Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Jak nás ovlivňuje okolí?
- Prostředí, ve kterém žijeme, nás ovlivňuje. S tímto tvrzením bychom souhlasili snad všichni. Na otázku jak přesně, se snaží odpovědět studie z pera členů Katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. Zabývají se otázkou vlivu prostředí na rizikové chování mladistvých.
- Člověče, člověče, pověz mi, který pták je podle tebe na světě nejkrásnější?
- Ptáci a ostatní živočichové nejsou krásní nebo oškliví kvůli tomu, aby se líbili nebo nelíbili lidem. Jejich vzezření má důležitou roli v první řadě pro jejich vlastní druh při hledání sexuálního partnera, nebo jim umožňuje zastrašovat predátory, či se účinně maskovat, ať už jakožto kořist před lovcem nebo obráceně. Může ale zbarvení, tvar těla a další vzhledové znaky ptáků ovlivnit to, s jakými sympatiemi se na ně lidé dívají, a následně i to, jak se k nim chovají? Jak jsou ochotni investovat do programů na jejich záchranu? Tyto otázky si položili Silvie Lišková a Daniel Frynta z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK. Vycházeli přitom z vlastních předchozích výzkumů, kdy zjistili, že ZOO na celém světě chovají obecně více papoušků z lidského hlediska atraktivních, než těch „nezajímavých“, byť kriticky ohrožených.
- Krkonoše na konci doby ledové
- Pojďme se společně s fyzickým geografem Zbyňkem Engelem z PřF UK přenést do našich nejvyšších hor, do doby dramatických změn, kdy na Zemi vrcholila poslední doba ledová a kdy jsme v našich končinách mohli zatím naposledy obdivovat ledovce. Jak tehdy vypadaly Krkonoše? Jaké procesy jim vládly a jaké převládalo podnebí?
- Jako vejce vejci: Kukačky si umí dobře vybrat snůšku!
- Kukačky a jejich hostitelé představují klasický případ evolučního závodu ve zbrojení, v tomto případě v rozpoznávání a maskování vajec. Pokud hostitel odhalí vetřelce ve své snůšce, hrozí, že kukaččí vejce bude z hnízda odstraněno nebo bude opuštěna celá snůška a nakladena nová. Kukačky se podobnému osudu ovšem zdárně vyhýbají. Triky, díky nimž se jim to daří, nedávno pomohl objasnit i tým biologů z Katedry ekologie PřF UK a Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
- Vody šumí na Horehronie
- Výzkum srážko-odtokových poměrů je jednou z oblastí zájmu hydrologů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V současné době, kdy stále více pociťujeme extrémní projevy počasí a změny klimatu, se Andrea Blahušiaková a Milada Matoušková zaměřily na trendy vybraných hydroklimatických faktorů z povodí horního Hronu na středním Slovensku. Na základě zjištěných informací je možné předpovídat i budoucí vývoj.
- Chcete být atraktivnější pro citlivé ženské nosy? Dejte si česnek!
- Česnek je oblíbenou přísadou nejen v české a evropské kuchyni, ale i třeba v kuchyni asijské, a to pro svou charakteristickou štiplavou ostrost a sladkost. Navíc je velmi zdravý. Již Egypťané za antických dob si toho byli vědomi a česneku hojně užívali k posílení zdraví. Avšak všechna člověku přinesená dobrota je tatam, když se po jídle plném česneku pokusí chlapec políbit krásnou dívku, se kterou si domluvil schůzku. Typický česnekový dech vycházející z jeho úst je prostě nesnesitelný a rande je zničeno… Ale jak je to s vlivem česneku na jiné lidské pachy, především podpažního původu? Každý z nás má charakteristický pach, jenž je též ovlivněn stravou a který může být ostatními vnímán jako příjemný či nepříjemný.
- Imigranti: Kam směřují v USA a Austrálii a jak to bude v budoucnosti?
- V poslední době se i na starém kontinentu mluví o přílivu imigrantů do Evropy a jejich dalším rozmístění do jednotlivých cílových států. Na příkladu analýzy dat ze dvou velmi tradičních imigračních zemí – USA a Austrálie – testují Josef Novotný a Jiří Hasman z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty postup, který může pomoci zpřesnit predikce vývoje rozmístění migrantů a populační struktury regionů.
- Tropičtí termiti tvoří největší harémy
- Je zajímavé, že velká většina mnohobuněčných organismů na Zemi využívá k rozmnožování pohlavního procesu. Jednou z pozoruhodných výjimek z tohoto pravidla jsou vířníci, kteří jsou schopni se po miliony let rozmnožovat pouze nepohlavně. Je pravdou, že sexuální rozmnožování mělo významný vliv na rozvoj života na naší planetě, přesto je zatíženo jistými nevýhodami. Tou asi nejzásadnější je rozřeďování genetické informace rodiče, která je předávána potomkům. Možná i proto lze nalézt nemálo druhů živočichů a rostlin, které pohlavní proces kombinují v některé části životního cyklu s množením nepohlavním. Jak využívají výhod obou typů reprodukce zástupci vyšších termitů druhu Embiratermes neotenicus, zkoumali vědci z PřF UK a dalších institucí z Francie a Belgie.
- Články
- Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
- Přírodní katastrofy – jejich hodnocení prvním krokem k záchraně?
- Na stránkách popularizační rubriky jsme se již vícekrát setkali s pracemi docenta Víta Vilímka a jeho kolegů. Nový výzkum provedený v zájmové oblasti, která je již dlouho v hledáčku českých geografů, se snaží ohodnotit rizika povodní v pohoří Cordillera Blanca v Peru. Spolu s docentem Vilímkem na nové metodě spolupracoval Adam Emmer, taktéž člen katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Akce dokumentů