E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Ústav pro životní prostředí
Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. (*1980) je ornitolog působící na Ústavu pro životní prostředí. Jeho hlavním vědeckým zájmem je pochopení biologických principů, které lze využít v ochraně přírody. Jako modelové organismy mu slouží ptáci. V rámci svého výzkumu se zabývá především ekologickými mechanismy, které ovlivňují složení ptačích společenstev a populační dynamiku. Spolu se svými kolegy a studenty se zabývá mimo jiné reakcí ptáků na globální změny klimatu, urbanizaci nebo invazní rostliny.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Chemie
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2018/2019 za chemii a přednášku Organická syntéza se stal Doc. RNDr. Jan Veselý, Ph.D. (*1977), který po absolvování postdoktorandského pobytu na Stockholmské universitě působí na Přírodovědecké fakultě jako vedoucí skupiny organokatalýzy a enantioselektivní syntézy. Zároveň též zastává pozici zástupce vedoucího katedry organické chemie. Kromě autorství více než 70 vědeckých publikací je držitelem dvou patentů, a několika ocenění od České společnosti chemické (Cena Otakara Červinky a Cena Alfreda Badera), Přírodovědecké fakulty (Cena děkana) a Učené společnosti České republiky. V minulosti již získal Velemloka za seminář z Organické chemie (2010/2011). Jeho hlavním vědeckým zájmem je vývoj nových stereoselektivních chemických transformací a příprava biologicky aktivních či strukturně zajímavých sloučenin.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2018/2019 – První pomoc ve škole
Laureátem speciální ceny SKAS za mimosekční předmět se za První pomoc ve škole stal Mgr. Radim Kuba (*1989), který na Přírodovědecké fakultě působí hned na dvou katedrách. Na katedře učitelství a didaktiky biologie se věnuje problematice první pomoci, běžné a krizové komunikaci a dalším pedagogicko-didaktickým tématům, na katedře filosofie a dějin přírodních věd se v rámci doktorského studia zabývá výzkumem vlivu rodinného prostředí jakožto nejsilnějšího epigenetického faktoru na různé oblasti lidské osobnosti, a to zejména se zaměřením na sourozenecké konstelace. Ve své práci propojuje široké spektrum znalostí z přírodovědných i humanitních oborů – z biologie, etologie, psychologie, dětské psychologie, ale i demografie či sociologie. Je vedoucí pracovní skupiny „První pomoc na PřF UK“ a garantem vyučovaných kurzů a předmětů. Celkově od roku 2012 připravoval a zajišťoval stovky školení první pomoci pro žáky/studenty základních, středních a vysokých škol, pedagogické pracovníky z praxe či jiné zájemce z řad odborné i laické veřejnosti.
Nové objevy pliocenní flóry
V první polovině 20. století byla Karlem Mädlerem podrobně popsána pliocenní flóra v okolí Frankfurtu nad Mohanem, která zde byla nalezena při výstavbě čistírny odpadních vod. Tento objev byl klíčový pro celou Evropu. Nyní se skupina odborníků v čele se Zlatkem Kvačkem z Ústavu geologie a paleontologie zaměřila na revizi a zpřesnění stávající studie pomocí nových objevů.
Do tajů historie černozemních oblastí
Černozemě patří mezi nejúrodnější půdy, které se vyvíjely po tisíce let. Jejich rozšíření je spjato s kontinentální stepí a lesostepí. Na jejich vývoj a rozšíření však působil významně také vliv člověka, který půdu přetvářel již od neolitu. Pomocí moderních metod zkoumala skupina odborníků spolu s Luďkem Šefrnou z Katedry fyzické geografie a geoekologie jejich paleoenvironmentální historii.
Jak jednoduše zjistit přítomnost vody v horninách
Pískovec, ať už jako přírodní skalní stěna nebo jako stavební materiál, obsahuje ve svých pórech vodu. Ta v sobě nese rozpuštěné soli, které mohou při krystalizaci způsobovat erozi povrchu a vytvářet tak zajímavé geomorfologické tvary nebo způsobovat rozpad památek. Doposud však chyběla metoda, která by vodu u povrchu pískovce mohla spolehlivě a levně detekovat. Vědci z Přírodovědecké fakulty však přišli s jednoduchým, ale účinným řešením.
Křemík zpod ledovců je důležitým hráčem v globálních cyklech živin
Jak ukázala nedávno publikovaná studie v časopisu Nature, metan uvolňovaný zpod ledovců se zařadil mezi další důležité faktory ovlivňující koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Není to však pouze metan, který se dostává z temnot ledovcového dna do vnějšího prostředí. Jedním z dalších hráčů, kteří se podílejí na změnách koncentrací skleníkových plynů, je dle nové studie publikované mezinárodním týmem glaciologů a geologů za účasti tří polárních ekologů z katedry ekologie PřF UK i křemík. Jaký je však přesně jeho vliv?
Jaký vliv má druh vegetace na chemismus vody?
V minulosti byly lesní půdy silně acidifikovány, přičemž od 90. let 20. století začalo docházet k postupnému poklesu kyselých depozic. Jaký byl vývoj koloběhu prvků, jaký je stav v současné době a zejména jaký vliv na koloběh prvků má složení lesního ekosystému? Porovnání změn v listnatých a jehličnatých lesích Krušných hor se věnoval i Michal Růžek z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Spláchnuto a zapomenuto?
Voda je nezbytná pro přežití, proto je potřeba neustálý monitoring kvality tohoto nenahraditelného zdroje. Sledování pouze chemismu vody však není dostatečné. Sedimenty uložené na dně mohou při extrémních hydrometeorologických situacích způsobit vyplavení mnohdy značně toxických látek, které jsou v nich „schovány“ po období klidu a kontaminovat tok i okolní prostředí. Vzhledem k ekologickým haváriím v minulosti je pozornost zaměřena i na okolí Labe. Nedaleko Poděbrad se na studium fluviálního jezera, které je spojeno s Labem, podrobně podívali Petra Havlíková, Dagmar Chalupová, Tomáš Chuman, Miroslav Šobr a Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Každý si zpívá tu svou písničku, i strnadi
Spolupráce vědců s milovníky přírody má velký potenciál. Poukazuje na to například projekt Nářečí českých strnadů. Díky týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dobrovolníkům zapojeným do projektu občanské vědy vznikl nevídaný soubor dat týkající se zpěvu strnada obecného. V nedávno publikované studii představili vědci v čele s Lucií Diblíkovou výsledky svého bádání vědecké veřejnosti. Širší veřejnost má možnost prohlédnout si informace o projektu v graficky zajímavé a přehledné podobě na webových stránkách www.strnadi.cz.

Akce dokumentů