Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Druhová bohatost savců od tropických lesů po arktické tundry
- Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie nevzala v úvahu, byli ti, kteří tráví celý život ve vodě. Za naši fakultu se na studii podílel dr. Antonín Macháč z Katedry ekologie.
- Okrádání přírody se nevyplácí
- S nástupem nového geologického období antropocénu dochází na planetě k dosud nevídané situaci, kdy si jeden živočišný druh přivlastňuje až třetinu veškeré primární produkce. Tato neuvěřitelná míra spotřeby se jednoduše musí podepsat na stavu přírodního bohatství Země, jenže stále zřejmě nechápeme jak. Hraje nejvýznamnější roli pokles biodiverzity, odebírání primární produkce či způsob jejího využívání?
- Laboratoř srážek a odtoku v pramenné oblasti šumavské Blanice
- Role krajinného pokryvu ve srážko-odtokových poměrech povodí je v hydrologii četně diskutovaná. Jaký vliv má zalesněná krajina nebo naopak luční prostředí na odtok z území, to se na dvou malých povodích pokoušeli zjistit hydrologové Václav Královec, Zdeněk Kliment a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie. Jak se například liší odezva odtoku po vysokých srážkách, která může hrát roli při záplavách?
- Jak ovlivňují horka úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v České republice?
- Zajímavou otázkou vlivu vysokých teplot na kardiovaskulární úmrtnost se rozhodl zabývat mezinárodní tým, jehož součástí byl i Aleš Urban z Přírodovědecké fakulty UK. Vědci se zaměřili na vliv horka na kardiovaskulární úmrtnost při uvažování dalších fyzickogeografických a socioekonomických faktorů, které tyto vztahy ovlivňují.
- Zelený parazit dvou tváří
- Parazitická zelená řasa Phyllosiphon napadající áronovité rostliny byla popsána již v 19. století a nyní, o více než sto let později, se nám zřejmě konečně začne odkrývat skutečná diverzita i náznak životních strategií tohoto rodu. A to i díky Kateřině Procházkové a jejím kolegům z Katedry botaniky PřF UK.
- Vitamin B2 a jeho role při úhynu netopýrů
- Onemocnění zvané syndrom bílého nosu způsobuje výrazný úhyn severoamerických hmyzožravých netopýrů. Jeho mechanismy však nebyly až doposud známé. Výzkum týmu českých vědců, jehož členem je i profesor Jan Černý z Katedry buněčné biologie PřF UK, přinesl překvapivé výsledky.
- O čem vypovídají obecní znaky?
- S rozvojem regionu je neodmyslitelně spjata také regionální identita jeho obyvatel. Ti, pokud se ztotožní se svým „žitým prostorem“ a mají zájem na jeho rozvoji, svůj region spoluutvářejí a podílejí se i na jeho pozitivní prezentaci. Do jaké míry přispívají k procesu institucionalizace regionu i k formování regionální identity komunální grafické symboly, zjišťoval Miroslav Šifta, doktorand Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.
- Čich prozradí víc
- Co takhle zhluboka se nadechnout? Možná právě stojíte v přeplněné tramvaji a cítíte odér hned několika cestujících stojících poblíž. Pravděpodobně vás nikdy nenapadlo se nad takovými pachy zamýšlet. To je ale chyba! Čich nás totiž může ovlivňovat na každém kroku, aniž bychom si to uvědomovali. Co všechno lze z takového tělesného odéru o daném člověku zjistit, zkoumal tým, jehož členem byl i docent Jan Havlíček z Katedry zoologie. Konkrétně se zaměřil na schopnost odhadovat některé osobností vlastnosti, jako je například neuroticismus, dominance a extraverze, na základě tělesného pachu. Zároveň výzkumníky zajímalo, jak takové hodnocení ovlivní používání parfémované kosmetiky.
- Navštívila nás Jane Goodallová
- Pokud jste v posledních pár týdnech navštívili Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, a to ať už fyzicky či skrz webové stránky, nejspíš jste si nemohli nevšimnout spousty letáčků oznamujících příjezd a přednášku primatoložky Jane Goodallová. Podle počtu posluchačů lze skutečně usuzovat na to, že přišla nejméně polovina celé biologické sekce, hosté z jiných fakult a univerzit i celá řada dalších posluchačů, kteří se o etologii neboli chování primátů zajímají. Největší přednáškový sál fakulty praskal ve švech a další dva sály, do kterých se přednáška živě přenášela, byly také na hraně svých kapacit. Celou organizaci obdivuhodně zvládly doktorky Eva Landová a Tereza Nekovářová.
- Chytrý a nebojácný ťuhýk
- Interakce kořisti a predátora je jedno z nejzajímavějších témat biologie. Obzvlášť zajímavá situace nastává, pokud nějaký organismus uplatňuje vůči různým predátorům různé strategie. Nejnovějším příspěvkem na toto téma je chování ťuhýka obecného, který vykazuje odlišné strategie vůči dvěma nepřátelským druhům – strace a sojce – které s oblibou napadají hnízda ťuhýků. Na zajímavosti tomu přidává i fakt, že mezi sojkou a strakou není z lidského pohledu velký rozdíl, co se jejich chování, ekologie a obecně biologie týče. Proč se vůči nim tedy ťuhýk chová jinak? Na těchto otázkách společně pracovali vědci z Přírodovědeckých fakult Jihočeské univerzity a Univerzity Karlovy.
Akce dokumentů