Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
Nejnovější články
- Co může prozradit malá ploška na pánevní kosti?
- Kost pánevní toho může antropologům prozradit mnoho. Dá se z ní odhadnout například pohlaví u dospělých jedinců. Dokonce je možné odhadnout přibližný věk jedince v době smrti díky specifickým místům na pánevní kosti. Tradiční metody odhadu věku v době smrti se spoléhají na znalosti expertů. Jejich odhad může být subjektivně ovlivněn a nemusí být přesný. Významný pokrok v technologiích přinesl do antropologického výzkumu nové metody odhadu věku. S novou metodou pomocí 3D skenu povrchu kostí a následné počítačové analýzy přišli vědci, včetně Anežky Pilmann Kotěrové, z Laboratoře 3D zobrazovacích a analytických metod na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.
- Nebojsové mezi ptáky
- To, že člověk svou činností zásadně ovlivňuje ekosystémy kolem sebe už pravděpodobně každý někde slyšel. Ke změnám nedochází jen v tropických deštných pralesech, které jsou významným centrem biodiverzity pro živočichy i rostliny, ale i v dalších otevřených ekosystémech, jako jsou například savany. Zvířata také přichází výrazně častěji do styku s člověkem, než jak tomu bylo dříve. Druhy se ale liší v míře, ve které lidi tolerují a v tom, kolik stresu jim takové setkání způsobí. To, jak tropičtí ptáci tolerují lidi ve svém okolí zkoumal jakožto první autor Peter Mikula z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Mladí vědci odhalují tajemství vědy
- Fotbalové utkání mezi viry a imunitou, filmování ve tmě, fuzzy logika nebo nová naděje pro „zprasená játra“. Co mají tato témata společného? Všechna byla představena na letošním finále soutěže FameLab, které se konalo v úterý večer na půdě Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
- Interagovat či neinteragovat: to je oč tu běží
- Hybridní organicko-anorganické molekuly získávají v medicinální chemii čím dám větší popularitu. Aplikace nacházejí například v cílené léčbě rakoviny či dalších závažných onemocnění. Jedním z anorganických farmakoforů (aktivních součástí léčivé molekuly) je metalokarboran COSAN, který je využíván pro vylepšení funkce mnoha biologicky aktivních molekul cílících na DNA našich buněk. Jak je to ale s interakcí samotného COSANu a nositelky naší genetické informace? Na to odpovídá nová studie, která vznikla pod vedením Mariusze Uchmana z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Imunitní geny – důležité, přesto neprozkoumané
- Náš imunitní systém je velmi komplexní. Geny, které ho kódují tvoří přibližně 10 % genomu. Ačkoliv velkou část z nich má většina čelistnatých obratlovců společnou, existují mezi nimi významné rozdíly. Genomy se totiž díky mutacím neustále mění a geny imunity jsou jedněmi z nejvíce proměnných vůbec. Jejich sekvenční rozmanitost v rámci i napříč druhy z podstatné části odráží adaptace na patogeny, se kterými se v evoluci imunitní systém hostitele potkával. Bohužel je ale tato oblast infekční biologie prozkoumaná jen velmi povrchně. Tématu se nyní více věnoval Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Okno do budoucnosti léčby rakoviny
- Nádor si většina z nás nejspíš představí jako kus tkáně, který vyrostl, kde neměl. Neskládá se ale jen z rakovinných buněk, ale i z mnoha dalších buněčných typů. Celé toto uskupení se nazývá nádorové mikroprostředí (TME z anglického tumor microenvironment) a je ovlivňováno léky, které cílí na metabolismus rakovinných buněk. Na ty se také zaměřuje většina výzkumu o vlivu léčiv na nádory. Efekt na celé TME bývá opomíjen, i když má také zásadní vliv na průběh nemoci. Na tuto mezeru se v nové přehledové studii zaměřil Mirko Milošević z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a s týmem shrnul dosavadní znalosti, jak různé typy léčby cílené na metabolismus ovlivňují nerakovinné buňky v TME.
- Tak podobné a zároveň tak rozdílné – příběh Země a Venuše
- Mount Everest a celé pohoří Himaláj každý z nás už někdy na fotografii nejspíše viděl, ale jak vypadají hory na naší nejbližší planetární sousedce Venuši? A jak je lze zkoumat pomocí právě našich vlastních pozemských pohoří? Těchto otázek využil vědecký tým pod vedením geofyzika Gunthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro srovnání geologických profilů těchto dvou planet na základě jejich gravitace. Výzkum byl publikován ve vědeckém časopise Scientific Reports, který je součástí časopisu Nature.
- Globální změny klimatu pod mikroskopem
- Na globální změny klimatuse můžeme dívat z různých úhlů. Co je způsobuje, jak jim zabránit nebo jaké mají a budou mít důsledky. Petr Kohout z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podílel na výzkumu, který se zabývá dopady globálního oteplování na mikrobiom lesů a dostal se až na obálku prestižního časopisu Nature Reviews Microbiology.
- Ochutnej (přírodo)vědu nově i na Spotify!
- Ochutnejte přírodovědu nově i ve vaší oblíbené podcastové aplikaci! Náš podcast roste, a kromě živých vysílání na sociální síti X (Twitter), jak je znáte, přinášíme nově rozhovory i na Spotify, Google Podcastech, Amazon Music podcastech a v aplikaci Audible. Na všech platformách jsme jako Ochutnej (přírodo)vědu a už nyní si můžete poslechnout všechny naše díly. Pojďme si nyní díly připomenout a pak se můžete rovnou zaposlouchat!
- Jak trypanosoma imunitě unikla
- Trypanosoma spavičná (Trypanosoma brucei gambiense) má na svědomí přes 95 % případů spavé nemoci, která ohrožuje mnoho obyvatel Afriky. Jako každý parazit se i trypanosoma snaží uniknout lidské imunitě a navzdory nehostinnému prostředí cévního systému se jí daří. Důmyslné systémy proti adaptivní imunitě byly již popsány, jak ale tento prvok vyzrává nad imunitou v brzkých stádiích? Na to se zaměřila mezinárodní výzkumná skupina, jejíž součástí byl i Martin Zoltner z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Akce dokumentů