Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Zrychlující metabolismus českého zemědělství
- Dá-li se nějaké období moderní lidské historie označit za dobu, během které došlo k nejvýznamnějším společenským, kulturním, ale i prostorovým změnám, bude 20. století zajisté zaujímat přední příčku. Měnící se politická a ekonomická uspořádání v naší zemi ovlivňovala i podobu zemědělství, což se odráželo rovněž ve vývoji sociálního metabolismu, tedy vzájemného ovlivňování člověkem vytvořených a přírodních systémů. V rámci studia sociálního metabolismu je zkoumána daná oblast pomocí fyzikálních ukazatelů a výsledky jsou vyjádřeny v jednotkách hmotnosti, energie či plochy.
- CoPak je Přesně To CPPT?
- Tuto otázku jsem položila Petru Synkovi (PS), doktorandovi z katedry zoologie, a Ondřeji Vaňkovi (OV), asistentovi z katedry biochemie. Na Přírodovědecké fakultě oba působí jako technologičtí skauti Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT) Univerzity Karlovy (UK). Toto centrum vzniklo původně jako projekt financovaný z prostředků Strukturálních fondů EU a nyní jsou jeho služby k dispozici všem fakultám a pracovištím UK. Jeho hlavním cílem je pomoci zaměstnancům a studentům úspěšně komercializovat jejich objevy. Neboli zavést výsledky jejich výzkumu a vývoje do praxe: v případě unikátních objevů získat patent, jindy naopak navázat výzkumnou spolupráci s vhodnou firmou či si dokonce založit vlastní společnost.
- Struktura příjmení v Česku
- Příjmení je individuální znak každého z nás, převážně děděný po otci nebo získaný manželstvím. Příjmení je také hromadným jevem, který lze studovat z hlediska početností výskytu. Kombinace informací o složení a četnostech příjmení představuje unikátní kód každého obydleného regionu. O poskytnutí souhrnného pohledu na strukturu příjmení v Česku se pokusili Josef Novotný z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty spolu s Jamesem Cheshirem z University College London.
- Ovlivňovalo pivo české zemědělství už v době bronzové a železné?
- Z archeologických nálezů máme poměrně přesnou představu o tom, kde naši předci hospodařili. Víme také, že zhruba v době bronzové a na počátku železného věku začalo obyvatelstvo osidlovat i klimaticky méně vhodná území a poprvé tak opouštělo tzv. starosídelní prostor v Polabí a na jižní Moravě. Nebylo však zřejmé, do jaké míry ovlivňovaly nové klimatické a environmentální podmínky volbu zemědělských plodin.
- Česká půda pod palbou
- O tom, kolik stovek tun olova a jiných prvků „obohatí“ v důsledku rekreační střelby ročně půdu v českých luzích a hájích existují pouze dohady. Důležitější však je, jak se tyto elementy v půdě dále chovají, do jaké míry jí kontaminují a jak mění její vlastnosti v celém půdním profilu. Na tyto otázky se částečně pokusil odpovědět tým českých odborníků, když si vytyčil za cíl popsat výskyt vybraných prvků v půdních profilech na modelové střelnici v Olomouckém kraji.
- Řekněte mi, co jíte, a já vám řeknu…
- …co to může udělat s hormony ve vašem těle! Kolektiv autorů z Přírodovědecké fakulty UK studoval vliv snídaně s vysokým podílem cukrů nebo bílkovin na hladinu hormonů spojených s příjmem potravy u anorektiček, bulimiček a kontrolních zdravých žen. Jak vás ovlivní, když si dáte k snídani rohlík s marmeládou místo chleba se sýrem a šunkou nebo naopak?
- První popis chromosomů paroztoče východoaustralského
- František Šťáhlavský z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s australskými a americkými kolegy poprvé popsal karyotyp a průběh meiotického buněčného dělení u paroztoče východoaustralského Austropurcellia arcticosa (Cantrell, 1980). Tento druh je zároveň i vůbec prvním zástupcem řádu sekáčů z australasijské oblasti, u něhož byly chromosomy zkoumány a prvním paroztočem, u kterého byla detailně zdokumentovaná meiosa.
- Život na hadcích společnými silami
- Hadcové půdy představují nehostinné prostředí charakterizované značným nadbytkem hořčíku v poměru k vápníku, nedostatkem základních živin, zvýšeným obsahem těžkých kovů a nízkou schopností zadržovat vodu. Neustálý mnohonásobný abiotický stres může vést k adaptaci rostlin, rychlejší speciaci a vývoji specifické hadcové vegetace s nízkou produktivitou a vysokým stupněm endemismu.
- Posviťme si na viry!
- Nanomateriály, tedy materiály, jejichž hlavní složky tvoří částice o rozměru zhruba 1 až 100 nanometrů, nalézají uplatnění v mnoha oblastech běžného života - od elektroniky přes medicínu až po kosmetický průmysl. Nyní se ukazuje, že struktury z nanomateriálů mohou být prospěšné i v boji člověka proti patogenním mikroorganismům a to v situaci, kdy mnohé bakterie a viry reagují na užívání antibiotik a virostatik vznikem rezistencí a léčba těmito terapeutiky přestává být efektivní. Klíčovou roli u tohoto nového způsobu obrany proti mikroorganismům přitom hraje obyčejné bílé světlo.
- Má vzhled vliv na to, jak věříme druhým? Co taková barva očí?
- Ať už se nám to líbí, nebo ne, vzhled druhých lidí ovlivňuje, jaký prvotní dojem v nás vzbudí a jaké vlastnosti si s nimi asociujeme, než je skutečně poznáme. Některé fyzické rysy v nás mohou vzbuzovat příjemné, jiné naopak negativní pocity; jak je to ovšem konkrétně s tím, nakolik důvěryhodní nám jiní lidé připadají? Jaké charakteristiky mají na tuto důležitou vlastnost vliv?
Akce dokumentů