Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Zážitky z výpravy do Ázerbájdžánu
- Na přelomu června a července se mi naskytla zajímavá příležitost – připojit se k výpravě zoologů a parazitologů z Přírodovědecké fakulty do Ázerbájdžánu. Výprava to byla vskutku jedinečná – po dva týdny jsme měli čas prozkoumávat místní přírodu, místa, kde dosud bylo jen málo podobných vědeckých výprav, nebo dokonce taková, kde dosud nebyla žádná. Celou expedici vedl RNDr. Miroslav Švátora, CSc., zoology dále reprezentoval doc. RNDr. Daniel Frynta, PhD., Milan Kaftan, Mgr. Barbora Kaftanová, Mgr. Zdeněk Lerch a Iveta Štolhoferová, parazitology doc. RNDr. Jan Votýpka, PhD., a Barbora Kykalová.
- Koukáte, kudy teče voda?
- Podoba vodního toku je výslednicí mnoha dílčích podmínek, které na něj působí. Patří mezi ně geomorfologie, krajinný pokryv nebo vodnost (dlouhodobá velikost průtoku) a také činnost člověka. Proto, abychom dokázali rozklíčovat podobu přirozeného vodního toku a jeho chování, se rozhodli Kateřina Kujanová, Milada Matoušková a Zdeněk Kliment, vědci z Katedry fyzické geografie a geoekologie, analyzovat velké množství dat popisujících vodní toky v Česku a následně z nich vytvořit jejich klasifikaci.
- Mužský obličej stárne rychleji než ženský
- Stárnutí neboli senescence je přirozená součást života. Už od dvaceti let se na lidském obličeji začínají projevovat senescenční změny, které se často snažíme nejrůznějšími způsoby zamaskovat nebo zpomalit. Znalost procesu stárnutí lidského obličeje přitom může být klíčová pro predikci podoby dlouhodobě pohřešovaných osob.
- Kam dopadl Čeljabinský meteorit v roce 2013?
- 15. února 2013 ráno se nad ruským Čeljabinskem rozpadl meteorit a jeho největší fragmenty dopadly do nedalekého jezera Čerbakul. Guntherovi Kletetschkovi z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK a Geologického ústavu AV ČR se spolu s dalšími kolegy podařilo za pomoci magnetometrie lokalizovat dopadlé meteority v jezerních sedimentech.
- Rusové a východní Evropa po pětadvaceti letech
- Od rozpadu Sovětského svazu již uplynulo čtvrtstoletí. S geopolitickým vakuem bylo v každém z nově vzniklých států naloženo jinak. Role a proměny ruského obyvatelstva ve východoevropských nástupnických státech zkoumá článek Petra Dostála a Libora Jelena z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.
- Padělatelům umění pšenka nepokvete
- Výtvarné umění je lukrativním zbožím, které se na aukcích prodává za stamiliony. Není tedy divu, že padělků je na trhu jako máku a pro kupujícího jde často o bruslení na tenkém ledě. Na znalecké posudky se nelze na sto procent spolehnout a proto je namístě, aby byla pochybná díla zkoumána i pomocí techniky.
- Jak měřit déšť a povodně?
- S extrémními projevy počasí se potýkáme čím dál častěji. Tým meteorologů z vědeckých institucí včetně Miloslava Müllera a Blanky Gvoždíkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zabývali sestavením a vyzkoušením indexů, které by dokázaly vystihnout vztah mezi srážkami a následnými povodněmi.
- Z těžbou poničené krajiny k přirozeným lesům
- Velká část ložisek minerálních a energetických surovin se nachází v zalesněné krajině. Kvůli těžbě je nejprve nutná povrchová skrývka. To však znamená ztrátu jedinečných lesních ekosystémů. Otázka také zní, co potom? Vědci z univerzit v Severní Americe, Evropě a Austrálii pracují na tom, jak vrátit zasaženou krajinu nejblíže k její přirozené podobě prostřednictvím lesní rekultivace.
- Kudy se jezdí: Změny v dopravě po dostavbě dálnice D47
- Dopravní geografové Jakub Chmelík a Miroslav Marada z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumali změny v dopravě před a po dostavbě úseků dálnice D47 spojující Lipník nad Bečvou a Ostravu.
- O krok blíže k léčbě neurodegenerativních onemocnění?
- Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a amyotrofická laterální skleróza (ALS), spolu s poškozením mozku či míchy, spadají do kategorie neurodegenerativních onemocnění, pro která neexistuje žádná léčba. Pacienti s těmito chorobami jsou léčeni pouze symptomaticky se snahou o zpomalení progrese onemocnění, bez možnosti úspěšného vyléčení. Statistiky Organizace spojených národů (OSN) ukazují, že některým neurologickým onemocněním trpí přibližně 17 % světové populace a s ohledem na zvyšující se průměrný věk dožití lze předpokládat, že toto číslo bude dále narůstat.
Akce dokumentů