Mediální ohlas úspěšného mezinárodního výzkumu změn využití ploch a struktury zemědělství v Česku a Polsku
Analýza land use change byla jedním ze vstupů v hodnocení sociálního metabolismu a interakce mezi ekonomickým systémem a přírodou. Z výsledků je zřejmé, že po pádu komunismu obě země prodělaly podobný vývoj, který řada studií dělí na období zhroucení socioekonomického systému (1989-1993) a období hospodářské restrukturalizace/transformace (1993-2005). Po počátečním útlumu pěstování takřka všech plodin nastal v obou zemích nárůst produkce obilovin, v Polsku navíc i pícnin vzhledem k významu živočišné výroby, která je v ČR upozaděnější. V letech 1990 až 2016 vzrostl v Česku podíl pastvin a luk na zemědělské půdě z 8 % na 20 %, v Polsku se průběžně držel okolo 22 %.
Polsko a Česko se po roce 1990 vydaly poněkud odlišnými cestami ve struktuře zemědělství a jeho významu pro národní hospodářství a rovněž i v efektivitě. Dle výsledků studie lze konstatovat, že produkce dominantních plodin je v Česku energeticky efektivnější. Z hlediska úhrnného výtěžku biomasy a živočišné výroby na plochu zemědělské půdy je ale efektivnější Polsko. Autoři doufají, že jejich mezinárodní studie pohne odpovědnými místy k formulaci udržitelných zemědělských politik. Nejde zde jen o náležité ekonomické hospodaření, ale i o péči o krajinu z hlediska jejich mimo-produkčních funkcí (hospodaření s vodou, biodiverzita).
Více informací se dočtete na webu Lidovky.cz: https://www.lidovky.cz/relax/veda/energeticky-metabolismus-zemedelstvi-v-cesku-a-polsku-po-padu-komunismu.A210118_111457_ln_veda_ape
Studie byla publikována v prestižním žurnálu Land Use Policy: https://doi.org/10.1016/j.landusepol.2019.01.008
GREŠLOVÁ, P., ŠTYCH, P., SALATA, T., HERNIK, J., KNÍŽKOVÁ, I., BIČÍK, I., JELEČEK, L., PRUS, B., NOSZCZYK, T. Agroecosystem energy metabolism in Czechia and Poland in the two decades after the fall of communism: From a centrally planned system to market oriented mode of production. Land use policy, 2019, 82, 807-820.
Akce dokumentů