Pakomáři ve světle reflektorů

Ve dnech 17.- 22. srpna proběhlo v areálu Biologického centra AV ČR v Českýchy Budějovicích 19. Mezinárodní symposium o studiu pakomárů (19^th International Symposium on Chironomidae), které organizovali zejména pracovnicí  Přírodovědecké fakulty UK v Praze ve spolupráci s Biologickým Centrem AVČR a kolegy Z Masarykovy Universitu a ze Slovenska. Na symposium se přihlásilo více než 90 účastníků z 27 zemí z celého světa. Mezi vzdálenějšími destinacemi je možno jmenovat Brazílii, USA, Kanadu, Alžírsko,  Čínu, či Japonsko. Česká a slovenská věda o pakomárech má ve světě dobrý zvuk o čemž svědčí i to že se zde toto celosvětové setkání koná již podruhé, poprvé to bylo v roce 1976 v Praze.

Více na www.blatna.cuni.cz/chironomidae

Jak si vlastně máme pakomáry představit a proč se tolik lidí zabývá studiem této čeledi hmyzu?  Pakomáři jsou, jak již název napovídá, hmyz podobný komárům, ale narozdíl od komárů nebodají.  Jejich larvy se vyvíjí na dně snad všech možných vodních biotopů od horských potůčků,  po velká jezera a mořské pobřeží, některé druhy se vyvíjí v drobných nádržkách vody zadržené ve vykotlaných stromech či v mechu nebo v půdě.  Tato ekologická různorodost dělá z pakomárů velmi významnou bioindikační skupinu  charakterizující kvalitu vody.  Pozůstatky jejich larev zůstávají zachovány na dně jezer i tisíce let a umožňují nám studovat změny klimatu v dávné minulosti. Larvy pakomárů jsou významnou potravou ryb a jiných vodních živočichů. Larvy jednoho druhu žijícího v západní Africe, dokáží vyschnout a v tomto vyschnutém stavu vydrží neuvěřitelné věci. Všeteční badatelé je dokonce poslali do vesmíru ⁽¹⁾ a nechali je půl roku létat v kosmickém prostoru připevněné zvenku na mezinárodní vesmírné stanici.  Když je pak dali do vody, pakomáři obživli,  jako by se nic zvláštního nestalo.