Témata bakalářských prací

Prosíme studenty, kteří mají zájem o některé z nabízených témat, aby pro bližší informace kontaktovali příslušného zaměstnance katedry - vedoucího práce. Studenti si mohou rovněž zvolit vlastní téma bakalářské práce po dohodě s příslušným vyučujícím.

Katedra nabízí pro období 2023 - 2024 následující témata:

Doc. Ing. Tomáš Bayer, Ph.D.

• Porovnání metod pro detekci hlavních směrů budov
• Kartometrická analýza historických glóbů
• Vytvoření 3D modelu historického glóbu

Ing. Lukáš Brodský, Ph.D.

• Rešerše DPZ metod aplikovaných při detekci geohazardů, Konzultant: prof. Vít Vilímek

​RNDr. Lukáš Brůha, Ph.D. 

• Databázové systémy Návrh databázového informačního systému hydrologických dat zahrnující jak historická data, tak i online datový tok z aktivních senzorů. Prakticky orientovaná bakalářská práce směřující k tvorbě informačního systému, který využívá bohatou funkcionalitu databázové platformy PostgreSQL/PostGIS.
  Vhodné pro studenty, kteří absolvovali předmět Principy databází nebo mají alespoň základní znalost databázových systémů, jazyka SQL, či jsou ochotni si znalosti doplnit. Podrobnosti při setkání po předchozí domluvě.
• 3D vizualizace a modelování Analýza tvarových charakteristik budov na podkladu 3D modelů měst. Dle zájmu možnost aplikace takto získaných tvarových příznaků v různých geoinformačních analýzách, které využívají metody strojového učení:
  -  automatické určování typu budovy či taxonomických jednotek města,
  -  desagregace počtu obyvatel.
  Tvarové příznaky lze využít i pro témata BP související s odvozováním zjednodušených 3D modelů měst (3D obdoba kartografické generalizace).
  Bakalářská práce, kterou lze zaměřit buď více prakticky či naopak teoreticky dle přání studenta. Téma vhodné i pro pokračování v diplomové práce.Vhodné pro zájemce s alespoň základní znalostí skriptování (Python) či ochotou se doučit. Podrobnosti při setkání po předchozí domluvě.

Ing. Miroslav Čábelka

• Analýza vodstva na Vogtově mapě Čech z roku 1712 -  Cílem bakalářské práce je provést komplexní obsahové a kartometrické analýzy vodstva na Vogtově mapě Čech z roku 1712. 
• Historický atlas bitvy na Bílé hoře - Bitva na Bílé hoře, která proběhla v listopadu roku 1620 patří mezi nejvýznamnější vojenské střety na našem území. Cílem bakalářské práce je navrhnout a vytvořit historický atlas této bitvy.
• Historická mapa bitvy - Mapová sbírka PřF UK disponuje velkým množstvím map bitev a válečných konfliktů. Najděte unikátní mapu bitvy (nebo bitev) podle vašeho zájmu. Proveďte její (jejich) podrobnou obsahovou a kartometrickou analýzu a s pomocí moderních technologií vytvořte historickou mapu.
• Tvorba historického atlasu vybrané bitvy Prusko-rakouské války - Cílem bakalářské práce je navrhnout a vytvořit historický atlas vybrané bitvy Prusko-rakouské války. Po dohodě s vedoucím práce lze vybrat i jiný válečný konflikt.
• Digitální atlas s historickou rekonstrukci bitvy - Cílem bakalářské práce je navrhnout a vytvořit webovou mapovou aplikaci jako digitální historický atlas vybrané bitvy. Inspirací mohou být Prusko-rakouské války, Napoleonské války a další. V rámci práce bude vytvořena vlastní webová aplikace s historickými podklady, kde budou zobrazena místa a průběh bitvy. Pro tvorbu lze využít např. technologie Leaflet, OpenLayers, Google api, Web App Builder nebo jiné.
• Animace bitvy - Cílem práce je provést analýzu současných technologií, které lze využít pro tvorbu animace bitvy. Na základě ní student vytvoří animaci (animace) vybrané bitvy. 
• Staré mapy jako zdroj informací o těžbě nerostných surovin - Cílem práce je provést analýzu znázorňování těžební činnosti na našem území na kartografických dílech od nejstarších map až po současná ortofota a družicové snímky. Obsahem práce bude přehled o nerostných surovinách těžených na našem území. Dále pak analýza a vývoj znázorňování těžby na starých mapách a mapových dílech.
• Atlas přeměny krajiny - Cílem bakalářské práce je navrhnout a vytvořit atlas přeměny krajinného pokryvu ve vybrané oblasti. Atlas bude seznamovat s vývojem využití krajiny v dané lokalitě ve vybraných časových horizontech. Vhodné pro studetnty specializace Sociální geografie a geoinformatika. Lze řešit rovněž jako tvorbu digitálního atlasu.

Mgr. Lucie Červená, Ph.D.

• Klasifikace na základě fotografií pořízených dronem z různých výšek - cílem práce je určit ideální prostorové rozlišení pro automatické vymezení a klasifikaci mozaiky travních společenstev
• Maledivy - tvorba spektrálních knihoven a klasifikací:
  1) land cover se zaměřením na vegetaci
  2) mořské ekosystémy - vodní tráva a korály
• Dálkový průzkum těles sluneční soustavy

Doc. Ing. Jan Kolář, CSc.

Cílem práce je sestavit postup detekce neplánovaných městských zelených ploch, jako jsou proluky, brownfieldy a zarostlé krajnice ulic nebo železnic, které nejsou oficiálně vedeny a udržovány pro městské produkční nebo rekreační funkce. Jejich společnou charakteristikou je přítomnost spontánní vegetace, která je vizuálně odlišuje od udržovaných městských zelených ploch. Nedostatečná znalost jejich existence způsobuje jejich zanedbávání nebo přestavba půdy. K podpoře posouzení potenciálu těchto zelených ploch je nezbytným předpokladem jejich zmapování. Úkolem práce bude definovat vhodné třídy neformálních zelených ploch a provést jejich řízenou klasifikaci z leteckých nebo družicových dat s následnou pozemní verifikací.

Toto téma se zabývá dlouholetou problematikou určování neobdělávané zemědělské půdy z dat dálkového průzkumu. Tato data jsou potenciální efektivním zdrojem informací pro objektivní kontrolu administrativních kriterií definujících tento typ půdy. Funkční kontrolní nástroj by umožnil získat podkladové informace jak pro zásahy krajinného managementu, tak pro vyplácení související dotace vlastníkům půdy. Dosavadní zpracovatelské postupy aplikace družicových nebo leteckých dat jsou obtížně přenositelné do jiných geografických a klimatických podmínek. Úkolem práce bude posoudit potenciální možnosti využití některých prostorových příznaků k rozpoznání ladem ležících ploch.

Cílem práce je navrhnout nezávislý nástroj pro sledování určitého dřevařského podniku a odhadu objemu zpracovaného dřeva. Takový nástroj by mohl poskytnout významné poznatky pro lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl. Mohl by napomoci při rozhodování týkající se režimů udržitelného hospodaření, možností produkce dřeva a kompromisů mezi různými službami lesních ekosystémů. Podkladem je očekávaná korelace mezi skladovací kapacitou pily (tj. povrchovou plochou používanou ke skladování surové kulatiny) a vyrobeným množstvím zpracovaného dřeva. V případě potvrzení tohoto vztahu by se otevírala možnost odhadnout produktivitu pily z obrazových dat dálkového průzkumu potřebného prostorového rozlišení. Úkolem práce je použít vhodný segmentační algoritmus a analyzovat vztah mezi skladovým prostorem a produktivitou zpracovatelského podniku.

Enceladus je měsíc planety Saturn, o němž se podařilio získat podrobnější údaje přístrojem Visible and Infrared Mapping Spectrometer (VIMS) na sondě Cassini v letech 2004-2017. Pro povrch měsíce je charakteristická tektonicky aktivní jižní polární oblast, kterou pokrývá rozsáhlá soustava lineárních zlomů nazývaných Tiger Stripes. Podél těchto zlomů jsou místa erupcí plynových a vodních částic z nitra měsíce. Pro další poznání příčin vzniku těchto zlomů je důležitý popis a analýza prostorových parametrů jednotlivých zlomů i jejich větších celků. Úkolem práce bude seznámit se s potřebnými daty včetně případného jejich předzpracování a následně provést specifické strukturní mapování a kvantitativní analýzu sestavy zlomů s určením příznačných morfologických parametrů.

Region kolem jižního pólu Měsíce se stal předmět zvýšené pozornosti poté, co se zjistilo, že místech, která jsou trvale ve slunečním stínu, se může vyskytovat vázaná voda. Proto bude místem i plánovaného přistání budoucí mise lidí na Měsíc. V minulých letech několik lunárních sond pořídilo různě podrobné spektrální údaje o celém povrchu Měsíce, které slouží k získání poznatků o mineralogickém a chemickém složení geologicky zajímavých útvarů. Práce se zaměří na vybranou lokalitu v jižní polární oblasti a zpracování multispektrálních dat, které v z této lokality pořídily přístroje různých lunárních družic. Výsledkem bude tématická mapa s označením geologicky významných míst vhodných k dalšímu průzkumu na místě.

• Lokalizace neformálních zelených ploch v městském prostředí z dat DPZ
• Stanovení příznaků ladem ležící půdy v optických i radarových datech
• Stanovení produkce pily sledováním venkovních skladovacích ploch metodou segmentace obrazových dat
• Určení prostorových příznaků tektonických trhlin na povrchu měsíce Enceladus
• Multispektrální hodnocení kráterů a jejich okolí v oblasti jižního pólu Měsíce
• Mapování topografických prvků povrchu planety Merkur
• Pro naplnění cíle práce se použijí data z laserového výškoměru MLA na palubě planetární sondy Messenger, která fungovala jako družice Merkur v letech 2011-2015.

RNDr. Lucie Kupková, Ph.D. 

Využití DPZ pro hodnocení invazních druhů v Krkonoších

• K dispozici jsou data z dronu (multispektrální)
• Možno využít též data družice PlanetScope a ortofota
• Cíl: odlišit/klasifikovat vybrané invazní druhy na lučních enklávách z výše uvedených typů dat
• Spolupráce se správou KRNAP, práce v rámci projektu (možné výjezdy do terénu, možnost DPP), možnost pokračování v rámci diplomové práce

Využití volně dostupných GIS a DPZ dat pro hodnocení vývoje vegetačního pokryvu krkonošské tundry

• Práce zejména s daty z UAV a daty PlanetScope (k dispozici cca 8 bezoblačných snímků za sezónu)
• Analýza vývoje vegetace od roku 2016 do roku 2021 za účelem hodnocení stabilních hot spots vegetace (místa, kde se vegetace nemění), které slouží k monitoringu změn v době změny klimatu Spolupráce se správou KRNAP, práce v rámci projektu (výjezdy do terénu, možnost DPP), možnost pokračování v rámci diplomové práce

Typologie zmizelých krajin Česka s pomocí nástrojů GIS a databáze LUCC Czechia

• Vychází z projektu Zaniklé krajiny Česka: http://zaniklekrajiny.cz/
• Možno vybrat si konkrétní historické období dle databáze LUCC Czechia (od roku 1845, 6 období)
• Analýza změn krajiny s využitím starých map a dalších dat (geomorfologie, vegetace, cestní síť, nadmořská výška atd.)

Analýza sub/urbanizace vybraných evropských měst od roku 1990

• Využití Copernicus vrstev CORNIE CLC a Urban Atlas pro vybraná města v rámci Evropy
• Vyhodnocení změn využití měst na základě těchto podkladů se zaměřením například na rozšiřování zpevněných povrchů a expanze měst do krajiny
• Inspirace např. zde: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0264837721003677

Analýza vývoje krajiny Česka od roku 1990 do současnosti

• Využití vrstev https://land.copernicus.eu/pan-european/corine-land-cover a dalších podkladů
• Vyhodnocení změn v rámci celé republiky a případně podrobnější vyhodnocení v modelových územích
• Změny využití krajiny a krajinné struktury
• Vytvoření map exponovanosti krajiny (gradient změn ve smyslu centrum-periferie) v jednotlivých obdobích

Možnosti využití malého dronu s optickou kamerou pro vizualizaci krajiny a jejich historických struktur

• Testování možností/neodstatků různých typů fotografií, prostorových modelů a videosekvencí z dronu DJI Mavic 2 Pro pro vizualizaci krajiny a detekci historických struktur v zaniklých/pozměněných historických krajinách. Práce v rámci projektu NAKI - možnost výjezdů do terénu a využití dronu a software na zrpacování dat.

RNDr. Jakub Lysák, Ph.D. 

• Tvorba topografické / turistické mapy velkého měřítka vybrané (vhodné/zajímavé) lokality dle výběru studenta se zaměřením na využití různých datových zdrojů nebo zachycení zajímavého fenoménu / téma vhodné pro ty, kdo rádi tvoří mapy. Pokud byste raději více jednodušších map, může mít výsledek i podobu atlasu. Pro inspiraci si najděte v SIS mnou vedené obhájené bakalářské práce.
• Porovnání vybraných tříd prvků databáze ZABAGED se zahraničními databázemi (příp. ZM s topografickými mapami jiných zemí) / téma vhodné pro pečlivé student(k)y, kteří si rádi počtou v katalozích topografických objektů cizích národních mapovacích agentur
• Libovolné téma související se znázorňováním výškopisu (nezávisle na druhu a měřítku mapy) / téma směřující k automatizaci vybraných problémů tvorby výškopisu, např. inteligentní popis vrstevnic, tvorba spádovek, interakce stínování a barevené hypsometrie, resp. land cover objektů apod.
• Tvorba GIS nástrojů pro automatizované řešení úloh zadávaných v rámci předmětů Bc. studia na PřF UK (např. Kartografie) / Automatický generátor správných řešení, který by měl sloužit primárně vyučujícím pro kontrolu správnosti výsledků. Téma vhodné pro studenty s učitelskými ambicemi, kteří se nebojí programování.
• Analýza prostorových dat o pohybu vozidel MHD / Offline analýza rozsáhlých dat z dispečerského systému o reálné poloze vozidel s hledáním odpovědí na otázky typu dlouhodobý (ne)soulad s jízdním řádem, spolehlivost (garantovaných) přestupů, ale i obecné otázky typu jak často polohu pro účely pozdějšího zpracování ukládat. Téma pro příznivce veřejné dopravy, zvlášť v Mostě a Litvínově.
• Tvorba webové aplikace pro sběr VGI (Volunteered Geographic Information) / téma vhodné pro studenty se zkušenostmi s tvorbou webových stránek/aplikací. Například web http://www.estudanky.eu/ může být dobrou inspirací.

Ing. Markéta Potůčková, Ph.D. 

• Geometrické korekce snímků pořízených senzorem NanoSpec neseného UAV
• Hodnocení kvality DMT pořízeného LiDARem miniVUX-1UAV
• Tvorba digitálních modelů terénu z archivních leteckých snímků a jejich využití pro určení výšky stromů
• Analýza bodových mračen lokality Dlouhý důl (České Švýcarsko) pořízených před a po požáru v NP 
• Vyhodnocení stereoskopických modelů z fondu Mapové sbírky PřF UK v Praze
• Klasifikace podílu zelené a suché biomasy z in-situ fotografií travních porostů
• Aplikace radarové polarimetrie (např. v urbánním prostředí, lesních porostech, zemědělství)
• Sledování výškových deformací terénu technologií PSInSAR

​Ing. Eva Štefanová, Ph.D.

• Zpracování archivních stereoskopických snímků - tvorba  3D modelu, vizualizace a prezentace dat (ve spolupráci s Mapovou sbírkou) - tvorba 3D modelu z archivních snímků a tvorba stejného modelu z vlastního snímkování, porovnání výsledků
• Využití geoinformačních metod v antropologii - tvorba 3D modelu vybraného antropologického exponátu (ve spolupráci s Katedrou antropologie a genetiky člověka) - snímkování zapůjčeného exponátu a zpracování 3D modelu pomocí soft. Agisoft Photoscan
• Návrh geoinformačního systému pro antropologické exponáty (ve spolupráci s Katedrou antropologie a genetiky člověka)
• Využití geoinformačních metod v paleontologii (ve spolupráci s Chlupáčovo muzeem historie Země) – tvorba vybraného paleontologického ostatku v muzeu a jeho 3D rekonstrukce pomocí fotogrammetrie nebo laserového skenování (dle velikosti objektu).
• Rekonstrukce krajiny z leteckých měřických snímků (ve spolupráci s projektem NAKI- Zaniklé krajiny)
• Rekonstrukce vybraného objektu z achivních snímků (ve spolupráci s projektem NAKI- Zaniklé krajiny)
• Vlastní téma na tvorbu 3D modelu.

​doc. RNDr. Přemysl Štych, Ph.D 

• Tvorba 3D modelů výsledků acheologické výzkumu v Egyptě
  Zpracování BP bude realizováno s Egyptologickým ústavem UK a je zaměřeno na tvorbu a vizualizaci objevených prostor v Egyptě dokumentovaných pomocí laserového skenování.  

• Mobilní aplikace pro sběr geografických dat
  BP se zaměří na testování a vyhodnocení aplikací mobilních telefonů pro sběr geografických údajů, jako např. KoBoToolBox. Aplikace budou testovány v terénu a bude hodnocena jejich uživatelská přívětivost a přesnost záznamů. Řešeným tématem bude také vizualizace sesbíraných dat pomocí webových map.

• Klimatické změny - vyhodnocení hlavních trendů a vstupních dat
  Klimatická změna je hojně diskutovaným tématem. Pro účely vyhodnocení klimatických se používá spousta dat. Mezi nejvíce objektivní zdroje se považují data programu Copernicus. Tato BP se zaměří na vyhodnocení klimatických změn pomocí datových služeb Copernicus, které pracují na bázi geoinformačních systémů. 

• Změny krajiny jako jeden z faktorů růstu skleníkového efektu
  Změny krajiny jsou výrazným faktorem v bilanci uhlíku v atmosféře. Tato BP se zaměří na vyhodnocení dlouhodobých změn krajiny v Česku s určením vlivu těchto změn na bilanci uhlíku/skleníkových plynů v atmosféře. Bude využito volně dostupných dat land use/land cover a modelů pro vypočet bilance uhlíku jednotlivých krajinných ploch (land use tříd).
   

• Využití GIS a DPZ v projektu Reindrodukce koně Převalského
  Od roku 2020 probíhá rozsáhlá spolupráce mezi ZOO Praha a výzkumným týmem EO4Landscape v rámci projektu Reindrodukce koně Převalského ve východním Mongolsku. Nabízená témata bakalářské práce míří na:
  - vyhodnocení parametrů reintrodukce v prostředí GIS a DPZ: dostupnost vodních zdrojů, přítomnost specifických typů vegetace, svažitost
  - vyhodnocení a detekce jevu "dzudu" v Mongolsku a stanovení vlivu na introdukci koně Převalského

• Hodnocení obnovy lesa po kůrovcových kalamitách v Česku
  V posledních desetiletích prošly lesy v Česku výrazným vývojem. Vlivem hospodářské činnosti a klimatických změn došlo na mnoha místech k rozsáhlým narušením lesních ekosystémů.  Tato BP se zaměří na vyhodnocení obnovy lesa pomocí volně dostupných prostorových dat ve spojení s vlastním terénním výzkumem. Data a výsledky terénního šetření se budou zpracovávat v GIS a vizualizovat pomocí webových mapových technologií. 

• Využití GIS a družicových dat v hodnocení změn životního prostředí pomocí kritérií udržitelného rozvoje
  téma bakalářské práce míří na výzkum dostupných GIS nástrojů a DPZ prostorových dat pro stanovení a analýzu vývoje zásadních kritérií udržitelného rozvoje, např.
  - vývoj záboru zemědělské půdy v ČR a Evropě s využitím GIS a prostorových dat Land Copernicus
  - změny rozlohy lesů a zemědělské půdy v Česku

• Využití crowdsourcing dat ve výzkumu a praxi

  Možnosti zapojení občanských komunit do sběru dat pro vědecké účely se stále rozšiřují. K dispozici je široká nabídka netradičních forem dat, která mohou posloužit pro výzkum stavu a změn krajiny, např.  OpenStreetMap data. Téma bakalářské práce míří na výzkum využití netradičních, crowdsourcing dat a jejich obrovský informační potenciál, tzn.  prozkoumat a vyhodnotit současnou nabídku „netradičních“ prostorových dat OSM, StreetView, crowdsource pro výzkumné účely stavu a změn krajiny. 

• Hodnocení změn fenologie vegetace vlivem klimatických změn
  Téma bakalářské práce řeší vyhodnocení dlouhodobých změn fenologických fází vybraných druhů vegetace pomocí dostupných GIS a DPZ dat. Hodnoceny jsou změny iniciačních a koncových fenologických fází a jejich změny v důsledku klimatických změn. Bude řešena otázka změn nástupu a ukončení fenologických fází vegetace od roku 2015 pomocí volně dostupných dat Sentinel-2

RNDr. Josef Laštovička, Ph.D.

• Tvorba aplikace augmentované reality historické 3D modelace Ostrovského kláštera
  Součástí práce je vytvoření aplikace pro iOS/Android zařízení pro virtuální prohlížení detailního 3D modelu území, vytvořeného na základě geodeticky zaměřených trosek a také na základě laserového měření terénu, či radarového měření širšího okolí. Kromě samotné aplikace budou v práci prozkoumány moderní technologie a zejména vytvořen kompletní přehled a kvalitativní porovnání volně dostupných řešení pro tvorbu aplikací augmentované reality. Na tomto základu pak student vybere vhodné řešení pro účely BP a vytvoří ve vhodném prostředí aplikaci, která bude pomocí GPS technologie schopna reagovat v terénu a poskytovat uživateli prohlídku kláštera ve dvou různých historických dobách. Též v práci budou rozebrány soudobé technologie a provázanost DPZ/GIS s aplikacemi augmentované reality.

• Vliv lesního podrostu na průběh časových řad družicových dat Sentinel-2

  Cílem bakalářské práce je porovnat časové řady družicové mise Sentinel-2 v rámci lesních ekosystémů. Pozorovány budou vybrané skupiny lesních území s odlišnými lesními podrosty. Na jednotlivých lokalitách bude zkoumán typ, výška a stáří dřevin. Z hlediska lesního podrostu bude analyzován terén, typ a výška vegetace či vlhkost půdy, půdní typ a půdní druh. Pro zpracování práce bude využito cloud based platformy Google Earth Engine, v níž budou vytvořeny vlastní skripty pro detailní otestování spektrálních charakteristik a vegetačních indexů časových řad. Výstupy budou také porovnány s časovými řadami teplot a srážek z databáze ERA5. Snahou bude zjistit vliv typu podrostu na průběh křivky časové řady optických dat. V rámci statistického testování bude u časových řad a spektrálních charakteristik (ve vybraném období či v delší časové řadě) zkoumána odlišnost vybraných skupin lokalit se stejným typem lesního podrostu.

  • Cíle práce:

    • Vytvoření databáze vybraných lokalit v rámci in-situ (zaměření lokalit pomocí GPS, analýza terénu, půdního typu, půdního druhu, vlhkosti půdy, druhů, výšky a stáří vegetace)

    • Vytvoření vlastních skriptů v prostředí Google Earth Engine pro generování časových řad dat Sentinel-2 a pro spektrální charakteristiky a dále pro porovnání dat s databází ERA5

    • Statistické testování odlišností jednotlivých lokalit z hlediska časových řad vegetačních indexů a z hlediska spektrálních charakteristik

• Využití herních engine pro vizualizaci geodat

  Bakalářská práce se bude v teoretické části zaobírat dostupnými herními engine, které lze využívat pro vizualizaci a interakci s prostorovými daty (nejen v oblasti 3D modelací v rámci kulturního dedictví). Součástí teoretické části bude kromě detailní rešeršní části zaměřené na využití herních engine v problematice 3D GIS také podrobné srovnání předních softwarů z herního průmyslu (např. Unity, Unreal Engine, Godot a další). Následně bude zvolen vhodný software pro následné zpracování vlastního 3D modelu, který bude naimportován do vybraného herního engine.

  • Cíle práce:

    • Průzkum využitelnosti herních engine pro vizualizace geodat

    • Srovnání dostupných herních engine

    • Příprava (nový či přepracování dříve vytvořeného) 3D modelu pro import do herního engine

    • Zpracování vizualizací pomocí vybraného herního engine

• Tvorba aplikace rozšířené reality pro 3D model Ostrovského kláštera

  Součástí práce bude vytvoření webové nebo mobilní aplikace pro virtuální prohlížení detailního 3D modelu území. Kromě samotné aplikace budou v práci prozkoumány moderní technologie augmentované reality. Dále bude vytvořen kompletní přehled soudobých možností augmentované reality též bude provedeno kvalitativní porovnání volně dostupných řešení pro tvorbu těchto aplikací. Na tomto základu pak student vybere vhodné řešení pro účely BP a vytvoří ve vhodném prostředí aplikaci, která bude poskytovat uživateli prohlídku modelu. V práci budou rozebrány soudobé technologie z pohledu na jejich provázanost s geoinformačními systémy.