Rozhovor: Ptáci v akátovém trní

Jakým tématem ses ve své dizertaci zabýval?

Plány byly širší, ale postupně vykrystalizovalo téma vztah ptáků k nepůvodním dřevinám. Na ptácích je možné hezky pozorovat jejich interakce s různými biotopy, které se odráží například v jejich různé početnosti, druhové bohatosti, nebo třeba různém poměru specializovaných a nespecializovaných druhů. Těchto jejich vlastností jsme využili a sledovali, jaké druhy žijí v lesních biotopech  ovlivněných nepůvodními dřevinami. Dosud bylo publikováno poměrně dost studií zabývajících se vztahy mezi původními a nepůvodními rostlinami, ale interakci s jinými organismy už není věnována taková pozornost. Během studia se podařilo mému vedoucímu projekt úspěšně rozšířit a ve spolupráci s entomology a botanikem jsme mohli zkoumat také noční motýly a rostliny. Tímto přístupem, zahrnující více trofických úrovní, jsme získali lepší představu o vlivu nepůvodních dřevin na domácí biotu.

Navázal jsi na již proběhlý výzkum nebo jsi šel zcela vlastní cestou?

Ve světě se touto tématikou samozřejmě zabývá více výzkumníků, jejichž pracemi jsme se inspirovali. Na druhou stranu na našem území probíhali spíše dílčí výzkumy a náš výzkum byl tedy poměrně originální z pohledu zaměření se na více skupin organismů.

Co se ti podařilo zjistit?

Základní otázka výzkumu byla, jestli vůbec dochází v porostech nepůvodních dřevin k nějakým změnám prostředí vedoucím k narušení původních společenstev, a pokud ano, jak se projevují. Detailním výzkumem se nám potvrdilo, že změny existují a projevují se různě. Mezi nejdůležitější vlivy porostů nepůvodních dřevin na ptáky bych zařadil úbytek ekologicky vysoce specializovaných druhů. Obecně dnes máme problém se zhoršováním kvality biotopů a často na to doplácejí specializované druhy, což se nám zde podařilo prokázat právě na ptácích.

Zaznamenal jsi nějakou odezvu na své články?

Nejprve nějaký čas trvá, než publikovaná informace docestuje k příjemci, ale pak se odezva dostavit může. Spíše ji pak netrpělivě očekáváme. Konkrétně v mém případě se mi například nedávno ozval kolega z Itálie, kterého zajímaly podrobnosti o našem výzkumu. Je to hezký pocit, když máte zpětnou vazbu a víte, že vaše články někdo čte a zajímá se o vaši práci.

Čím musí výzkumník disponovat, pokud řeší takovýto projekt?

Pro terénní práci je především třeba mít naposlouchány hlasy ptáků. Dále je důležité se postupně dobře naučit smysluplně vyhodnocovat data, zejména statisticky. To zabere více času než samotný terénní průzkum, protože i na zdánlivě jednoduchá data lze aplikovat různě složité statistické modely vyžadující pečlivou interpretaci. Není nemožné do toho postupně proniknout, ale vyžaduje to svůj čas a notnou dávku entusiasmu.

Pro zajímavost, kolik hlasů ptáků jsi schopen určit?

Přesně nevím, ale budou to desítky druhů.  Pokud by měl někdo zájem rozpoznávat ptáky podle hlasu, mohu velmi doporučit snadno dostupné nahrávky. Ale nejdůležitější je zkusit si rozpoznávat hlasy přímo v terénu.

Máš nějaké zajímavé zážitky z terénu?

Zážitků bylo mnoho. Jednou nám například volala městská policie, protože jim někdo nahlásil podezřelé, v lese umístěné fialově svítící zařízení a měl strach, že jde o přípravu teroristického útoku. Celá událost se vysvětlila poměrně prozaicky – byl to náš světelný lapač na noční motýly.

A na závěr, jedna odpočinková otázka: Co děláš, když zrovna nebádáš?

Rád se projedu na kole nebo zajdu na výlet do přírody.

Ptal se Jarda Kukla