E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení

Výstava Země očima DPZ

Geografická sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pořádala od 21. 5.2009 do 31. 8. 2009 výstavu Země očima DPZ. 

Výstava představila metody, způsoby zpracování a hodnocení družicových dat a jejich využití zejména pro oblast geografie.

Expozice byla rozdělena do tří tematických okruhů: 

  • zajímavé pohledy z vesmíru na Zem;
  • využití DPZ; 
  • DPZ na Přírodovědecké fakultě UK. 

Na výstavě byly představeny velkoplošné snímky, které mají uměleckou i vědeckou hodnotu a jsou využitelné v exaktních i humanitních oborech.


mm

 

 „Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát s cílem odhalení jejich neuvěřitelného potenciálu.“

Jon Huntington

Výstava Země očima DPZ originálně představila moderní metody a možné využití dálkového průzkumu Země (DPZ). Anglický termín „remote sensing“, který se překládá jako dálkový průzkum Země, zavedla geografka Evelyn L. Pruitt (1918-2000) z U.S. Office of Naval Research. Zabývá se pořizováním leteckých a družicových snímků, jejich zpracováním a analýzou za účelem tvorby topografických a tematických map. Představuje techniku sběru dat založenou na získávání informací o objektech a jevech na zemském povrchu a v dolních vrstvách atmosféry. Sledováním charakteristik fyzikálních objektů a polí je možné zjistit údaje bez přímého kontaktu. Záznamy DPZ vznikají pomocí různých zařízení (kamery, radarové systémy, apod.) umístěných na tzv. nosičích – družicích, letadlech, raketoplánech.

Problematika DPZ patří mezi hlavní vědecko-výzkumná témata řešená na Katedře aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty UK. Výstava proto logicky seznámila s výstupy projektů, studií a analýz řešených na této katedře.

 Rekonstrukcí observatoře fakulty byla v roce 2006 vybudována Stanice pro příjem družicových dat. Konkrétně se jedná o záznamy z družic a senzorů ENVISAT/MERIS (MEdium Resolution Imaging Spectrometer), NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration), MSG (Meteosat Second Generation) a METOP. Studenti a pedagogové tak mají možnost zpracovávat aktuální družicové snímky a získávat tak informace např. o typu oblačnosti, o teplotě zemského povrchu nebo stavu vegetace. 

Data jsou využívána zejména při realizaci studentských projektů a diplomových prací zaměřených na přírodní jevy národního či kontinentálního rozsahu. Kromě snímků z vlastní stanice získává katedra další data v rámci projektů Evropské kosmické agentury (ESA) nebo komerční cestou.

 Expozice byla tvořena komentovanými velkoplošnými fotografiemi a postery. Tři tematické okruhy představyly různé přístupy k problematice DPZ. 

První přinesl netradiční pohledy na známá místa na Zemi. Umělecká hodnota těchto fotografií vznikla sice až sekundárně za vědeckou, ale na strhujícím zážitku tento fakt nijak neubírá. Pro soutěživé návštěvníky je jako překvapení přichystán zábavný test, kde mohou srovnávat družicové obrazy významných míst v Česku a ve světě.

Těžištěm expozice byl druhý okruh, jenž popisoval široké možnosti využití DPZ pro dokumentaci území a jeho analýzu. Ukázal možnosti interpretace dosažených výsledků.

Pro laiky byla možnost nahlédnout „pod pokličku“ a sledovat postup zpracování družicového snímku od jeho pořízení, přes geometrické zpracování až po výsledný produkt - tematickou mapu. Sledovat bylo také možno vývoj krajiny srovnáním historických snímků z různých období. DPZ se osvědčil i při výzkumu suburbanizace nebo analýzách znečištění životního prostředí. 

Na výstavě bylo možné se seznámíit s výstupy pořízenými radarovými nosiči nebo technikou laserového skenování. 

Jak asi vypadá svět v noci, když se rozsvítí elektrické osvětlení? To bylo možné vidět na mapě světelného znečištění Země.

Třetí část představila stanici pro příjem družicových obrazových dat instalovanou v bývalé observatoři Přírodovědecké fakulty UK. Pracoviště kontinuálně přijímá a vyhodnocuje pět typů obrazových dat. Tyto výstupy jsou využívány v rámci vědeckovýzkumných i pedagogických aktivit Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a představují cenný zdroj informací dostupný v reálném čase. Mezi významná a sledovaná témata patří zejména problematika monitoringu živelných katastrof (požáry, cyklony, sesuvy), problematika automatické detekce sněhové pokrývky a analýza meteorologických dat. Tytéž snímky vídají např. diváci televizní předpovědi počasí.

Výstava populární formou prezentovala dálkový průzkum Země jako komplexní moderní vědeckou disciplínu. 

Expozici připravila Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přřírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Geografickou knihovnou Přírodovědecké fakulty UK.

Výstava byla umístěna v předsálí Geografické knihovny Přírodovědecké fakulty UK, Albertov 6. 

Garantem výstavy je Ing. Tomáš Bayer, PhD. (e-mail: bayertom@natur.cuni.cz, telefon: +420 221 951 400).


Média o výstavě:


Akce dokumentů