Písky známé i neznámé, kalendář, Velikonoce, cykly a čas

19. duben 2020

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:27 - Písky známé i neznámé
22:00 - Historie vědy: O počátcích filosofie
26:37 - Soutěž o Knihu měsíce
27:43 - Historie kalendáře: Velikonoce, cykly a čas

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, jak se dá určit stáří žraloků a jakého věku se pravděpodobně dožívá největší z nich, žralok obrovský; dozvíte se také, že podle některých vědců mohla být jedna z kolébek primitivního zemědělství na severu Bolívie, kde se dnes rozkládá obtížně prostupný amazonský prales. Povíme si o tři tisíce let starém bronzovém pokladu, který byl nedávno nalezen na Přerovsku, a také o obří explozi způsobené srážkou dvou hvězd, jejíž stopy objevili astronomové v hlubinách vesmíru; představíme vám i pseudosatelity, stratosférické aparáty, které mohou vědcům sloužit podobně jako družice – a přitom jsou mnohonásobně levnější.

Písky známé i neznámé v ústeckém muzeu

Zrnka písku pod mikroskopem můžou konkurovat uměleckým dílům

Koncem února byla v Muzeu města Ústí nad Labem zahájena výstava „Písky známé i neznámé“, věnovaná mnoha podobám tohoto zdánlivě obyčejného materiálu. Než si ji ale většina potenciálních zájemců stačila projít, bylo muzeum ze známých důvodů dočasně uzavřeno. Aby zájemci nepřišli úplně zkrátka, přibližují teď muzejníci některé zajímavosti ze světa písku alespoň online, na webu a facebooku muzea. Nám se výstavu ještě na poslední chvíli navštívit podařilo, takže vás na ní zavedeme alespoň ve zvuku. Průvodkyní nám bude její kurátorka, geoložka Muzea města Ústí nad Labem Zuzana Vařilová.

Dozvíte se, kde všude se písek nachází a jak různorodý může být, zrnka písku vám představíme ve velkém detailu a ukážeme si, že právě díky písku se do dneška dochovaly mnohé stopy pravěkého života. Povíme si o těžbě písku, projdeme se pískovcovou krajinou a dozvíte se i spoustu dalších zajímavostí – třeba o ohrožených stopách pravěkého života pod pískovcovými převisy.

Kalendář, Velikonoce, cykly a čas

Ciferník věžních hodin

Velikonoce jsou pro všechny křesťany nejdůležitějším svátkem roku; ten však není pevně ukotven v kalendáři. Historie Velikonoc je přitom s kalendářem bezprostředně spjatá. I s tím, jak lidé kdysi přistupovali k času, jak s ním pracovali a jak se podle něj řídili. Vydejme se až k samotným kořenům našeho současného pohledu na počítání času. O čase i kalendářích bude povídat geomorfolog Marek Křížek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze… 

Co mají kalendáře společného s vědami o Zemi? Jsou odrazem pohybů Země. Tyto pohyby způsobují řadu cyklických změn, které na Zemi probíhají. V rámci těchto cyklů se pak dá počítat i čas. A jeden z takových cyklických jevů také bezprostředně ovlivňuje přesouvání velikonočních svátků na časové ose našeho kalendáře.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.