E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Kam dopadl Čeljabinský meteorit v roce 2013?
15. února 2013 ráno se nad ruským Čeljabinskem rozpadl meteorit a jeho největší fragmenty dopadly do nedalekého jezera Čerbakul. Guntherovi Kletetschkovi z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK a Geologického ústavu AV ČR se spolu s dalšími kolegy podařilo za pomoci magnetometrie lokalizovat dopadlé meteority v jezerních sedimentech.
Rusové a východní Evropa po pětadvaceti letech
Od rozpadu Sovětského svazu již uplynulo čtvrtstoletí. S geopolitickým vakuem bylo v každém z nově vzniklých států naloženo jinak. Role a proměny ruského obyvatelstva ve východoevropských nástupnických státech zkoumá článek Petra Dostála a Libora Jelena z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.
Padělatelům umění pšenka nepokvete
Výtvarné umění je lukrativním zbožím, které se na aukcích prodává za stamiliony. Není tedy divu, že padělků je na trhu jako máku a pro kupujícího jde často o bruslení na tenkém ledě. Na znalecké posudky se nelze na sto procent spolehnout a proto je namístě, aby byla pochybná díla zkoumána i pomocí techniky.
Jak měřit déšť a povodně?
S extrémními projevy počasí se potýkáme čím dál častěji. Tým meteorologů z vědeckých institucí včetně Miloslava Müllera a Blanky Gvoždíkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zabývali sestavením a vyzkoušením indexů, které by dokázaly vystihnout vztah mezi srážkami a následnými povodněmi.
Z těžbou poničené krajiny k přirozeným lesům
Velká část ložisek minerálních a energetických surovin se nachází v zalesněné krajině. Kvůli těžbě je nejprve nutná povrchová skrývka. To však znamená ztrátu jedinečných lesních ekosystémů. Otázka také zní, co potom? Vědci z univerzit v Severní Americe, Evropě a Austrálii pracují na tom, jak vrátit zasaženou krajinu nejblíže k její přirozené podobě prostřednictvím lesní rekultivace.
Kudy se jezdí: Změny v dopravě po dostavbě dálnice D47
Dopravní geografové Jakub Chmelík a Miroslav Marada z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumali změny v dopravě před a po dostavbě úseků dálnice D47 spojující Lipník nad Bečvou a Ostravu.
O krok blíže k léčbě neurodegenerativních onemocnění?
Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a amyotrofická laterální skleróza (ALS), spolu s poškozením mozku či míchy, spadají do kategorie neurodegenerativních onemocnění, pro která neexistuje žádná léčba. Pacienti s těmito chorobami jsou léčeni pouze symptomaticky se snahou o zpomalení progrese onemocnění, bez možnosti úspěšného vyléčení. Statistiky Organizace spojených národů (OSN) ukazují, že některým neurologickým onemocněním trpí přibližně 17 % světové populace a s ohledem na zvyšující se průměrný věk dožití lze předpokládat, že toto číslo bude dále narůstat.
Jak nás ovlivňuje okolí?
Prostředí, ve kterém žijeme, nás ovlivňuje. S tímto tvrzením bychom souhlasili snad všichni. Na otázku jak přesně, se snaží odpovědět studie z pera členů Katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. Zabývají se otázkou vlivu prostředí na rizikové chování mladistvých.
Člověče, člověče, pověz mi, který pták je podle tebe na světě nejkrásnější?
Ptáci a ostatní živočichové nejsou krásní nebo oškliví kvůli tomu, aby se líbili nebo nelíbili lidem. Jejich vzezření má důležitou roli v první řadě pro jejich vlastní druh při hledání sexuálního partnera, nebo jim umožňuje zastrašovat predátory, či se účinně maskovat, ať už jakožto kořist před lovcem nebo obráceně. Může ale zbarvení, tvar těla a další vzhledové znaky ptáků ovlivnit to, s jakými sympatiemi se na ně lidé dívají, a následně i to, jak se k nim chovají? Jak jsou ochotni investovat do programů na jejich záchranu? Tyto otázky si položili Silvie Lišková a Daniel Frynta z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK. Vycházeli přitom z vlastních předchozích výzkumů, kdy zjistili, že ZOO na celém světě chovají obecně více papoušků z lidského hlediska atraktivních, než těch „nezajímavých“, byť kriticky ohrožených.
Krkonoše na konci doby ledové
Pojďme se společně s fyzickým geografem Zbyňkem Engelem z PřF UK přenést do našich nejvyšších hor, do doby dramatických změn, kdy na Zemi vrcholila poslední doba ledová a kdy jsme v našich končinách mohli zatím naposledy obdivovat ledovce. Jak tehdy vypadaly Krkonoše? Jaké procesy jim vládly a jaké převládalo podnebí?

Akce dokumentů