Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Jsme zdraví?
- Otázku, jak se mění naše zdraví, si položili odborníci ze Státního zdravotního ústavu společně s Michalou Lustigovou z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Proměny sebehodnocení zdravotního stavu analyzovali vědci na české městské populaci ve středním věku od roku 1998.
- Lýkožrout pod dohledem satelitů
- Lesy napadené kůrovcem vyvolávají v lidech často negativní emoce. Zvláště patrné je to při diskuzích o Národním parku (NP) Šumava. Skupina vědců včetně Josefa Brůny z Ústavu pro životní prostředí naší fakulty se svým výzkumem snaží předpovědět, kde hrozí napadení kůrovcem nejvíce.
- O životě kaloně egyptského na Kypru
- Čeští a kyperští vědci vedeni zoologem Radkem K. Lučanem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v rámci širšího projektu vydali prozkoumat život kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) na Kypru. Jde jednak o jednu z nejsevernějších populací tohoto druhu i čeledě kaloňovitých obecně, jednak od roku 2008 počty kyperských kaloňů zaznamenaly dramatický pokles z více než 10 tisíc jedinců na méně než tisíc. Vzhledem ke genetické unikátnosti kyperské populace jde o ohrožený druh a poznání jeho dosud minimálně probádané ekologie je základním předpokladem pro efektivní ochranářská opatření.
- Rozhovor: Jak masově užívaná léčiva ovlivňují buněčné signální dráhy?
- S Martinem Ezechiášem z Ústavu pro životní prostředí UK jsem si byla pohovořit o jeho práci týkající se hormonálních účinků léčiv. Martin se ve své doktorské práci věnuje látkám v životním prostředí, které mění funkci endokrinního systému – slučování, přenos, metabolismus, vylučování a působení hormonů a které v buňkách blokují receptory hormonů.
- Kam (ne)chtějí banky investovat
- Pokud chcete podnikat, záleží mimo jiné na tom, jestli vám banka poskytne peníze. Finanční geografie, relativně nově se rozvíjející dílčí disciplína ekonomické geografie, zkoumá mj. také regionální specifika v konání bank. Jejich ochotu investovat peníze v periferních oblastech Moravy a Slezska zkoumali Ilona Bečicová a Jiří Blažek z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.
- Nová naděje pro léčbu těžkého poškození zraku
- Poškození povrchu oka je nejčastější příčinou zhoršení, či dokonce ztráty zraku. V současnosti známe jen málo účinných možností léčby, jedním z velice nadějných přístupů je transplantace kmenových buněk. A právě porovnáváním terapeutických vlastností těchto buněk z různých tkání se věnoval tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny AV ČR a ČVUT.
- Počítání šesti tisíc ptáků mezi nepálskými osmitisícovkami
- Chceme-li chránit druhovou rozmanitost na určitém území, musíme nejdříve znát vlivy, které způsobují, že na některých místech se vyskytuje druhů více, zatímco jiná jsou mnohem chudší. Mezinárodní nepálsko-český tým, jehož členkou byla i Zuzana Münzbergová z Katedry botaniky, se zabýval faktory ovlivňujícími diverzitu a distribuci ptačích druhů na zalesněných kopcích v centrálním Nepálu. Zajímalo je zejména to, jakou roli zde hraje nadmořská výška a strmost svahu
- Evoluce endosymbiózy v akci
- Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných organismů, v takovém případě žije jedna buňka uvnitř jiné buňky jiného druhu. Nový příklad endosymbiózy nalezl tým vědců z Ostravské, Českobudějovické, Kalifornské a Karlovy Univerzity, Přírodovědeckou fakultu Karlovy Univerzity v Praze v týmu zastupoval doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D.
- Udusí(kují) se naše lesy?
- Dusík má významnou biogeochemickou roli v lesních ekosystémech. Jeho celková kvantifikace se provádí jako součet mokré (dusičnanové a amonné ionty ve srážkách) a suché (imisní koncentrace oxidů dusíku) atmosférické depozice. Doposud se počítalo s měřenými daty. Je však kvantifikace spolehlivá? Skupina vědců v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí se zabývali otázkou, zda není atmosférická depozice dusíku podhodnocena, jelikož nejsou zahrnuty neměřené látky, které dusík obsahují. Ke zpřesnění celkové depozice, důležité třeba pro zhodnocení vlivů prostředí na stav lesů, proto využili nového přístupu s použitím matematického modelování.
- Vybíráme si podobné či nepodobné partnery?
- Jak vypadá ideální pár? Podle čeho si vybíráme svůj protějšek? Lidový pohled říká, že protiklady se přitahují. Biologie nám k tomuto fenoménu říká, že jde o vrozený mechanismus, jehož úkolem je zabránit sňatku blízce příbuzných. Jiné studie ovšem ukazují, že lidé přeci jen dávají častěji přednost podobně vypadajícímu partnerovi, jelikož tak tuší podobné společenské a intelektuální zázemí. Ještě jiné výzkumy pak naznačují, že ženy si vybírají partnera podle toho, jak moc se podobá jejich otci, muži totéž s matkami. Zkrátka názorů je mnoho a tato otázka není ani zdaleka vyřešená. Další dílek do skládačky přinesl článek, na kterém se podíleli též vědci z Přírodovědecké fakulty UK.
Akce dokumentů