E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2021/2022 za geografii Miloslavem Müllerem

RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecké fakulty UK již od roku 2007, kdy zde dokončil doktorát z fyzické geografie se zaměřením na meteorologii. Kromě toho působí také na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. I když jeho okruh výzkumu je široký a přednáší mnoho předmětů, jeho zaměření je především na extrémní meteorologické jevy, zejména výrazné srážkové události. Zabývá se také popularizačními aktivitami a působí jako katecheta v pražské farnosti Vršovice, kde je dlouholetým členem pastorační rady.

Obdržel jste Studentského velemloka za geografii, konkrétně za přednášky „Analýza a předpověď počasí“ a „High-impact Weather Phenomena“, velmi gratuluji a moje první otázka směřuje právě na zmíněné přednášky, mohl byste nám je blíže představit?

Analýza a předpověď počasí je povinně volitelný předmět pro studenty magisterského studia fyzické geografie a vybírají si ho ti, které zajímá atmosféra. Figuruje v rámci bloku předmětů, které jsou prakticky orientované. Jak název napovídá, na přednáškách se zabýváme rozborem aktuálního počasí a předpovědí na následující období. Předmět má přednášku v zimním semestru a cvičení v zimním i letním semestru, což je určitá zvláštnost. Cvičení říkáme neoficiálně „Meteosetkání“. Je to taková tradiční věc fungující už asi 10 let, která vznikla ještě dříve, než byl tento předmět zaveden. High-impact Weather Phenomena je volitelný předmět přednášený v angličtině, na kterém se potkávají albertovští studenti s těmi, kteří u nás pobývají na Erasmu.

RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. letos získal Studentského velemloka za geografii.
Foto: K.Fraindová.

Co myslíte, že činí právě tyto dvě přednášky tak populární?

To by byla asi spíše otázka na studenty, kteří je hodnotili (úsměv, pozn. red.), ale tou zvláštností je pravděpodobně právě Meteosetkání. Zabýváme se zde aktuálním počasím, které se neustále mění. Takže máme i studenty, kteří předmět jednou absolvují a pak na něj chodí opakovaně, i když za něj už nemají žádné kredity. Je to tím, že počasí je prostě každý rok nové a když je někdo fanoušek do meteorologie, tak rád počasí sleduje. V loňském roce jsme navíc zúročili covidové zkušenosti tím, že jsme předmět trošku oživili. Dříve to bylo tak, že měl vždy jeden student analýzu předchozího týdne a předpověď nového týdne, ostatní jen pasivně poslouchali. My jsme to nyní upravili tak, že student má předpověď na příští týden a o týden později pak prezentuje, jak se mu předpověď podařila. Kromě toho máme sdílenou prezentaci na webu, do níž vkládáme meteorologické zajímavosti, kterých si kdo všiml. Ve sdělovacích prostředcích, ale často i sám – třeba na výletě někdo nafotí hezkou oblačnost, dá k tomu synoptickou mapu a aerologický diagram, aby bylo jasné, čím to bylo způsobeno – a o tomhle se vlastně bavíme. To je možná to, co se studentům líbilo. A máme tam tipovačku.

Tipovačku?

Meteosetkání byl původně takový volný klub, kam mohl kdokoli přijít, ale nic za to neměl. Tak jsme si řekli, že to je trošku nefér a že by bylo dobré, aby za to měl nějaké kreditové ohodnocení. V tomto případě je to tedy cvičení předmětu. Místo prezenční listiny posíláme papír, kde se každý napíše. Ale kromě svého křestního jména napíše odpověď na otázku, kterou si nastavíme – tedy co možná nejpřesnější odhad. Týká se většinou předpovědi na příští týden. Například jaká bude maximální rychlost větru v nárazu v Irsku, když už víme, že se tam blíží výrazná cyklona, nebo kolik napadne nového sněhu u nás, nebo něco takového.

A jak je tipování úspěšné?

To je samozřejmě velice složitá otázka, protože je nás tam poměrně hodně a dávají se body jen za 3 nejlepší tipy. Někdy je to složité v tom, že těch, kteří tipují hodnotu blízkou té očekávané, je hodně. Takže někdy někteří z nás raději tipujeme odlehlé hodnoty, protože ono počasí dokáže překvapit. Například cyklona, která by tam podle předpovědi být měla, vůbec nedorazí. Když člověk tipne o dost méně, tak má šanci body získat. Je to velmi proměnlivé a taktika různých lidí je různá. Dokonce někteří tipovali stále stejné číslo, pouze mu dali příslušné jednotky, podle toho, jaká byla otázka. A občas to i docela vycházelo (úsměv, pozn. red.).

Původně jste vystudoval obor geografie-historie na Přírodovědecké a Filosofické fakultě UK. Co Vás přivedlo k rozhodnutí pro méně společenskovědně orientovaný a více analyticky-orientovaný obor?

Vyučující, můj předchůdce, Jiří Kastner, měl fantastické přednášky z meteorologie. Mne to tak začalo bavit, že vše, co se dalo studovat ohledně meteorologie, jsem si zapsal jako výběrové předměty. Nejprve jsem se začal zabývat historickým počasím, abych mohl spojit své dvě specializace. V rámci rozkročení mezi dvěma obory jsem se ale postupně co nejvíce napasoval k meteorologii.

Co Vás na oboru meteorologie a klimatologie těší a fascinuje, případně jak byste mladé studenty nalákal na tento obor?

Mohl bych použít motto, které je trvalé pro naše Meteosetkání – „Každý mluví o počasí, ale nikdo s tím nic neudělá (úsměv, pozn. red.)“. My nabízíme, že to povídání bude zasvěcené.

Co Vaši studenti nejvíce vítají na Vašich přednáškách, máte nějaký klíč k tomu, jak spolehlivě zaujmout Vaše posluchače?

Určitá výhoda je, že jsem studoval učitelství. Druhá věc je, že vlastně to nejhorší, co může být, je, že bych se sám při hodinách nudil. Proto se snažím výuku dělat tak, aby mě samotného bavila. A jsou v tom také trochu zkušenosti z vedení skautského oddílu. Zrovna ta tipovačka vlastně vznikla z jedné skautské hry.

RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie.
Foto: Jana Plavec, archiv M.Müllera.

Během obou semestrů vyučujete mnoho předmětů a seminářů. Je některý, který se Vám vyučuje nejlépe, případně který je naopak tak trochu výzvou?

To nevím…, asi mne to teď baví hodně. A baví mne to tehdy, pokud studenti reagují. V poslední době mne dělá občas problém, že při velkých přednáškách mám pocit, že já tam něco dělám u katedry a ve zbytku místnosti se dělá něco jiného. Tak to mne vlastně nebaví. Už se teď ale snažím pro předmět Fyzické geografie udělat opatření, aby ta přednáška přestala být přednáškou a aby to byla také trochu hra, takže uvidíme, jak to dopadne.

Zajímáte se také o popularizaci a byl jste jedním z těch, kteří se podíleli na Elektronickém meteorologickém slovníku v rámci České meteorologické společnosti, můžete nám prosím blíže přiblížit, o co se jedná a jaké je jeho využití?

Meteorologický slovník má dlouhou historii v tom, že máme tištěný Meteorologický slovník, který vyšel v roce 1993. Po roce 2010 se začala připravovat jeho elektronická verze pod vedením paní docentky Řezáčové (naší externí kolegyně). Já jsem v té skupině byl zapojený prakticky od počátku. Zpočátku jsem se však bál do slovníkových hesel více zasahovat, protože mi přišlo, že přeci všichni tomu rozumí více než já. Jenomže jsem zjistil, že to tak asi úplně není, takže jsem do slovníku začal zasahovat naopak hodně a čím dál více. A pak mne to pohltilo tak, že když paní docentka Řezáčová chtěla vedení terminologické skupiny předat, oslovila mne. Slovník je online, ale my ho neustále upravujeme, a jakmile ho otevřu, tak tam vždycky vidím něco, co potřebuje ještě opravit nebo doplnit, takže ho radši moc neotvírám (úsměv, pozn. red.) Ne, ve skutečnosti ho otvírám docela často.

Co považujete za Váš poslední významný úspěch, co se týče výzkumu a případně, zda je již někde publikován?

Moje hlavní výzkumné téma je hydrometeorologie a tam mi vyšlo i v poslední době několik článků. Možná bych však zmínil jeden článek, který je takový zvláštní a týká se již zmíněného Meteorologického slovníku. Když jsem před dvěma lety prodělal poměrně těžký covid, byl jsem potom dost unavený na nějakou těžší práci a řekl jsem si, že využiji čas tak, že se podívám po meteorologických slovnících po světě a také historicky. Nakonec jsem o tom něco začal psát. Původně jsem myslel, že to budu publikovat pouze u nás, potom že u historiků, a nakonec jsem to publikoval v časopise Bulletin of the American Meteorological Society, což je vlastně velmi prestižní časopis. Takže je to takové paradoxní, že článek, který se nezabývá mým hlavním tématem, tak je v podstatě mým nejlepším článkem ve smyslu kvality časopisu.

Máte raději vlastní výzkum, přednášky či působení na Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA)?

To je moje prokletí, že mě vlastně baví všechno. Mě baví výzkum, baví mě i výuka, baví mě právě třeba práce na slovníku. Takže se snažím čas nějak mezi všechno dělit.

Zajímáte se o reakce studentů na Vaše přednášky?

Výsledky anket se snažím si vždy pročíst. Občas studentům na nějaké komentáře odpovím. Vždy si vážím toho, když tomu student čas věnuje, protože to je nepovinná aktivita. Pokud se tam nějaké připomínky vyskytují opakovaně, tak se je snažím zohlednit. Manželka si myslela, že si jen jednou připravím prezentace, ale já je vždy po několika letech začnu překopávat, protože mám pocit, že by to šlo ještě nějak lépe.

Na katedře fyzické geografie a geoekologie jste vedl mnoho meteorologických studentských prací, je někdo, kdo Vám významným způsobem utkvěl v paměti, případně na koho jste obzvláště hrdý?

Nedávno, v roce 2021, obhájila disertační práci Blanka Piskala Gvoždíková (Relationship among moisture flux anomalies, extreme precipitation, and floods in central Europe -poz.red.), která je velmi nadaná. Vyhrála cenu za nejlepší disertační práci udělovanou Českou geografickou společností a nyní působí na Českém hydrometeorologickém ústavu. Hrozně mě těší, že právě v již zmíněném předmětu „Analýza a předpověď počasí“ má několik přednášek, protože mi přijde, že prakticky orientovaný předmět je dobré, když alespoň částečně učí také někdo, kdo v té operativě pracuje.

Jste jedním ze spoluřešitelů rozsáhlého projektu PERUN, který by měl významným způsobem pomoci v adaptaci na klimatické změny, případně jejich hodnocení. Byly udělány již nějaké pokroky, případně co se očekává, že bude výsledkem?

Ve výzkumu jsem zapojený přes meteorologické extrémy. Studie týkající se klimatických změn vždy musí reflektovat tzv. referenční období, tedy období, které již proběhlo a potom je možné sledovat nějaké scénáře do budoucna. V rámci projektu se nám zatím podařilo sestavit ucelenou databází meteorologických extrémů v České republice od roku 1961 do roku 2020. Databázi říkáme CZEXWED (Czech Extreme Weather Database) a nyní k nám na ÚFA přicházejí už data z klimatických modelů. Nejprve pro referenční období a poté budou dopočítávána data pro scénáře vývoje klimatu. Stejnou metodikou chceme vyhodnotit extrémy z modelových dat za referenční období a pro období se změněným klimatem. Snahou je toto udělat pro šest druhů extrémů – vlny veder, studené vlny, prudké poklesy vzduchu, silné srážky, silná sněžení a větrná bouře. A u nich určit, jaká bude očekávaná změna v distribuci a případně, čím bude způsobena z hlediska příčinných faktorů. Extrémy nehodnotíme lokálně, ale v rámci celé České republiky, a to zejména rozsah zasaženého území a průměrnou dobu opakování jevu.

Zaměření RNDr. Miloslava Müllera, Ph.D. je především na extrémní meteorologické jevy, zejména výrazné srážkové události. Foto: Jana Plavec, archiv M.Müllera.

Je něco, čemu se věnujete i mimo oblast meteorologie a klimatologie?

Ve volném čase působím ve své domovské vršovické farnosti, kde se snažíme vytvářet společenství, což možná ne v úplně všech katolických farnostech probíhá. Takže tam není práce pana faráře, kterého bychom si přišli jednou za týden poslechnout, ale je tam spousta dobrovolníků, kteří se do života farnosti zapojujeme. Já už jsem 20 let v tzv. pastorační radě farnosti, což je takový okruh lidí, kteří se scházejí s panem farářem jednou za měsíc, vždycky něco vymyslí a pak to taky musí udělat (úsměv, poz.red.). Kromě toho jsem šéfredaktorem farního časopisu, pomáhám připravovat dospělé lidi na křest, no a nárazově, co je potřeba.

Na závěr bych se Vás chtěla zeptat, je něco, co byste chtěl vzkázat studentům?

Vzhledem k tomu, že Velemlok je studentská cena, tak bych samozřejmě rád poděkoval za hodnocení. Jednak za tu cenu, ale jednak také za to, že studenti oba hodnocené předměty berou za svoje. Protože i kdyby pedagog byl sebelepší a snažil se studenty vtáhnout do děje, ale studenti by se nenechali, tak by to nešlo. Vždy je to interakce mezi vyučujícím a studenty. A obzvlášť při Meteosetkání zmíněná interakce opravdu probíhá. Je vidět, že na výuku studenti vnášejí kus sebe. Když někdo rád fotografuje, tak přináší svoje fotky, když je například daleká dohlednost nebo zajímavá oblaka. Někdo zase má rád sníh, tak jezdí měřit výšku sněhové pokrývky. Takže když tam každý vnese nějakou zajímavost, tak to potom všechny baví a předmět může být zajímavý.

Velmi děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů v pedagogické i vědecké činnosti

Kateřina Fraindová

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vybrané komentáře z předmětu Analýza a předpověď počasí:

Skvělý přednes, přátelská atmosféra po celou dobu přednášek i v průběhu samotné zkoušky.

Velmi zajímavý koncept předmětu. Oceňuji snahu o zábavnou formu meteosetkání, na kterém jsme se dozvěděly spoustu nových a zajímavých poznatků.

Skvělý výklad! Vždy se snaží o dobré vysvětlení pojmů.

Zapálení pana doktora Müllera pro téma je skvělé.

Publikováno: Pondělí 03.04.2023 15:00

Akce dokumentů