Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
Nejnovější články
- Otrava Tychona Brahe? Rtuť je v tom nevinně
- "Ne frustra vixisse videar" - "kéž bych se nejevil být tím, který žil zbytečně", pronesl prý 24. října 1604 na smrtelném lůžku známý astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe předtím, než vydechl naposledy. I po více než 400 letech století je smrt tohoto dánského učence, pobývajícího na sklonku svého života v českých zemích, stále opředena tajemstvím.
- Postkomunistická transformace – satelitní městečka v prostoru i myšlení
- Změna politického uspořádání po roce 1989 přinesla a stále přináší celou řadu změn, které jsou středem pozornosti pro mnoho vědeckých oborů. Bouřlivý vývoj můžeme pozorovat ve změnách charakteru osídlení a obecně v organizaci a utváření prostoru. Zde se otvírá pole pro geografický výzkum. Luděk Sýkora z Přírodovědecké fakulty UK a Saška Petrova z University of Manchester (Ph.D. získala na Ústavu pro životní prostředí PřF UK) se se svými kolegy a bývalými studenty z jiných českých a britských pracovišť věnovali fenoménu suburbanizace a satelitních měst ve vztahu k jejich energetické náročnosti, a to analýzou článků v médiích v delší časové perspektivě.
- Exkurze do Makedonie a Srbska – na Balkán je cesta jako žádná ze sta
- Červen se na Přírodovědecké fakultě nenese pouze ve znamení zkoušek, státnic a obhajob, ale také exkurzí – jak těch po našich luzích a hájích, tak zahraničních, úzce oborově zaměřených i interdisciplinárních. Troufám si říci, že jedna z nejpovedenějších byl druhý ročník botanicko-zoologická exkurze, která letos zamířila na Balkán, do Srbska a Makedonie, jejichž nadmíru různorodá flóra a fauna i kultura v nás vyvolávala po celých dvanáct dní nemalé vzrušení.
- Benzen znovuobjeven – tentokrát na Přírodovědecké fakultě UK
- Ideální šestiúhelníkový tvar molekuly benzenu je všeobecně znám již z doby konce 19. století. Nicméně dojde-li k odtržení jednoho nebo více elektronů z této molekuly, poruší se její elektronová struktura, což se projeví změnou symetrie. Chemici z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze v čele s prof. Janou Roithovou, Ph.D. a RNDr. Jurajem Jašíkem, Ph.D. se pokusili s využitím spektroskopických technik a teoretických modelů kvantové chemie blíže objasnit, jaká je situace v případě dikationtů benzenu. Ukázalo se, že z pěti hypotetických variant se za podmínek reálného experimentu uplatňují pouze dvě struktury.
- Ledovcová jezera a povodně? Udělejme jejich databázi!
- Projekt databáze mapující události povodní v návaznosti na protrhávání ledovcových jezer (Glacial lake outburst floods - GLOFs) se snaží popsat co nejvíce odpovídajících událostí na světě. Tyto jevy se týkají jezer hrazených ledovcovou morénou, skalním stupněm a případně i ledem. V případě protržení těchto hrází vzniká velké riziko ohrožení obyvatel v údolí pod jezerem. Možnými důsledky jsou jak náhlé povodně, tak různé bahnotoky. Z tohoto důvodu náleží sledování těchto procesů k jednomu z atraktivních témat geomorfologie. A zcela jistě bude patřit i na dále, a to kvůli oteplování a zrychlení tempa tání ledovců.
- Vliv velkých býložravců na přežívání rostlin v krajině
- Míra výskytu a přežívání jednotlivých rostlin je ovlivněna podmínkami, ve kterých žijí. Změny v krajině, jako například fragmentace lokalit, se na dynamiku těchto druhů v rámci celého biotopu projeví až za delší dobu. Z krátkodobého hlediska je proto ovlivňují také jiné faktory, a to ty s přímým dopadem na jejich životní cyklus. Vliv spásání rostlin velkými býložravci na přežívání druhu Scorzonera hispanica (Černý kořen) zkoumaly Zita Červenková a Lucie Hemrová z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty v Praze.
- Jste alergičtí na pšenici? Pozor také na rýži!
- Každý o ní jistě slyšel a mnozí se s ní ve svém životě setkávají i osobně - alergie na potraviny postihuje přibližně 4% světové populace dospělých a až 8% dětí do 3 let. U lidí, trpících potravinovou alergií, vyvolává konzumace určité složky potravy aktivaci imunitního systému, při níž se uplatňují protilátky typu IgE. Důsledkem bývá například ekzém, kopřivka, otok jazyka, astma, zvracení, průjmy nebo bolesti a křeče břicha. Mezi hlavní alergeny, podílející se na cca 90% alergických reakcí, se řadí mléko, vajíčka, pšenice, burské oříšky, sója a ryby. Pacientům trpícím alergiemi na složky potravin pak bývá doporučována alternativní dieta založená na rýži, která je obecně považována za hypoalergenní potravinu. Studie z posledních let však dokládají, že právě rýže může nezřídka způsobovat celé spektrum alergických reakcí.
- Berylliu na stopě
- Beryllium (Be) je velmi toxický prvek, který na sebe během posledních let přitáhl značnou pozornost. Množství této látky je v zemské kůře a v ekosystémech relativně nízké. V ČR se do ovzduší ve významném množství uvolňuje zejména spalováním uhlí, nicméně o jeho vnikání do přírody z atmosféry je toho dosud známo poměrně málo. Málo prozkoumané jsou i disperzní cesty antropogenního Be v ekosystémech a současný stav oblastí, které byly v minulosti berylliem velmi silně znečištěné. Vědci se věnují zejména studiu kumulativního dlouhodobého vlivu nízkých koncentrací beryllia na organismy.
- Chybí Vám skripta? Napište si je!
- Skupina osmi Ph.D. studentů, z nichž sedm studuje, nebo donedávna studovalo na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, vydala v roce 2012 knihu s názvem Ochrana přírody z pohledu biologa – proč a jak chránit českou přírodu. Autoři v ní nabízejí vlastní, samostatný a moderní pohled na danou problematiku a pro mnohé bude možná překvapivé zjištění, že ochrana přírody je z biologického hlediska komplexní vědní obor s mnoha přesahy do dalších disciplín, založený na mnohaletých studiích. Čtenář se seznámí se současným stavem přírody, procesy, které v ní probíhají a které ji ovlivňují, postupy, které se používaly a používají včetně příkladů toho, k jakým (ne)úspěchům vedly. A především se dozví, proč je třeba vůbec přírodu chránit. Pro laickou veřejnost pak jistě budou novinkou například informace o tom, která stanoviště jsou v současnosti nejvíce ohrožena nebo to, že často zdánlivě drastické zásahy mohou sloužit k zachování četných společenstev a naopak přespřílišná snaha o obnovu některých území do „původního stavu“ může způsobit velké ztráty biodiverzity. To, co publikaci odlišuje od ostatních, je netradiční zpracování, zaměření na Českou republiku a uvedení mnoha současných lokálních příkladů, problémů založených na vlastních pozorováních, výzkumu a zkušenostech autorů.
- Ostrovy chladu nad oceány tropické zeleně
- Studium vysokohorské flory v tropech je nejen zajímavé samo o sobě, ale může nám poskytnout i mnoho užitečných informací o minulých dobách ledových a principech, jak se šíří jednotlivé rostlinné druhy. Tříčlenný tým vedený docentem Petrem Sklenářem z PřF UK se podíval na biodiverzitu a rozšíření druhů v alpinských oblastech jihoamerických, afrických a novoguinejských hor v tropech.
Akce dokumentů