E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Ke stažení

TEXTY A SOUBORY PRO STUDENTY, UČITELE A ZÁJEMCE O GEOGRAFII v českém jazyce. Další odbornou převážně anglicky psanou literaturu najdete na serverech příslušných časopisů nebo na ResearchGate https://www.researchgate.net/profile/Marek_Krizek/publications Seznam veškeré literatury naleznete pod složkou publikační činnost.
Jak vznikal náš kalendář - Marek Křížek
Co znamená slovo kalendář, kdy náš kalendář vznikl, proč december má v názvu deset, když jde o dvanáctý měsíc, proč červenec a srpen mají jako jediné dva po sobě jdoucí měsíce téhož roku stejný počet dní, proč má týden sedm dní, je náš kalendář přesný? To jsou jen některé otázky, na něž najdete odpověď v přiloženém textu. KŘÍŽEK, M. Jak vznikal náš kalendář. Geografické rozhledy. 2006, roč. 15, č. 4, s. 2-4. ISSN 1210-3004 https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/vyhledat?q=K%C5%99%C3%AD%C5%BEek
Ledové klíny a jejich vztah ke klimatu - Marek Křížek, Tomáš Kysilka, Petra Nyplová
Prozkoumáme-li klimatickou historii Země, zjistíme, že globální klimatické změny patří k přirozeným procesům na naší planetě. O těchto změnách se lze dozvědět například prostřednictvím studia specifických tvarů reliéfu, které jsou vázány na určitý typ podnebí. Příkladem mohou být ledové klíny, které se v současné době vyvíjejí v arktickém klimatu ve vysokých zeměpisných šířkách, avšak tyto tvary vznikaly v chladných dobách pleistocénu i na našem území a zachovaly se v podobě pseudomorfóz. KŘÍŽEK, M., KYSILKA, T., NYPLOVÁ, P. Ledové klíny a jejich vztah ke klimatu. Geografické rozhledy, 2011, 20, 5, s. 28-29. ISSN 1210-3004
Data přechodu na gregoriánský kalendář - Marek Křížek, Jiří Martínek
Jaký se píše rok a mají všichni stejný počátek kalendáře? Kdy naše země přestoupili z juliánského na gregoriánský kalendář a byl přestup jednotný? Kalendář jako cena na olympijských hrách. To vše a ještě něco na víc naleznete v přiloženém textu. KŘÍŽEK, M., MARTÍNEK, J. Data přechodu na gregoriánský kalendář. Geografické rozhledy. 2006, roč. 15, č. 4, s. 15. https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/vyhledat?q=K%C5%99%C3%AD%C5%BEe ISSN 1210-3004
Určování geologického času - Marek Křížek
Jak se určuje čas v geovědách? Jak dělíme historii Země? Na čem jsou založeny nejznámější metody určování stáří hornin a krajiny? Odpovědi hledejte v přiložené textu. KŘÍŽEK, M. Určování geologického času. Geografické rozhledy. 2006, roč. 15, č. 4, s. 5. ISSN 1210-3004
Pohyby Země a klima - Marek Křížek
Každý ví, že pohyby Země udávají rytmus veškeré živé přírodě na Zemi. Člověk a jeho společnost není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Víme, že oběh Země kolem Slunce rozdělil náš rok na roční období a rotace Země způsobuje, že se střídá den a noc. Málokdo však ví, že Země vykonává další pohyby, které spolu se změnami dráhových elementů naší planety mají vliv i na charakter podnebí naší Země. KŘÍŽEK, M. Pohyby Země a klima. Geografické rozhledy. 2004, roč. 14, č.2, s. 30-31. ISSN 1210-3004 https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/vyhledat?page=2&q=K%C5%99%C3%AD%C5%BEek
Navigace podle hvězd - Marek Křížek
Co vše je napsáno na nebeské sféře, souhvězdí a orientace na obloze, jak snadno určit zeměpisnou polohu? To jsou jen některé otázky, na něž najdete odpovědi v přiloženém textu. KŘÍŽEK, M. Navigace podle hvězd. Geografické rozhledy. 2006, roč. 16, č. 2, s. 4-5. ISSN 1210-3004 https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/vyhledat?q=K%C5%99%C3%AD%C5%BEe
Zatmění Měsíce a Slunce - Marek Křížek
Jak vznikají tyto nejspektakulárnější jevy, které můžeme na obloze pravidelně vidět? Jaké známe druhy měsíčních a slunečních zatmění a čím se liší? O tom se dočtete v přiloženém textu. KŘÍŽEK, M. Zatmění Měsíce a Slunce. Geografické rozhledy. 2003, roč. 12, č.4, s. 90-91. ISSN 1210-3004 https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/vyhledat?q=K%C5%99%C3%AD%C5%BEe
Zatmění Slunce, fenomén evropské letní oblohy - Marek Křížek
Popis vzniku zatmění Slunce, jeho periodicita a pravidla pro pozorování. KŘÍŽEK, M. Zatmění Slunce, fenomén evropské letní oblohy. Geografické rozhledy. 1998, roč. 8, č. 4, s. 10-11. ISSN 1210-3004
Údolní niva: její vymezení a vývoj - Marek Křížek
Údolní niva představuje velmi důležitou část reliéfu a krajiny a to nejen z fyzickogeografického pohledu, ale i z hledisek historie a hustoty osídlení krajiny, specifické vegetace, koncentrace zemědělství a průmyslu. Prolíná se zde přírodní složka krajiny s lidskou činností, čehož je i důsledek, že velká část našeho kulturního dědictví je koncentrována do území s největším rizikem postižení přírodní katastrofou. Výjimečnosti postavení údolní nivy však neodpovídá prostor, který je údolní nivě věnován ve výuce ani v učebnicích nejen zeměpisu, ale i dějepisu, biologie a občanské výchovy. Přitom samotná údolní niva představuje ze své podstaty prostor pro mezioborovou syntézu. KŘÍŽEK, M. Údolní niva - její vymezení a vývoj. Geografické rozhledy, 2012, 21, 5, s. 2-5. ISSN 1210-3004
Volyňka: vývoj geomorfologických projevů povodně 2002 - Marek Křížek, Zbyněk Engel
Povodně jsou přirozeným jevem v krajině. Řeky si i jejich prostřednictvím vytvořily svá údolí, svoje údolní nivy, svoje delty. Lidská společnost byla vždy vázána na zdroje vody, která sloužila pro samotnou potřebu člověka, pro zavlažování, jako zdroj energie. Problém nastává, když řeky konfrontují svoji energii při povodních s antroposférou, která pronikla do údolních niv. Tento článek má na příkladu Volyňky reprezentující české středních toky stručně připomenout vliv antropogenních úprav koryt na charakter a průběh povodní na tomto velikostně nejčastějším typu českých řek. Dále si článek všímá asimilace povodňových akumulací a břehových nátrží z roku 2002. KŘÍŽEK, M., ENGEL, Z. Volyňka: vývoj geomorfologických projevů povodně 2002. Geografické rozhledy, 2012, 21, 5, s. 9-10. ISSN 1210-3004
Příroda Moravy - Marek Křížek
Ačkoliv je Morava nevelká svojí rozlohou, je o to rozmanitější svojí přírodou. Na jejím území se setkávají dvě základní geologické jednotky, které mají zcela odlišné vlastnosti, což se projevuje mimo jiné v reliéfu, ale i v rozdílech mezi karpatskou a hercynskou flórou. Český masív, který zasahuje na sever a západ, je zástupcem tzv. evropských hercynid a mimo jiné k nim náleží celé Čechy. Zbylá část Moravy náleží k tzv. alpsko-karpatské soustavě - z jihu sem zasahuje výběžek Panonské pánve a východ, jihovýchod a střed Moravy tvoří Vnější Západní Karpaty, resp. Vněkarpatské sníženiny. Z hlediska vertikálního členění nalezneme na Moravě členitý reliéf od nížin až po hornatiny, přičemž se můžeme na malých vzdálenostech setkat s relativně velkými výškovými rozdíly až několik stovek metrů. Tato charakteristika proměnlivosti a různorodosti se přenáší i na samotnou řeku Moravu, která je přirozenou osou Moravy a v jistém smyslu v sobě odráží všechny základní přírodní charakteristiky této východní části naší republiky. KŘÍŽEK, M. Příroda Moravy. Geografické rozhledy. 2008, roč. 17, č. 5, s. 4-5. ISSN 1210-3004
Hanácké Athény - Marek Křížek
Esej o jednom z našich klenotů zařazených na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a zamyšlení nad významem vzdělání. KŘÍŽEK, M. Hanácké Athény. Geografické rozhledy. 2004, roč. 14, č.1, s. 56. ISSN 1210-3004
Zemětřesení - Marek Křížek
Co je to zemětřesení, jak vzniká, jaké známe druhy zemětřesení, jak se měří a jak jsou zemětřesení rozmístěna. To jsou jen některé z otázek, na které naleznete odpověď v přiloženém textu. KŘÍŽEK, M. Zemětřesení. Geografické rozhledy. 2007, roč. 17, č. 2, s. 2-3. ISSN 1210-3004
Jihoitalské sopky: Etna a Eolské ostrovy - Marek Křížek
Jak funguje vulkanismus. Jak Etna, ke svému jménu přišla. Jak Etna měnila v geologické historii svoji aktivitu a chování. Jak se lidé pokusili Etně postavit. Je vyšší Etna a nebo Stromboli? KŘÍŽEK, M. Jihoitalské sopky – Etna a Eolské ostrovy. Geografické rozhledy. 2001 roč. 10, č.5, s.136-137. ISSN 1210-3004
Lofoty a Vesterály - Marek Křížek
Co mají společné Karel Čapek, Malström, rorbu, ryby a zemní plyn? To najdete v přiloženém textu. KŘÍŽEK, M. Lofoty a Vesterály. Geografické rozhledy. 2005, roč. 15, č. 1, s. 26-27. ISSN 1210-3004
Změny tropických lesů v Bas Kasai (Demokratická republika Kongo) - J.C.M. Bankanza, Marek Křížek
Na území Demokratické republiky Kongo zasahuje druhý největší tropický les na světě, který pokrývá téměř 1 200 000 km2. Stále rostoucí počet obyvatel tohoto největšího státu střední Afriky vede ke zvyšování spotřeby dřeva a rozšiřování plochy orné půdy. Důsledkem toho je postupná likvidace původní tropické vegetace, narušování přírodního ekosystému a degradace krajiny. BANKANZA, J., C., M., KŘÍŽEK, M., Změny tropických lesů v Bas Kasai (Demokratická republika Kongo). Geografické rozhledy. 2002, roč. 11, č.5, s. 134-135. ISSN 1210-3004.
Mars a jeho reliéf - Marek Křížek
Po nočním nebi putující načervenalá tečka byla podle své barvy, barvy krve, pojmenována po římském bohu války Martovi (3. pád od Mars). Prvními dalekohledy, které byly namířeny na Mars, byly pozorovány světlé a tmavé skvrny na jeho povrchu, o nichž se předpokládalo, že se jedná o moře a souše. Později byly objeveny polární čepičky a v roce 1877 zpozoroval italský astronom Schiaparelli tmavé pruhy, které jakoby protínaly „marsovskou“ pevninu a spojovaly různá moře. Tak došlo k objevu slavných „kanálů“ na Marsu, jejichž původ byl přisuzován rozumným bytostem. Dnes ze snímků kosmických sond víme, že dobovou nedokonalou technikou pozorované pravidelné „kanály“ jsou ve skutečnosti tektonické poruchy nebo do řetězců uspořádané krátery. Přesto otázky okolo vývoje Marsu či existence alespoň jednoduchých životních forem nejsou ani dnes zodpovězeny. KŘÍŽEK, M. Mars a jeho reliéf. Geografické rozhledy. 2003, roč. 12, č.4, s. 108-109. ISSN 1210-3004 https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/vyhledat?page=2&q=K%C5%99%C3%AD%C5%BEek
Povodně v České republice - pět a deset let poté - Marek Křížek, Zbyněk Engel
V současné době slýcháme, že povodně z posledních let, které mimo jiné postihly i území naší republiky, jsou jasným důkazem globálních změn způsobených pouze činností člověka. Ano, povodně tady „dlouhou dobu“ nebyly a nám se může zdát, že jsou něčím extrémním, ale při tomto pohledu si musíme uvědomit, že na celý problém nahlížíme v časovém horizontu jedné generace, jednoho lidského života či z hlediska délky historických záznamů. Podíváme-li se na povodně v horizontu posledních 10 000 let, pak zjistíme, že ve střední Evropě se vyskytlo několik na povodně bohatých period (obr. 1). Tedy povodně, a to i mnohem větší než v roce 1997 nebo 2002, tady byly dříve než člověk začal zásadně měnit svoje prostředí. Povodně jsou tedy pro krajinu sice výraznou, leč přirozenou součástí. Mluvíme-li o globálních změnách, pak musíme mít stejně jako u povodní na paměti časové měřítko a uvědomovat si, že nic není stálé a mění se i v rámci přírodních cyklů. Bez jejich změn by současný reliéf měl zcela jinou podobu a celá řada jeho tvarů (např. ledovcové kary v Krkonoších, říční terasy Vltavy, kaňon Bečvy v Teplicích nad Bečvou atd.), bez nichž si současnou krajinu nedokážeme ani představit, by neexistovala. Bylo by tedy stejnou chybou, jako popírání ovlivňování podnebí hospodářskou činností, přičítat všechny zdánlivě extrémní klimatické jevy pouze na vrub lidské činnosti. KŘÍŽEK, M., ENGEL, Z. Povodně v České republice – pět a deset let poté. Geografické rozhledy. 2007, roč. 16, č. 4, s. 12-13. ISSN 1210-3004
Projevy změn klimatu na nejteplejších kontinentech - Marek Křížek
Sousloví globální oteplování nebo změna klimatu jsou skloňována snad ve všech pádech, ale podíváme-li se na ně zblízka, bývá tento problém vztažen pouze k severní polokouli nebo k polárním oblastem. Ale jak je tomu na nejteplejších kontinentech? Podle čeho se v těchto končinách usuzuje na klimatické změny, když rozšíření ledovců, na kterých se běžně deklarují změny klimatu, je tady minimální? Tento článek má tedy ukázat, že změny klimatu během kvartéru jsou dokumentovány i na nejteplejších kontinentech – Austrálii a Africe a zaslouží si tedy přívlastek globální. Pro sledování těchto změn se využívá jezerních sedimentů, které v sobě nesou stejné informace o klimatu podobně jako ledovce ve vysokých zeměpisných šířkách. KŘÍŽEK, M. Projevy změn klimatu na nejteplejších kontinentech. Geografické rozhledy. 2008, roč. 18, č. 1, s. 22-23 ISSN 1210-3004
Zemětřesení na území České republiky - Marek Křížek
Naše území není absolutně aseismické. Nalezneme v něm oblasti, kde se zemětřesná činnost čas od času projevuje tak, že jej vnímají i lidé. Jaké tedy máme seizmické oblasti a jak to bylo u nás s historickými zemětřeseními? Odpovědi na tyto otázky a něco navíc naleznete v přiloženém textu. KŘÍŽEK, M. Zemětřesení na území České republiky. Geografické rozhledy. 2007, roč. 17, č. 2, s. 4-5. ISSN 1210-3004
Pouště - Marek Křížek
Slovo pouště v nás vyvolává představy fascinujícího prostředí plného dobrodružství mezi vysokými žlutými písečnými dunami, jak je známe z pláten kin. Ale skutečnost je jiná. Písečné oblasti v pouštích zaujímají jen část jejich plochy. Největší a nejsušší pouští je studená Antarktida (15 miliónů km2), která je téměř dvakrát větší než horká Sahara. KŘÍŽEK, M. Pouště. Geografické rozhledy. 2003, roč. 12, č.2, s. 36-37. ISSN 1210-3004
Co je a co nám dává fyzická geografie? - Marek Křížek
Stručná exkurze do historie fyzické geografie a jejím významu v minulosti a současném zaměření a problémech, které fyzická geografie řeší. KŘÍŽEK, M. Co je a co nám dává fyzická geografie?. Geografické rozhledy. 2003, roč. 13, č.1, s. 6-7. ISSN 1210-3004
Hostýn a Hostýnské vrchy - Marek Křížek
Esej o reliéfu, krajině, historii a památkách malebného kraje na východní Moravě. KŘÍŽEK, M. Hostýn a Hostýnské vrchy. Geografické rozhledy. 2004, roč. 13, č.5, s. 132-133. ISSN 1210-3004
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Marek Křížek
Přehled chráněných krajinných oblastí v České republice a představení jedné z nich CHKO Kokořínsko. Kouzelná krajina s hlubokými údolími, kterým se zde říká doly, přitahovala mimo jiné i nejvýznamnějšího básníka českého romantismu Karla Hynka Máchu. Klidná přírodní zákoutí s řídkým osídlením, se zachovanými ukázkami lidové architektury z 18. a 19. století, to je Kokořínsko. KŘÍŽEK, M. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko. Geografické rozhledy. 2004, roč. 13, č.4, s. 96-97. ISSN 1210-3004
Československá Sibiř - Marek Křížek
Když se řekne Sibiř, málokdo si uvědomí, že tato rozlehlá země byla na určitou dobu domovem i peklem pro naše krajany - legionáře, jímž vděčíme za to, že vzniklo Československo. KŘÍŽEK, M. Československá Sibiř. Geografické rozhledy. 2004, roč. 13, č.3, s. 60. ISSN 1210-3004
Národní přírodní rezervace Králický Sněžník - Marek Křížek
Postavení národních přírodních rezervací v systému ochrany krajiny České republiky a příklad jedné z nich, která je hlavním rozvodním uzlem Evropy a představuje jedno ze tří území v naší republice, které sahá nad alpinskou hranici lesa. KŘÍŽEK, M. Národní přírodní rezervace – Králický Sněžník. Geografické rozhledy. 2004, roč. 13, č.3, Česká geografická společnost a TERRA-KLUB, Praha, s. 68-69. ISSN 1210-3004
Mikroformy a mezoformy na pískovcích - Marek Křížek, Klára Krbcová
Když se řekne Švýcarsko, každý si představí Alpy, když přijde řeč na Norsko, vzpomeneme dlouhé a křivolaké fjordy. Pokud budeme hledat podobný fenomén, který by dokázal reprezentovat naši republiku, jistě nesmíme opomenout pískovce a na něm vyvinutý reliéf. V tomto článku se pokusíme představit některé formy charakteristické pro pískovcové oblasti, které propůjčují jinak kompaktním skalám roztodivné tvary a umožňují tak porozumět dlouhodobým procesům zvětrávání a eroze, které se podílejí na formování reliéfu naší krajiny. KŘÍŽEK, M., KRBCOVÁ, K. Mikroformy a mezoformy na pískovcích. Geografické rozhledy, 2013, 22, 3, s. 28-29. ISSN 1210-3004
Konstrukce a využití profilu - Jana Borská, Marek Křížek
Profil patří k základním nástrojům, kterých se využívá při studiu reliéfu. Tyto nástroje slouží k popisu a měření tvarů zemského povrchu, proto se jim říká morfometrické (morfos – z řeckého tvar). Správná morfometrická analýza reliéfu umožňuje získat velké množství informací a jeho vzniku a vývoji. Avšak profily nacházejí uplatnění například i v turistice, kdy se používají pro znázornění převýšení a tedy náročnosti tras. Sestrojit profil není nic těžkého a následující řádky napovědí, jak jej sestrojit a k čemu všemu může být profil využitelný. BORSKÁ, J., KŘÍŽEK, M. Konstrukce a využití profilu. Geografické rozhledy. 2009, roč. 18, č. 5, s. 10-11. ISSN 1210-3004
Svědkové času - Marek Křížek, Miroslav Šobr
Co dokáží říci tvary reliéfu o podmínkách a prostředí, ve kterých vznikly aneb reliéf lze chápat jako kroniku, do které příroda napsala, jak bylo a co se v daném území dělo a my na základě toho můžeme uvažovat jak bude a co se bude dít. KŘÍŽEK, M., ŠOBR, M. Svědkové času. Geografické rozhledy. 2009, roč. 18, č. 5, s. 32. ISSN 1210-3004
Projevy větru - Marek Křížek, Miroslav Šobr
Vítr je důležitým fenoménem krajiny, ovlivňuje biotu, podílí se na vzniku forem reliéfu, přemisťuje písek i sníh. Obsahem textu je ukázat na šesti příkladech, jak se vítr spolupodílí na formování krajiny. KŘÍŽEK, M., ŠOBR, M. Projevy větru. Geografické rozhledy. 2008, roč. 18, č. 2, s. 32. ISSN 1210-3004
Tajemství Radhoště - Marek Křížek
Hora Radhošť (1129 m n.m.) je dominantou Moravskoslezských Beskyd. Jde vidět ze širokého okolí a snad i proto se k ní váže tolik bájí a pověstí. Na vzniku těchto zkazek se rovným dílem podílela lidská obrazotvornost a zdejší přírodní podmínky. Je Radegast jen jeden? Jaké tajemství skrývá podzemí Radhoště? KŘÍŽEK, M. Tajemství Radhoště. Geografické rozhledy. 2003, roč. 12, č.3, s. 76-77. ISSN 1210-3004
Svalbard: země ledu a sněhu - Jan Kavan, Marek Křížek
Svalbard nebo Špicberky? Jaké stopy ve formě tvarů reliéfu zanechalo na Svalbardu měnící se prostředí a klima? Jsou na Svalbardu řeky? Jaký je současný český výzkum na Svalbardu? KAVAN, J., KŘÍŽEK, M. Svalbard - země ledu a sněhu. Geografické rozhledy, 2014, 23, 3, s. 22-23. ISSN 1210-3004
Vývoj krajiny zaznamenaný na povrchu zrn - Marek Křížek, Lenka Křížová
Pohled do mikrosvěta otevírá zcela nečekané obzory. Obyčejné a známé objekty jako například křemenná zrna se pod elektronovým mikroskopem ukazují jako zcela nové světy. Jaké je však překvapení, když zjistíme, že i v tomto mikrosvětě platí obdobné principy jako v našem „makrosvětě“ a jsme schopni najít mezi těmito dvěma světy odlišných měřítek vzájemné vztahy a paralely. V článku se dozvíme, jak pomocí textur vzniklých na povrchu křemenných zrn určit způsob jakým se zrna pohybovala, zda byla unášena větrem, ledovcem či řekou atd. Ukážeme si, jak se dá analýza povrchu zrn využít při rekonstrukci vývoje krajiny včetně zkoumání přírodních katastrof. Pozor, do článku se bohužel vloudil šotek a došlo ke zkomolení jména, správně je Alekseeva, ne Alkaseeva. KŘÍŽEK, M., KŘÍŽOVÁ L. Vývoj krajiny zaznamenaný na povrchu zrn. Geografické rozhledy, 2013, 23, 1, s. 28-30. ISSN 1210-3004
Vybrané periglaciální a glaciální tvary reliéfu - Marek Křížek, Tomáš Uxa, Peter Mida
Příklady variability forem reliéfu vzniklých činností mrazu a ledovců KŘÍŽEK, M., UXA, T., MIDA, P. Vybrané periglaciální a glaciální tvary reliéfu. Geografické rozhledy, 2013, 23, 1, 1.strana přebalu. ISSN 1210-3004
Gravitace a tíhové pole Země - Marek Křížek
Gravitace je jednou ze čtyř známých základních fyzikálních sil. Nicméně na rozdíl od zbylých třech interakcí působí na veškerou známou hmotu nezávisle na velikosti či hmotnosti těles anebo jejich vzdálenosti. Specifická je rovněž v tom, že má reálné projevy a je patrná v rozměrových škálách našeho běžného života. Gravitace a z ní odvozená tíže vytvářejí prostředí, v němž se odehrávají základní přírodní procesy, které formují Zemi, její reliéf a krajinu. Tento článek má ukázat, jak tato obyčejná a samozřejmě chápaná síla stojí za základními principy fungování Země. V následujícím textu se mimo jiné dozvíte, jak spolu souvisejí gravitace, tíhová síla a tvar Země, proč čas na kyvadlových hodinách plyne v různých zeměpisných šířkách různě rychle, jak studium tíhových odchylek umožňuje zkoumat podzemí a jak gravitace Měsíce ovlivňuje délku dne a klima na Zemi. KŘÍŽEK, M. Gravitace a tíhové pole Země. Geografické rozhledy, 2015, 24, 4, s. 2-3. ISSN 1210-3004
Relativní výšková členitost reliéfu - Tomáš Uxa, Marek Křížek, Peter Mida
Relativní výšková členitost vyjadřuje, jakou gravitační potenciální energií disponuje reliéf daného území. Lidé tuto energii vnímali od nepaměti a na základě empirie s ní počítali například při výstavbě sídel. Proto byla stará sídla budována na elevacích, aby je od okolí chránily strmé svahy. Při osídlení území s velkou členitostí reliéfu lidé stavěli systémy teras, aby mohli zakládat pole a provozovat zemědělství. Dnes energii reliéfu využíváme od výroby elektrické energie (stavba vodních elektráren) až po rekreaci (budování sjezdových lyžařských tratí). Energie reliéfu stojí rovněž za celou řadou přírodních procesů, se kterými se v krajině můžeme setkat, z nichž nejnápadnějšími jsou svahové procesy a fluviální činnost. V předkládaném článku se dozvíte, jak energii reliéfu vyhodnotit pomocí mapy relativní výškové členitosti. Budete seznámeni s postupem tvorby této mapy. Zároveň bude, na příkladu námi vytvořené unikátní mapy relativní výškové členitosti České republiky, popsán energetický potenciál reliéfu naší vlasti. UXA, T., KŘÍŽEK, M., MIDA, P. Relativní výšková členitost reliéfu. Geografické rozhledy, 2015, 24, 4, s. 22-23. ISSN 1210-3004 https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/vyhledat?q=K%C5%99%C3%AD%C5%BEe
Reliéf a gravitace - Marek Křížek, Tomáš Uxa
Výběr některých geomorfologických jevů, při jejímž vzniku hraje roli gravitace. KŘÍŽEK, M., UXA, T. Reliéf a gravitace. Geografické rozhledy, 2015, 24, 4, přebal s. 0. ISSN 1210-3004
Strukturní půdy - Marek Křížek
Vývoj krajiny včetně proměnlivosti klimatu je zapsán mimo jiné i v reliéfu. Výskyt specifických tvarů umožňuje při znalosti jejich stáří zpětně rekonstruovat podmínky, které zde byly při jejich vzniku. Příkladem takových tvarů jsou tzv. strukturní půdy, s nimiž se lze setkat i na území naší republiky. Následující řádky si kladou za cíl stručně představit tento unikátní fenomén a ukázat jejich význam pro pochopení fungování a vývoje krajiny. KŘÍŽEK, M. Strukturní půdy. Geografické rozhledy, 2015, 25, 2, s. 32. ISSN 1210-3004
Přírodní cykly - Marek Křížek
Mnohé jevy okolo nás mají cyklický charakter. Známým příkladem je střídání dne a noci či ročních období. Jiné přírodní cykly mají periody tak dlouhé, že trvalo generace, než jsme zjistili, že takové cykly vůbec existují. Nicméně jejich poznání umožnilo pochopit vývoj Země a života na ní, člověka nevyjímaje. Cyklický charakter přírodních jevů je natolik silný, že se výrazně otiskl i do kulturně sociální sféry. KŘÍŽEK, M. Přírodní cykly. Geografické rozhledy, 2016, 26, 2, s. 2-3. ISSN 1210-3004;
Měření reliéfu - Marek Křížek, David Krause
Umět něco změřit znamená umět to popsat, což je důležité pro to, abychom to mohli pochopit. Metody sloužící k popisu a měření povrchu (reliéfu) Země, ale i jiných planet, měsíců a planetek s pevným povrchem, jsou označovány jako morfometrické. Morfometrie je jedním ze základních nástrojů geomorfologie – vědy, která zkoumá vznik a vývoj reliéfu. Na morfometrii lze pohlížet jako na obdobu anatomie v lékařství, neboť i jejím úkolem je popsat tělo v podobě reliéfu a jeho částí, tj. tvarů. V článku naleznete kromě vysvětlení významu morfometrie pro studium vývoje reliéfu a fungování krajiny také praktický návod na provedení vlastní jednoduché morfometrické analýzy v programu QGIS. KŘÍŽEK, M., KRAUSE, D. (2017): Měření reliéfu. Geografické rozhledy, 26, 3, s. 2-3. ISSN 1210-3004
Interaktivní alikace pro výuku tématického celku „Země jako vesmírné těleso“ - Václav Černík, Marek Křížek
Webová aplikace pro zvídavé lidi, kteří si chtějí modelovat základní oběhové charakteristiky Země
Voda ve sluneční soustavě - Marek Křížek
Není to tak dávno, kdy tvrzení o jedinečnosti Země se mimo jiné opíralo o výskyt vody. Avšak během posledních desetiletí se ukázalo, že vody je ve sluneční soustavě víc než dost a naše planeta není jediným tělesem se světovým oceánem. Dokonce zásoby vody na některých tělesech jsou větší, než na Zemi. To však nesnížilo jedinečnost vody, ba naopak voda a její existence na jiných tělesech sluneční soustavy je v současné době hnacím motorem výzkumu cizích světů, neboť je považována za vhodný předpoklad pro vznik života. Stejně tak její všudypřítomnost ve sluneční soustavě je odrazovým můstkem pro nové otázky související s jejím výskytem na naší planetě, jako například, kde se vzala voda na Zemi, anebo je naše voda stejná jako ta, kterou pozorujeme ve vesmíru? Cílem tohoto článku je ukázat původ vody, charakterizovat její výskyt a představit její roli a význam zejména pro vývoj jednotlivých planet typu Země a vybraných velkých měsíců. KŘÍŽEK, M. Voda ve sluneční soustavě. Geografické rozhledy, 2017, 27, 1, s. 30-33. ISSN 1210-3004
Klima vepsané do zemského povrchu - Marek Křížek
Prozkoumáme-li klimatickou historii Země, zjistíme, že globální klimatické změny patří k přirozeným procesům na naší planetě. Dozvědět se o nich můžeme například prostřednictvím studia specifických tvarů reliéfu, které jsou vázány na určitý typ podnebí. Jako příklad mohou sloužit tvary zformované ledovci a mrazem, s nimiž se setkáváme na našem území, a které se v současné době vyvíjejí pouze v polárních oblastech či ve vysokých pohořích. KŘÍŽEK, M. Klima vepsané do zemského povrchu. Přírodovědci.cz, 2017, 6, 4, s. 14-15.
Vznik a vývoj horských údolí - David Krause, Marek Křížek
Údolí představují významné přírodní koridory, jak pro neživou, tak pro živou složku krajiny. Z geomorfologického pohledu se jedná o nejdynamičtější části reliéfu, kde procesy probíhají s největší intenzitou i frekvencí. V článku jsou představeny faktory ovlivňující vznik a tvar údolí. Druhá část článku je věnována nejdynamičtějším geomorfologickým procesům probíhajícím v údolích českých pohoří, tj. lavinám a murám. KRAUSE, D., KŘÍŽEK, M. Vznik a vývoj horských údolí. Geografické rozhledy, 2018, 27, 5, s. 8-11. ISSN 1210-3004
Mrazová modelace hor - Marek Křížek, Tomáš Uxa
Hory a pohoří představují z hlediska šířkové pásmovitosti prvek azonality, a to s ohledem na všechny přírodní složky, které klima ovlivňuje. V důsledku toho se lze v horském prostředí setkat s fenomény, které bychom mohli jinak pozorovat pouze ve vyšších zeměpisných šířkách. Cílem článku je představit důkazy činnosti mrazu na modelaci našich pohoří v kontextu podmínek, které zde panovaly v době od vrcholu posledního glaciálu po současnost. KŘÍŽEK, M., UXA, T. Mrazová modelace hor. Geografické rozhledy, 2018, 27, 5, s. 16-19. ISSN 1210-3004
Slunce, Měsíc a mořské dmutí - Marek Křížek
Příliv a odliv neboli mořské dmutí je velmi zvláštní jev, kdy v určitých periodách dochází k pravidelným změnám výšky mořské hladiny. Tento na první pohled tajemný úkaz, kdy jakoby z ničeho nic moře ustupovalo, anebo naopak se rozlévalo, byl odjakživa středem zájmů, ale i specifickou časomírou v přímoří žijících národů. KŘÍŽEK, M. Slunce, Měsíc a mořské dmutí. Přírodovědci.cz, 2016, 5, 3, s. 20-21.
Oběh Země kolem Slunce - Marek Křížek
Oběh Země kolem Slunce představuje jeden ze základních pohybů naší planety. Tento pohyb má celou řadu projevů na nebeské sféře a nese s sebou řadu bezprostředních důsledků na krajinnou sféru. Historie poznání těchto pohybů je i příběhem vývoje názorů na postavení Země, ale i člověka ve vesmíru. Téma oběhu Země kolem Slunce přesahuje rámec jednoho oboru a kromě geografie zasahuje do astronomie, historie, fyziky, matematiky a filozofie. KŘÍŽEK, M. Oběh Země kolem Slunce. Geografické rozhledy, 2019, 28, 3, s. 4-9. ISSN 1210-3004
Periglaciální fenomén a problematika jeho ochrany - Marek Křížek, Tomáš Uxa, David Krause
Přestože během kvartéru byla naše pohoří převážně modelována periglaciálními procesy, jež po sobě zanechaly rozsáhlý soubor specifických tvarů reliéfu, je jim věnována menší pozornost než reliktům horského pleistocenního zalednění. Cílem předkládaného textu je představit hlavní periglaciální tvary vyskytující se v našich nejvyšších pohořích a charakterizovat jejich morfologii, vývoj, paleoenvironmentální význam a důvody proč tyto unikátní formy reliéfu chránit. Zvláštní pozornost je věnována plošně nejrozšířenějším a zároveň nejohroženějším periglaciálním formám - strukturním půdám, jejich typologii, rozmístění, numerickému stáří a aktivitě. Ohrožení těchto unikátních forem reliéfu, které ve vrcholových partiích našich hor vydržely jako dědictví chladných dob ledových, je o to závažnější, že většina desítky až stovky tisíc let starých periglaciálních tvarů se není schopna za současných klimatických podmínek obnovit a jejich destrukce znamená nenávratnou ztrátu. Křížek, M., Uxa, T., Krause, D. (2019): Periglaciální fenomén a problematika jeho ochrany. Ochrana přírody, 74, 4, s. 24‒28. ISSN 1210-258X elektronická verze včetně tabulky, která není součástí pdf na http://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/periglacialni-fenomen-a-problematika-jeho-ochrany/
O klimatických změnách s geomorfologem RNDr. Markem Křížkem, Ph.D. a geologem a polárníkem Danielem Nývltem
Povídání o "polárním roce" na stanici ČRo Regina, 7. prosince 2007.
Přírodní klenoty se dochovaly v Jeseníkách
Přírodní klenoty se dochovaly v Jeseníkách. ?Tufury? tak říkají půdním kopečkům na Islandu. Na vrcholu Keprníku jich najdeme sice malé množství, ovšem na druhou stranu jsou velice kvalitní. Více o jejich vzniku nám prozradil přírodovědec Marek Křížek na stanici ČRo Dvojka, 2. července 2010.
Historie kalendáře - 1. část
O našem kalendáři na ČRo Sever 8. dubna 2017.
Historie kalendáře - 2. část
Povídání o kalendáři na ČRo Sever - 15. dubna 2017.
Historie kalendáře - 3. část
O našem kalendáři na ČRo Sever - 22. dubna 2017.
Velikonoce - cykly a čas
Povídání o měření času v kontextu Velikonoc na ČRo Sever - 19. dubna 2020
Nejvyšší hora
Povídání o určování výšek hor na ČRo Plus 16. srpna 2019.
Počátky našeho kalendáře
Povídání o počátku a historii vzniku našeho kalendáře na ČRo Sever - Planetárium 26. dubna 2020
historie gregoriánského kalendáře a Vánoce
Povídání o příčinách vzniku gregoriánského kalendáře o nesnadném uvedení tohoto kalendáře a jeho vztahu k Vánocům na ČRo Sever v pořadu Planetárium 3. května 2020
Magnetické pole Země - Marek Křížek
Magnetické pole Země je pro člověka neviditelné, avšak úkazy s ním spojené vyvolávaly v minulosti na jednu stranu údiv i strach a na druhou stranu podněcovaly zvídavost. Říká se, že kompas byl tím přístrojem, který fascinoval malého Alberta Einsteina (který mj. později působil na naší univerzitě) a dovedl jej na pole přírodních věd. Existence geomagnetického pole je ovšem v prvé řadě bezpodmínečným předpokladem pro existenci života a prostředí v takové podobě, jak jej na naší planetě známe. KŘÍŽEK, M. (2019): Magnetické pole Země. Přírodovědci.cz, 8, 4, s. 12-13.
Jak se posune polární pás při změně naklonění zemské osy? - Marek Křížek
Stručný popis zajímavého důsledku jednoho ze základních pohybů Země, které vykonává.
Proč jsou Měsíc a Slunce zřetelně větší nad obzorem? - Marek Křížek
Jde o jev, který lze za dobrých povětrnostních podmínek pozorovat každý den. Jen málokdo ovšem zná jeho přesné vysvětlení.
Je rychlost zemské rotace proměnlivá? - Marek Křížek
Víte, že v době vyhynutí dinosaurů byl den téměř o půl hodiny kratší. Víte, že chod kyvadlových hodin se směrem k pólům zrychluje a naopak směrem k rovníku se zpomaluje. Víte proč a kdy se vkládá přestupná sekunda. Za tím vším hledejde rotaci Země, o níž se můžete dozvědět mnoho zajímavého v následujícím textu.
Proč je rotační osa Země nakloněná? - Marek Křížek
Stručné povídání o ose rotace Země, ale i dalších planet.
Proč astronomická zima začíná slunovratem, tedy ve chvíli, kdy se dny už zase prodlužují? - Marek Křížek
Stručné vysvětlení příčin střídání ročních období.
Obsah semináře z 24. září 2021: Základní pohyby Země a jejich důsledky: jak je pochopit, snadno vysvětlit a integrovat do výuky
Už velmi dávno si lidé uvědomili, že to co se děje na nebi, má svoji odezvu na Zemi. Proto se nebe stalo sídlem božstev. Nicméně vysvětlit ať už jednoduché či složitější pohyby Země ve svých konsekvencích může znamenat problém a bývá často náročnější na prostorovou představivost. Na druhou stranu tyto děje jsou rozhodující pro prostředí Země, jak jej známe a fakticky denně jsme s nimi konfrontováni (zemská tíže, Coriolisova síla, slapy, klimatická změna). Studenti a žáci se na ně ptají, neboť tyto děje vstupují do praktického života (počítání času, přesná navigace, zemědělství, rozložení nerostných surovin a na ně navázaná lidská činnost) a dokonce determinují historii lidstva. V rámci semináře si snadnou a přístupnou formou ukážeme, co všechno se k pohybům Země váže, a naučíme se pracovat s výukovou aplikací vyvinutou na katedře fyzické geografie a geoekologie PřF UK, která názorně ilustruje pohyby Země. Upozorníme na nejčastější chyby a omyly, které se s tímto tématem pojí a bohužel někdy i „prosakují“ do učebnic. V semináři získáte řadu zajímavých tipů, jak výuku zpestřit, sami si ujasníte některé souvislosti a sami si budete moci vyzkoušet řadu simulací například, jak by se měnil příjem sluneční energie, kdyby Země měla jiný sklon, než má. To vše Vám umožní udělat Vaši výuku atraktivnější, s lepším porozuměním látky, která až dosud mohla být jak pro žáky a studenty, tak i pro učitele strašákem.
Vulkanismus šestkrát jinak
Vulkanismus prezentovaný šesti různými fenomény, které se podílejí na formování specifického prostředí modelovaného sopečnou činností. KŘÍŽEK, M. (2007): Vulkanismus šestkrát jinak. Geografické rozhledy, roč. 17, č. 2, s. 32-33. ISSN 1210-3004
Příběh tříděných polygonů v Jeseníkách
Hrubý Jeseník díky své nadmořské výšce, coby druhé nejvyšší pohoří České republiky, překonává horní hranici lesa. Odlišné klimatické poměry vrcholových partií Hrubého Jeseníku se výrazně promítly do specifického vývoje jejich reliéfu, který v sobě ukrývá strhující příběhy o historii naší krajiny a fungování Země. KŘÍŽEK, M. (2021): Příběh tříděných polygonů v Jeseníkách. Jeseníky Rychlebské hory, 7, 12 ˗ 13. ISSN 2570-5938
Thufury – exotický klenot jesenické neživé přírody
Hrubý Jeseník drží v rámci našich pohoří jeden unikát. Na několika klimaticky exponovaných lokalitách se vyskytují rozlohou nevelké areály půdních kopečků, tzv. thufurů. Jejich nejbližší bratrance můžeme najít v podstatně vyšších Alpách, Tatrách či na dalekém Skandinávském poloostrově nebo na Islandu, odkud koneckonců onen exoticky znějící název pochází. Stejně jako pojmenování působí v našem prostředí exoticky i samotný výskyt těchto jedinečných tvarů a jejich přítomnost je fascinující ukázkou pestrosti a jedinečnosti neživé přírody Hrubého Jeseníku. KŘÍŽEK, M. (2021): Thufury – exotický klenot jesenické neživé přírody. Jeseníky Rychlebské hory, 8, 16 ˗ 17. ISSN 2570-5938
Symbióza železnice a reliéfu
Železnice patří k těm technickým vynálezům, které si v sobě uchovávají nádech romantiky a dobrodružství. Na formování podoby železnic se kromě lidského ducha výrazně podílel i reliéf, který svými proměnlivými nároky přinutil člověka při stavbě železnic k často až neuvěřitelně vynalézavým řešením. Mnoho způsobů, jak se železnice „vyrovnává“ s reliéfem, vstoupilo a vstupuje do dějin železničního stavitelství a stává se i předmětem ochrany v rámci UNESCO. KŘÍŽEK, M. (2021): Symbióza železnice a reliéfu. Geografické rozhledy, 31, 2, s. 4‒9. ISSN 1210-3004
Železnice a čas
Jen málokterý vynález způsobil takovou revoluci ve společnosti jako železnice. Železnice doslova dala nohy průmyslové revoluci a umožnila jí běžet na plné obrátky a změnit svět. Vlaky jako první z dopravních prostředků umožnily obyčejným lidem z širších vrstev, kteří po generace neopouštěli svůj rodný kraj, pocítit svobodu pohybu. Podstatou úspěchu železnice bylo, že dokázala přepravovat obrovské počty lidí a zboží na velké vzdálenosti levně a takovou rychlostí, až donutila lidstvo přehodnotit přístup k počítání času. KŘÍŽEK, M. (2021): Železnice a čas. Geografické rozhledy, 31, 2, s. 18‒21. ISSN 1210-3004
Mrazivé Hodonínsko
Článek pojednává o vývoji přírodního prostředí jižní Moravy během poslední doby ledové, kdy tady vznikaly klíčové součásti dnešního reliéfu. Na základě rekonstrukce krajiny je zde ukázáno, jak velkými změnami prochází klima během čtvrtohor. Je zde ukázáno, jak lze z forem reliéfu odvodit klimatické a environmentální charakteristiky dob ledových. KŘÍŽEK, M., UXA, T., HOŠEK, J. (2022): Mrazivé Hodonínsko. Geografické rozhledy, 31, 5, s. 20‒23. ISSN 1210-3004
Roční a denní pohyby Slunce a hvězd po obloze
Zde se dozvíte příčiny a důsledky zdánlivých pohybů hvězd a Slunce po nebeské sféře. Jako například proměnlivou délku dráhy Slunce na obloze a roční posun míst východu a západu Slunce. Vysvětleny jsou také různé druhy soumraků. ŠOBR, M., KŘÍŽEK, M. (2022): Roční a denní pohyby Slunce a hvězd po obloze. Geografické rozhledy, 32, 2, s. 6‒9. ISSN 1210-3004
Barvy nebe
Obloha je samozřejmou součástí našeho světa, že nad ní ani nepřemýšlíme a je jakousi dennodenní konstantou. Avšak obloha není neměnná. Mění se v mnoha ohledech a tou nejvýraznější změnou, kterou prochází, je její barva. Najít vysvětlení pro její barvy nebylo tak triviální, jak by se mohlo na první pohled zdát. Za odpověďmi vysvětlující její různé barvy stojí daleko hlubší příběhy snažící se popsat podstatu světa a vesmíru. Tento článek vám vysvětlí podstatu a příčinu nejzákladnějších barevných odstínů oblohy, do kterých se nebe dokáže proměnit. KŘÍŽEK, M., ŠOBR, M. (2022): Barvy nebe. Geografické rozhledy, 32, 2, s. 4‒5. ISSN 1210-3004
Kras – svět na povrchu i v podzemí
Krasové oblasti představují vděčný cíl výletů a pro svou malebnost bývají častou kulisou dobrodružných filmů. Jeskyně byly prvními domovy lidí, ale i tvůrčími dílnami a obrazárnami a díky zde uloženým sedimentům a kosterním zbytkům jsou důležitým zdrojem informací o vývoji krajiny. Za touto kulisou zdánlivé všeobecné známosti se ovšem skrývá mnoho neprávem opomíjeného. Tento článek vysvětluje podstatu procesů stojících za vznikem krasu a představíme si hlavní formy krasového reliéfu, s nimiž se lze setkat i ve středoevropských krasových oblastech. KŘÍŽEK, M. (2023): Kras – svět na povrchu i v podzemí. Geografické rozhledy, 32, 5, s. 8‒11. ISSN 1210-3004
Středomoří: včera poušť, dnes moře, zítra velehory
Středomoří je pro Evropany oblíbenou letní dovolenkovou destinací, a tak není divu, když si ve spojení s tímto slovem vybavíme koupání a sluncem prohřáté pláže. Nicméně tato oblast na rozhraní tří kontinentů v sobě uchovává příběhy mnohem zajímavější a neuvěřitelnější, než jaké bychom nalezli i v těch nejdivočejších starověkých bájích. Pojďme a seznamme se s historií zapsanou v reliéfu, ale stejně tak se podívejme do budoucnosti tohoto území. Cílem tohoto článku je představit Středomoří v kontextu neustálých proměn zemského povrchu a prostředí. KŘÍŽEK, M. (2023): Středomoří: včera poušť, dnes moře, zítra velehory. Geografické rozhledy, 33, 1, s. 10‒13. ISSN 1210-3004

Akce dokumentů