E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3
Rodina regulačních proteinů označovaných jako 14-3-3 je již dlouhou řadu let usilovně rozkrývaným tajemstvím našich buněk. V jedné ze svých posledních publikací shrnuje docent Tomáš Obšil (PřF UK) a doktorka Veronika Obšilová (FGÚ AVČR) dosavadní poznatky z pohledu strukturní biologie.
Co nám stará dobrá vojenská mapa řekne o krajině
Staré mapy, určené pro vojenský výzkum, jsou vzhledem ke svému rozsahu a kvalitě zpracování vhodné pro určování změn v krajině. Umožňují zkoumání proměn krajiny v dlouhém časovém horizontu (už od 18. století) a pokrývají skoro celou Republiku, tudíž poskytují základ pro zkoumání prakticky jakékoli oblasti. Takovéto tři mapy spolu se současnou ortofotomapou (geodeticky zpracované letecké snímky území do podoby mapy) České republiky byly použity pro zhodnocení změn určitého území ve středních Čechách během posledních více jako 250 let.
Ze života mury
Mura (blokovobahenní proud) je svahovým procesem, který se vyznačuje rychlým pohybem nekonsolidovaného zvodnělého materiálu nejrůznějších zrnitostních frakcí (od jílů až po balvany). Vyvolaný je nestabilitou, nejčastěji po nasycení zvětraliny nebo sedimentů vodou.
Za co všechno může jeden tyrosin
Zdaleka ne každá aminokyselina se může pochlubit takovým vlivem jako tyrosin 12 (Y12) v SH3 doméně proteinu CAS (Crk–associated substrate).
Rozhovor s ředitelem Ústavu životního prostředí Janem Frouzem
Akademický rok 2011/2012 je v plném proudu. Jak ho prožíváme? Obohacuje náš život studium na fakultě? Mnohým z nás možná nepřínáší nic nového, pro některé může být tento rok zlomový. Nejen o tom, kde hledat motivaci ke studiu či ztracenou sebedůvěru jsem si povídala s Doc. Ing. Mgr. Janem Frouzem CSc., který tento rok nastoupil do svého druhého funkčního období jako ředitel Ústavu životního prostředí.
Zbav se svých parazitů! Dobudeš svět!
Jak se stát úspěšným invazním druhem? Vědci už vědí! Zbavte se nezvaných příživníků a rozlétněte se po kraji! Alespoň jste-li vrabec.
Ježci bdící, rekolonizující
Ježek západní (Erinaceus europaeus), rozeznáván laiky jako uhlazený intelektuál s brýlemi (rozuměj s černou maskou) a jeho rozčepýřený východní soukmenovec (E. roumanicus) se setkali na území České republiky na své cestě z původních domovin. Odkud se tu ježci vzali, kam jdou a co s sebou nesou? Na takové otázky hledali odpovědi Barbora Bolfíková a Pavel Hulva z PřFUK.
Metabolismus protinádorového léčiva ellipticinu: dnes v hlavní roli cytochrom b5
Mnoho vědeckých skupin si marně lámalo hlavu nad problémem, proč jim pokusy s ellipticinem (cytostaticky působící látkou) in vivo na laboratorních zvířatech vycházejí jinak než analogické pokusy in vitro, tedy ve zkumavce. Nyní problém dostal pro mnohé z nich vysvětlení: některé modely pro „zkumavkové pokusy“ postrádají cytochrom b5, dosud neznámého „hráče“ v metabolismu ellipticinu.
O krůček blíž k poznání procesu vzniku rakoviny díky myšímu polyomaviru
Čeleď Polyomaviridae získala svůj název podle viru myšího polyomu, objeveného v roce 1953, který u novorozených myšat vyvolává mnohočetné nádory. Polyomaviry by jistě nelákaly naši pozornost tolik, kdyby v současnosti nebylo objeveno, kromě dvou známých, dalších sedm lidských polyomavirů. Z myšího polyomaviru se stal modelový virus, díky němuž byla objevena řada buněčných regulačních proteinů, klíčových v procesu vzniku rakoviny.
„Kam se 'hrabem' na středověké kameníky?“ aneb Problémy novodobých oprav Karlova mostu
Klenuté kamenné mosty lidstvo stavělo už od druhého tisíciletí před naším letopočtem pokaždé podle stejného principu – obklad z opracovaných kamenných kvádrů na jádru tvořeném litým zdivem. Obkladový kámen, který nejvíc podléhá zvětrávacím procesům, zde plní statickou funkci. Během oprav je lepší poškozený kamenný kvádr vyměnit než ho složitě konzervovat. Upřednostňují se tradiční materiály a techniky, které ovšem nejsou vždy k dispozici. Vlastnosti nových materiálů by měly být kompatibilní s původními materiály, aby nedošlo k degradaci stavu památky. Jak působí moderní opravy kamenných památek, není doposud příliš známo, proto vznikla ve spolupráci s odborníky z Přírodovědecké fakulty UK studie, ukazující negativní důsledky moderních oprav na jednom z oblouků Karlova mostu.

Akce dokumentů