Report z historicky prvního utkání

Přežili jsme. Vedle severoamerické National Hockey League začala svoji sezonu také její o něco méně prestižní sestra Pražská liga ledního hokeje VIII. Prvním zápasem se v ní představili průkopníci hokejového umění na Přírodovědecké fakultě – Geografové. Už před zápasem se dala v kabině krájet směs nervozity a očekávání. Tu se podařilo lehce uvolnit pilíři třetí formace Honzovi Novákovi, který si zapomněl přišít své asistentské Áčko, takže vše řešil růčo na poslední chvíli, což vyvolalo úsměv na tváři nejednoho z nás. Čas se pomalu blížil a ochozy Nikolajky se začaly utěšeně plnit. Nikdo příliš nevěděl, co má čekat, pro mnohé se jednalo o první hokejový zápas v životě. Každopádně musím říct, že nástupem hokejistů na ledovou plochu odstartovaly dvě hodiny, které dlouho nikdo nezapomene.

Nadupaná Nikolajka již od úvodního rozbruslení energicky hnala nadšence z řad geografů vpřed! Ti ovšem jakoby se zalekli premiéry a úvodní minuty připomínaly první rande roztržitého ajťáka, komunikujícím ne úplně plynnou klingonštinou. Tuto hluchou pasáž využil nejlepší hráč hostů třemi přesnými zásahy, nejdříve po vybruslení do oblasti mezi kruhy a střelou zápěstím. Následně potrestal taškařici Honzy Nováka, který velmi umně nasimuloval skládku z tatami sálu ve Sportovním středisku UK v Hostivaři, za kterou bylo nařízeno trestné střílení. A čistý hattrick završil samostatným únikem zakončeným blafákem do bekhendu. V tu chvíli se už probrali domácí se skvělým publikem v zádech, které budu velebit ještě asi tisíckrát, protože jen málo věcí dokáže způsobit husí kůži jako burácení pokřiku GE-KA!, které se odráží v útulném prostředí železné konstrukce haly. Vedle projevu Maxima Decima Meridia z filmu Gladiátor mě snad napadá už jen polaskání ouška od Miss World, znáte to. Fakt to byla paráda! Proto se nikomu nechtělo takové příznivce ochudit o gólové oslavy. A podařilo se! Sice už za stavu 0:5, náš pokladník a zástupce kapitána v jedné osobě Jeník Michna ujel soupeřovým obráncům a proti neskutečně chytajícímu brankáři, na kterém si vylámali zuby snad všichni kromě Marka Komárka v bráně, fantasticky zakončil a stal se historicky prvním střelcem Geografů. Následující momenty patřily k těm nejsprávnějším, které jsem včera viděl. Nehledě na skóre celá hala včetně hráčů vybuchla nadšením. Exploze oslav byla tak mohutná, že v nedaleké Všeobecné fakultní nemocnici se dva lidé probrali z kómatu, sbalili se a odkráčeli na revers. Proslýchá se rovněž, že byla Nikolajka příští ráno navštívena statikem, zdali takovou historickou salvu decibelů přežila bez úhony. Gól nás samozřejmě velmi povzbudil, a i když po druhé třetině ukazovalo volejbalové počítadlo Aleše Ludvíka skóre 1:6, naše hra se postupem zápasu silně zlepšovala a třetí třetinu jsme už proti početně slabšímu soupeři zvítězili 2:1, kdy se prosadili Krausky s Tomem Janíkem, vždy za fenomenální podpory skandujícího publika, kterou pravděpodobně nekvitoval neznámý rezident Prahy 5, který podle všeho od revoluce nedostal vhodnou příležitost někoho nabonzovat za rušení nočního klidu. Této tak využil beze zbytku, načež byl náš nehrající kapitán/trenér v jedné osobě Jirka Brabec nucen celou situaci ze střídačky uklidnit a strážce pořádku ubezpečit, že se nedá nic dělat, že je to sport. Pro fanoušky tak přišla nečekaná nejlepší pochvala i od obyvatel Smíchova!

V celém zápase se našlo mnoho pozitivních i negativních momentů. Z těch negativních by se určitě mělo zmínit slabší bruslení, což byl dle mého názoru největší rozdíl mezi oběma soupeři. Jako druhé bych vypíchl slabou úspěšnost střelby, protože z 2965 šancí dát pouze tři góly je samozřejmě tristní. Nutno ovšem na to koukat s nadhledem. Mnozí v čele se mnou teprve objevují krásy tohoto týmového sportu. S přibývajícími tréninky se situace bude nepochybně zlepšovat a věřím, že po týdnech, možná dnech (další zápas příští středu!) se dočkáme jistě zaslouženého vítězství. Jako pozitivní momenty bych hodnotil bojovnost, nikdo to nezabalil, i když to vypadalo na slušný kouř a stále makal. Naposledy dnes pak musím zmínit dechberoucí publikum, které nám připravilo, když ne zážitek na celý život, tak minimálně na celé studium.

Všem patří vřelé díky za příchod a grandiózní výkon na postu sedmého hráče v poli. Jen bych se možná příště přimluvil za udržení zápasových emocí na uzdě a fandil slušně svému týmu (černá svině se k férově hrajícímu soupeři nehodila) a nehopkání na právě se uklízející led. Apelujeme také na naše příznivce, aby na stadionu udržovali pořádek, který tam vždy před začátkem utkání je. Pokuste se opustit stadion se stejným inventářem, se kterým jste přišli. Jediná výjimka je v objemu přinesených tekutin, ty vracet zpět do lahví nemusíte;) Také jsme byli jemně upozorněni pod výhružkou vypovězení z haly, abychom uměle nezvyšovali randál v okolí stadionu po zápase. Děkuji za pochopení, byla by škoda v tak famózní hale, kde jste dokázali vytvořit lepší atmosféru, než kterou lze pozorovat na mnohých zápasech extraligy, přestat hrát jen kvůli nedodržení banalit typu noční klid apod.

V utkání nastoupila sestava: Marek Komárek #1 – Marian Takáč #17, Jan Dresler #2, Jan Netrda #10, Mário Hamarčák #13, Marko Vukadinovič #5,Tomáš Kudela #12 – Jan Michna #7, Miroslav Vrtiška #91, Tomáš Janík #92 – Jan Bureš #20, Martin Forman #27, Martin Stříbrný #93 – Jan Novák #99, Petr Pagáč #8, Matěj Švec #9 – Tomáš Krauskopf #82; Trenér: Jiří Brabec, vedoucí: Ladislav Nábělek.

Závěrem bych chtěl poděkovat našemu nehrajícímu kapitánovi, který je vinou zranění indisponován, za ujmutí se funkce trenéra a vůbec veškerou práci kolem, díky níž si mohlo 17 geografů užít vstup do sportovní stránky nového akademického roku.

Marko Vukadinovič