E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Modelové organismy, aneb co se můžeme naučit od prasete
V biologickém vědeckém výzkumu často hrají klíčovou roli modelové organismy. Díky nim máme dnes detailní informace o buněčných a molekulárních mechanismech fyziologických, ale i patologických procesů, jako jsou například oplodnění vajíčka a následný vývoj embrya, replikace a transkripce DNA, rozvoj onemocnění či působení léčiv. Různé modely jsou ale vhodné pro různé účely – a jako stále slibnější se v mnoha ohledech spojených s aplikací v humánní medicíně jeví prase domácí. Buněční biologové z naší fakulty se nyní podíleli na důležité studii prasete jako modelu závažné a zatím neléčitelné Huntingtonovy choroby.
Předpoklady k obezitě se u českých předškolních dětí za posledních 50 let zvýšily
V současné době trpí v Evropě podle WHO (World Health Organization) více než polovina lidí nadváhou či obezitou, přičemž Česká republika patří mezi země s nejvyšším body mass indexem (BMI). Předpoklady k obezitě přitom vznikají již v dětství, kdy však nemusí být navenek patrné.
Jsou letní sucha ovlivněna nedostatkem sněhu v zimě?
Vědci předpokládají, že zvyšující se globální teplota pravděpodobně povede k nižším sněhovým srážkám. Michala Jeníčka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s kolegy ze Švýcarska a Švédska zajímalo, jak se tato změna v množství napadaného sněhu v zimě projeví v období letních nízkých průtoků. Nastanou pak větší letní sucha? A jsou některé nadmořské výšky ohroženy více než jiné? Vědci dlouhodobě sledovali několik povodí ve švýcarských Alpách a v jejich předhůří.
Osud kvasinek – jak ho ovlivní vnitrobuněčná signalizace?
Během svého života se eukaryotní buňky často setkávají s nepříznivými podmínkami, jako je například omezený přístup k živinám nebo i poškození některé z vnitrobuněčných metabolických drah. Aby buňka mohla takovou situaci přežít, musí ji umět včas rozpoznat a přizpůsobit se jí. Jedním mechanismem, který k tomu buňky využívají, je způsob signalizace zvaný mitochondriální retrográdní dráha. Právě na ni se ve své práci zaměřil tým profesorky Palkové z Přírodovědecké fakulty UK. Členové její laboratoře ve spolupráci s dalšími vědci popsali dosud neznámé signalizační dráhy, které se na ní podílí, a objevili skrytou rozmanitost kvasinkových kolonií!
Proč si zapínáme motor v uzavřené garáži?
V posledních týdnech se všichni více či méně potýkáme s nebezpečnou smogovou situací nad naším územím, která působí zdravotní komplikace, zejména akutní a chronická onemocnění plic, ale i zvýšený počet úmrtí. Inverzní vrstva vyplňuje kotliny, což vede ke zhoršení ventilačního indexu. Proto škodlivé látky zejména z výfukových plynů a topení nekvalitními palivy setrvávají v ovzduší a jejich koncentrace neustále roste. Jak funguje teplotní inverze a kdy se objevuje nejčastěji? Podrobné analýze se věnovali Jan Stryhal, Radan Huth a Ivan Sládek z Katedry fyzické geografie a geoekologie, kteří se zaměřili na denní a roční režim přízemní a výškové inverze v Praze-Libuši v období 1992–2012.
Nové progresivní cesty pro zmírnění negativních účinků chemoterapie na dosah
Mezi největší problémy při léčbě nádorů se řadí jejich obrovská rozmanitost a riziko poničení zdravé tkáně agresivní terapií. Řešením by mohly být nanomateriály umožňující léčivou látku zabalit a bezpečně doručit pouze k nádorovým buňkám. A právě vývojem jednoho takového léčiva se zabýval tým vědců složený z odborníků z několika pracovišť v Brně a Praze.
Arabský poloostrov jako genetická křižovatka anatomicky moderního člověka
Arabský poloostrov (Arábie) byl pravděpodobně první oblastí, kudy putoval anatomicky moderní člověk, když opustil Afriku a vydal se směrem do Eurasie. Tuto teorii dnes podporují jak genetické, tak paleoantropologické a archeologické výzkumy. Ovšem to, jaký význam měla Arábie v období po této první migraci až po současnost, není doposud zcela jasné. Mezinárodní tým, jehož členy byli i Viktor Černý a Martina Čížková z Katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK, se proto rozhodl geneticky prozkoumat obyvatele Jemenu a přilehlých oblastí a zjistit tak jejich příbuzenské vztahy k populacím z nejbližších kontinentů, tedy Afriky a Eurasie.
Druhová bohatost savců od tropických lesů po arktické tundry
Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie nevzala v úvahu, byli ti, kteří tráví celý život ve vodě. Za naši fakultu se na studii podílel dr. Antonín Macháč z Katedry ekologie.
Okrádání přírody se nevyplácí
S nástupem nového geologického období antropocénu dochází na planetě k dosud nevídané situaci, kdy si jeden živočišný druh přivlastňuje až třetinu veškeré primární produkce. Tato neuvěřitelná míra spotřeby se jednoduše musí podepsat na stavu přírodního bohatství Země, jenže stále zřejmě nechápeme jak. Hraje nejvýznamnější roli pokles biodiverzity, odebírání primární produkce či způsob jejího využívání?
Laboratoř srážek a odtoku v pramenné oblasti šumavské Blanice
Role krajinného pokryvu ve srážko-odtokových poměrech povodí je v hydrologii četně diskutovaná. Jaký vliv má zalesněná krajina nebo naopak luční prostředí na odtok z území, to se na dvou malých povodích pokoušeli zjistit hydrologové Václav Královec, Zdeněk Kliment a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie. Jak se například liší odezva odtoku po vysokých srážkách, která může hrát roli při záplavách?

Akce dokumentů