klimatických a dalších fyzickogeografických podmínek. V důsledku toho probíhá v horách řada rozmanitých reliéfotvorných procesů, které vytváří charakteristické tvary reliéfu.

Naše pohraniční horstva jsou sice na první pohled odlišná od světových velehor, ale i zde nalezneme řadu významných fenoménů (např. stopy po někdejších ledovcích nebo specifické proudění větrů). Ledovce jsou výborným ukazatelem klimatických změn jak lokálního tak globálního charakteru. Během čtvrtohor došlo na Zemi k celé řadě výrazných klimatických změn. Doklady o výskytu ledovců můžeme dodnes nalézt např. v  Krkonoších, na Šumavě či v Hrubém Jeseníku.  Existenci až 5 km dlouhých ledovců dokládají přemodelovaná údolí Labského a Obřího dolu. V některých oblastech (na Šumavě, na polské straně Krkonoš) vznikla ledovcová jezera. V Labském dole existovalo rovněž glaciální jezero.

Do ekvádorských či peruánských And zavede expozice návštěvníky za unikátní vegetací i za projevy přírodních katastrof. Stranou zájmu nezůstaly ani velehory střední Asie. A proč se vlastně vypravují čeští vědci do tak odlehlých končin? Proč často riskují své životy v nedostupných oblastech? Rozhodně to není touha po senzaci nebo dobrodružství. Pracují totiž jako renomovaní a uznávaní odborníci v mezinárodních projektech a týmech, které se snaží svými výzkumy eliminovat ztráty na lidských životech  nebo ekonomické škody způsobené ohromnými a ničivými přírodními katastrofami. Ať už jsou to sesuvy půdy, bahnotoky či zemětřesení.
V neposlední řadě přinášejí ze světa potřebné poznatky a zkušenosti do svých přednášek a předávají je nové generaci geografů.

Expozice je příspěvkem k  Mezinárodnímu roku planety Země (2007-2009).

Výstavu je možné zapůjčit dalším knihovnám, školám, či vzdělávacím institucím.
Podrobné informace o výstavě Vám poskytnou doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc a RNDr. Marek Křížek, Ph.D. autoři výstavy (e-mail vilimek@natur.cuni.cz, telefon:  +420 221 951 361; krizekma@natur.cuni.cz, +420 221 995 523).
Informace o provozu či zapůjčení výstavy podává Blanka Šimánová (e-mail simanovb@natur.cuni.cz, telefon:  +420 221 951 359)

Seznam posterů

  1. Plakát – název výstavy, konání
  2. Úvod
  3. Historie geomorfologického výzkumu hor
  4. Vznik a vývoj hor
  5. Výzdvih a eroze pohoří v kenozoiku
  6. Přírodní ohrožení a rizika
  7. Půdy horských oblastí
  8. Sesuvy
  9. Nebezpečná jezera Ťan-Šan
  10. Horní hranice lesa
  11. Anemo-orografické systémy v evropských pohořích
  12. Fytogeografie a diverzita rostlin ekvádorských And
  13. Hory jako refugium velkých obratlovců
  14. Sukcesní vývoj vegetace na sopce Cotopaxi, Ekvádor
  15. Hory a alpinismus
  16. Vývoj povrchových tvarů Himaláje a Karákóramu
  17. Retenční potenciál v pramenných oblastech toků
  18. Horská periglaciální zóna
  19. Zalednění  a ledovcová modelace hor
  20. Údolí
  21. Kerná údolí Českého masivu

 

Akce dokumentů