E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Sníh a sucho – jak ovlivňují mírné zimy zásoby vody v letním období?

Změna sněhových srážek na kapalné srážky během chladného půlroku je považována za jeden z důležitých projevů současných a budoucích změn klimatu. Tato změna se projevuje poklesem sněhových zásob v zimním období a ovlivňuje dynamiku doplňování zásob podpovrchové vody ...
Závislost minimálního průtoku na SWEmax (povodí seřazena od nejvyšší po nejnižší nadmořskou výšku) od začátku května (týden 19) do konce září (týden 39). Červená barva ukazuje na pozitivní závislost, modrá na negativní závislost. Černé body zobrazují týden, kdy v povodí průměrně roztaje sníh (Jenicek et al., 2016).

Postupná změna sněhových srážek na kapalné srážky během chladného půlroku je považována za jeden z důležitých projevů současných a budoucích změn klimatu v mírných podnebích. Tato změna se projevuje poklesem sněhových zásob v zimním období převážně v horských oblastech a ovlivňuje dynamiku doplňování zásob podpovrchové vody. Ta přitom představuje hlavní zdroj vodnosti řek v období hydrologického sucha.

Proto se tým výzkumníků tvořený Michalem Jeníčkem a jeho kolegy z University of Zurich a švýcarského WSL pokusili 1) kvantifikovat po jakou dobu voda vzniklá táním sezónní sněhové pokrývky ovlivňuje nízké průtoky v letním období a 2) charakterizovat citlivost studovaných povodí v různých nadmořských výškách na změnu vodní hodnoty sněhu SWE (přesněji její meziroční variabilitu). Mohli tak zkoumat časově proměnný efekt sněhu a kapalných srážek v jarním a letním období, které letní nízké průtoky zásadně ovlivňují. Tento měnící se efekt je důležitý především v humidních klimatech (jako je střední Evropa), ve kterých můžou kapalné srážky částečně nebo úplně překrýt efekt jarních sněhových zásob.

Pro analýzu bylo vybráno 14 povodí nacházejících se ve Švýcarsku v různých nadmořských výškách a byla využita denní data SWE, úhrnu srážek, teploty vzduchu a odtoku ze studovaných povodí, která pokrývala období od roku 1971 do roku 2012, tedy 42 let.

Autoři na základě statistické analýzy dostupných časových řad kvantifikovali výše zmíněné efekty a jejich výsledky potvrdily očekávané chování studovaných území z hlediska jejich přírodních podmínek. Mezi hlavní závěry patří:

  • Tání sněhu má statisticky významný vliv na nízké průtoky od května do září (s klesající důležitostí) v povodích s průměrnou nadmořskou výškou vyšší než 2000 m n. m., od května do srpna v povodích s nadmořskou výškou 1500-2000 m n. m. a pouze do června v povodích ležící níže než 1500 m n. m. Vyšší citlivost nízkých průtoků na změny sněhových zásob se projevila u výše položených povodí než u níže položených.
  • Sněhové zásoby a letní srážky mají kombinovaný efekt na letní nízké průtoky a samotný sníh nemůže vysvětlit meziroční variabilitu letních nízkých průtoků ani v nejvýše položených povodích. Na druhou stranu se ale použitelnost sněhových zásob jako prediktoru očekávaně a výrazně zvyšuje během let s podprůměrnými kapalnými srážkami během teplého půlroku.
  • Minimální letní průtoky jsou ve zkoumaných povodích staticky významně závislé na změnách maximální SWE. Ačkoliv se autoři nezaměřovali na dopady budoucího vývoje klimatu, je možné očekávat postupně snižující se roli sněhových zásob na letní průtoky (díky klesajícímu poměru pevných srážek na celkových srážkách a tedy klesajícímu SWE). Důsledkem toho se může projevit rostoucí citlivost povodí na meteorologické sucho v letním období, obzvláště ve výše položených oblastech, kde nyní hraje sníh důležitou roli.

Další informace

Publikováno: Neděle 13.11.2016 15:25

Akce dokumentů