Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Nové poznatky o sestřihu pre-mRNA
- Už dlouho se ví, že buňka může produkovat mnohem více proteinů, než má genů. Je to díky existenci tzv. alternativního sestřihu pre-mRNA: geny se přepíší do pre-mRNA, která je poté nastříhána na kousky. Teprve spojením vybraných kousků vzniká vlastní předloha (mRNA) pro budoucí protein. Klíčovou podmínkou pro vznik funkčních předloh je přesné rozpoznání sekvencí (tzv. intronů), které musí být z pre-mRNA odstraněny. Jak sestřihový aparát nachází konce intronů (sestřihová místa) není dosud uspokojivě vysvětleno.
- Jak ozon škodí rostlinám v Jizerských horách
- Pokud se někdo z Vás, mí vážení čtenáři, někdy zabýval ozonem, dozajista už ví, že je ozon v něčem prospěšný, ale může i škodit. Ozon člověku (a snad všemu živému) prospěšný se nachází ve stratosféře, tedy ve svrchní vrstvě atmosféry (10 – 50 km nad zemí) a tam zachycuje škodlivé UV-B záření. Stejný ozon se ale tvoří také v troposféře, to je vrstva atmosféry těsně nad Zemí (do výšky 9 – 18 km). Tento troposférický ozon ovlivňuje nejen zdraví lidí a zvířat, ale také zdravotní stav rostlin. A právě na to si posvítila skupina vědců z Univerzity Karlovy. Jejich cílem byly tentokrát Jizerské hory.
- Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3
- Rodina regulačních proteinů označovaných jako 14-3-3 je již dlouhou řadu let usilovně rozkrývaným tajemstvím našich buněk. V jedné ze svých posledních publikací shrnuje docent Tomáš Obšil (PřF UK) a doktorka Veronika Obšilová (FGÚ AVČR) dosavadní poznatky z pohledu strukturní biologie.
- Co nám stará dobrá vojenská mapa řekne o krajině
- Staré mapy, určené pro vojenský výzkum, jsou vzhledem ke svému rozsahu a kvalitě zpracování vhodné pro určování změn v krajině. Umožňují zkoumání proměn krajiny v dlouhém časovém horizontu (už od 18. století) a pokrývají skoro celou Republiku, tudíž poskytují základ pro zkoumání prakticky jakékoli oblasti. Takovéto tři mapy spolu se současnou ortofotomapou (geodeticky zpracované letecké snímky území do podoby mapy) České republiky byly použity pro zhodnocení změn určitého území ve středních Čechách během posledních více jako 250 let.
- Ze života mury
- Mura (blokovobahenní proud) je svahovým procesem, který se vyznačuje rychlým pohybem nekonsolidovaného zvodnělého materiálu nejrůznějších zrnitostních frakcí (od jílů až po balvany). Vyvolaný je nestabilitou, nejčastěji po nasycení zvětraliny nebo sedimentů vodou.
- Za co všechno může jeden tyrosin
- Zdaleka ne každá aminokyselina se může pochlubit takovým vlivem jako tyrosin 12 (Y12) v SH3 doméně proteinu CAS (Crk–associated substrate).
- Rozhovor s ředitelem Ústavu životního prostředí Janem Frouzem
- Akademický rok 2011/2012 je v plném proudu. Jak ho prožíváme? Obohacuje náš život studium na fakultě? Mnohým z nás možná nepřínáší nic nového, pro některé může být tento rok zlomový. Nejen o tom, kde hledat motivaci ke studiu či ztracenou sebedůvěru jsem si povídala s Doc. Ing. Mgr. Janem Frouzem CSc., který tento rok nastoupil do svého druhého funkčního období jako ředitel Ústavu životního prostředí.
- Zbav se svých parazitů! Dobudeš svět!
- Jak se stát úspěšným invazním druhem? Vědci už vědí! Zbavte se nezvaných příživníků a rozlétněte se po kraji! Alespoň jste-li vrabec.
- Ježci bdící, rekolonizující
- Ježek západní (Erinaceus europaeus), rozeznáván laiky jako uhlazený intelektuál s brýlemi (rozuměj s černou maskou) a jeho rozčepýřený východní soukmenovec (E. roumanicus) se setkali na území České republiky na své cestě z původních domovin. Odkud se tu ježci vzali, kam jdou a co s sebou nesou? Na takové otázky hledali odpovědi Barbora Bolfíková a Pavel Hulva z PřFUK.
- Metabolismus protinádorového léčiva ellipticinu: dnes v hlavní roli cytochrom b5
- Mnoho vědeckých skupin si marně lámalo hlavu nad problémem, proč jim pokusy s ellipticinem (cytostaticky působící látkou) in vivo na laboratorních zvířatech vycházejí jinak než analogické pokusy in vitro, tedy ve zkumavce. Nyní problém dostal pro mnohé z nich vysvětlení: některé modely pro „zkumavkové pokusy“ postrádají cytochrom b5, dosud neznámého „hráče“ v metabolismu ellipticinu.
Akce dokumentů