E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Lýkožrout pod dohledem satelitů

Napadení lesů kůrovcem vyvolává v lidech typicky negativní emoce a vede až k bouřlivým debatám. Zvláště patrné je to při diskuzích o Národním parku (NP) Šumava. Skupina vědců včetně Josefa Brůny z Ústavu pro životní prostředí naší fakulty se svým výzkumem snaží předpovědět, kde hrozí napadení kůrovcem nejvíce.

K lesům ve střední Evropě přirozeně patří události, které je silně poškozují. Vichřice, požáry i hmyz sice z lidského hlediska les ničí, nicméně tyto události zvané disturbance jsou nedílnou součástí vývoje a obnovy lesa. V poslední době se zvětšuje rozloha zasažených ploch. Satelitní snímky z družic Landsat pomáhají detekovat místa a míru poškození porostů. V nové studii však autoři chtěli této technologie využít k předpovídání výskytu lýkožrouta pomocí identifikace oslabených porostů.

Vhodné místo pro výzkum se nenachází nikde jinde než na Šumavě. V letech 1983 a 1984 byla bavorská část hor zasažena vichřicí, po které byly lesy napadeny lýkožroutem smrkovým. Česká část pohoří se s touto disturbancí začala potýkat od začátku devadesátých let, kdy také vznikl NP. Správa ploch v NP byla dvojího druhu – část se ponechala přirozenému vývoji, zbytek pak byl lesnicky obhospodařován, a to zejména vytěžením za vzniku holin. Výzkum sledoval období od roku 1984 do roku 2000 (družice Landsat 5). Největší měrou rostla rychlost šíření kůrovce v letech 1995 až 1997, v roce 2000 byla již většina stromů mrtvá a les se začal znovu regenerovat.

Obnova lesa na Šumavě. Zdroj: autoři původního článku.

Předpověď výskytu kůrovce se často stanovuje z dat charakterizujících podmínky zkoumaného místa: nadmořská výška, orientace svahů, sklon, půda, geologické podloží. V daném výzkumu byla dále použita vzdálenost napadeného místa k nejbližší holině a zdravému lesu a také věk a hustota zakmenění porostu. Nejdůležitější však bylo analyzování dat ze satelitních snímků. Prostřednictvím statistických metod pak vědci hledali souvislost těchto dat s místy, která byla lýkožroutem napadena.

Díky použití vhodných kombinací zachyceného spektra lze vypočítat vegetační indexy, které jsou citlivé na změnu zdravotního stavu porostu. Protože družicová data jsou snímaná již desítky let, můžeme vytvořit trendy vývoje zdravotního stavu porostů. Hlavním ukazatelem zhoršujícího se stavu lesa je dlouhodobý pokles těchto hodnot vegetačních indexů. Výsledky studie ukázaly, že porosty s dlouhodobým poklesem zdravotního stavu jsou napadány lýkožroutem smrkovým s větší pravděpodobností.

Ukazuje se, že v první fázi si lýkožrout vybírá především nejvíce oslabené stromy. Proměnné charakterizující stromy (např. věk) pak hrají svou roli i nadále, nakonec se však vývoj zlomí a lýkožrout je schopen díky svému počtu napadnout téměř každý strom.

Snížená odolnost stromů je způsobena dlouhodobým působením kyselého deště, větru a sněhu v horských podmínkách a suchem. Z krátkodobějších faktorů je pak závažná přítomnost a tvorba holin. Jejich blízkost vede k narušení stromů a větší zranitelnosti.

HAIS, M. et al. (2016): Landsat Imagery Spectral Trajectories—Important Variables for Spatially Predicting the Risks of Bark Beetle Disturbance. Remote sensing 8.

Tomáš JANÍK

Publikováno: Úterý 01.11.2016 08:50

Akce dokumentů