E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Hra na schovávanou: Kde najde houba svého fotobionta?
Jak to s těmi lišejníky je? Je to řasa, která si hledá svojí symbiotickou houbu ve všemožných podmínkách nebo je to naopak?
Když houba leze (nejen) za nehty
Plíseň na nehtech dokáže pořádně potrápit. A to obzvlášť, když běžná léčba nepomáhá. A co třeba zánět zevního zvukovodu, když se vlastně ani neví, že jde o houbovou infekci? Původce takovýchto patálií se rozhodli prověřit Vít Hubka z katedry botaniky PřF UK s kolegy z Pardubic (Pardubická krajská nemocnice) a Prahy (Mykologická laboratoř dermatovenerologické kliniky VFN a 1.LF FVL, Zdravotní ústav se sídlem v Praze).
Legionářská nemoc přestavuje naše buňky
Přes dvě stovky lidí nakažených neznámou nemocí, 34 z nich zemřelo. Taková byla bilance setkání amerických válečných veteránů v červenci roku 1976 ve Philadelphii. Jako původce infekce byla později identifikována bakterie šířící se klimatizací. Choroba dostala jméno „legionářská nemoc” a bakterie Legionella.
Co je potřeba k životu bez kyslíku?
V sedmdesátých letech se naši parazitologové podíleli na objevu nové buněčné organely. Do dneška, po více než tři desetiletí, se stále věnují jejímu výzkumu a nyní předkládají dosud nejúplnější popis proteinů, které obsahuje. Tou organelou je hydrogenozom, příbuzný „buněčných elektráren“ mitochondrií.
Proč toxoplazma snižuje imunitu a zvyšuje pravděpodobnost narození chlapce?
Toxoplasma gondii je celosvětově rozšířený parazit, jehož konečným hostitelem jsou kočkovité šelmy. Mezihostitelem se může stát většina teplokrevných živočichů včetně člověka. V infikované kočkovité šelmě se parazit pohlavně množí a ta vylučuje jeho oocysty po dobu jednoho až tří týdnů, poté se většinou stává vůči reinfekci doživotně imunní. Člověk a další mezihostitelé se mohou nakazit potravou kontaminovanou oocystami nebo infikovaným masem.
Nové poznatky o sestřihu pre-mRNA
Už dlouho se ví, že buňka může produkovat mnohem více proteinů, než má genů. Je to díky existenci tzv. alternativního sestřihu pre-mRNA: geny se přepíší do pre-mRNA, která je poté nastříhána na kousky. Teprve spojením vybraných kousků vzniká vlastní předloha (mRNA) pro budoucí protein. Klíčovou podmínkou pro vznik funkčních předloh je přesné rozpoznání sekvencí (tzv. intronů), které musí být z pre-mRNA odstraněny. Jak sestřihový aparát nachází konce intronů (sestřihová místa) není dosud uspokojivě vysvětleno.
Jak ozon škodí rostlinám v Jizerských horách
Pokud se někdo z Vás, mí vážení čtenáři, někdy zabýval ozonem, dozajista už ví, že je ozon v něčem prospěšný, ale může i škodit. Ozon člověku (a snad všemu živému) prospěšný se nachází ve stratosféře, tedy ve svrchní vrstvě atmosféry (10 – 50 km nad zemí) a tam zachycuje škodlivé UV-B záření. Stejný ozon se ale tvoří také v troposféře, to je vrstva atmosféry těsně nad Zemí (do výšky 9 – 18 km). Tento troposférický ozon ovlivňuje nejen zdraví lidí a zvířat, ale také zdravotní stav rostlin. A právě na to si posvítila skupina vědců z Univerzity Karlovy. Jejich cílem byly tentokrát Jizerské hory.
Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3
Rodina regulačních proteinů označovaných jako 14-3-3 je již dlouhou řadu let usilovně rozkrývaným tajemstvím našich buněk. V jedné ze svých posledních publikací shrnuje docent Tomáš Obšil (PřF UK) a doktorka Veronika Obšilová (FGÚ AVČR) dosavadní poznatky z pohledu strukturní biologie.
Co nám stará dobrá vojenská mapa řekne o krajině
Staré mapy, určené pro vojenský výzkum, jsou vzhledem ke svému rozsahu a kvalitě zpracování vhodné pro určování změn v krajině. Umožňují zkoumání proměn krajiny v dlouhém časovém horizontu (už od 18. století) a pokrývají skoro celou Republiku, tudíž poskytují základ pro zkoumání prakticky jakékoli oblasti. Takovéto tři mapy spolu se současnou ortofotomapou (geodeticky zpracované letecké snímky území do podoby mapy) České republiky byly použity pro zhodnocení změn určitého území ve středních Čechách během posledních více jako 250 let.
Ze života mury
Mura (blokovobahenní proud) je svahovým procesem, který se vyznačuje rychlým pohybem nekonsolidovaného zvodnělého materiálu nejrůznějších zrnitostních frakcí (od jílů až po balvany). Vyvolaný je nestabilitou, nejčastěji po nasycení zvětraliny nebo sedimentů vodou.

Akce dokumentů