Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Zahradničení v zóně smrti
- Život v extrémních podmínkách zcela pochopitelně přitahuje pozornost vědců. Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himaláji, v západní části Tibetské plošiny se botanici a ekologové pokoušeli experimentálně určit maximální možnou nadmořskou výšku, ve které ještě cévnaté rostliny přežijí.
- Spolupráce univerzit a firem jako faktor rozvoje regionů
- Spolupráce univerzit a soukromého sektoru je jedním z důležitých aspektů regionálního rozvoje, vynálezy vymyšlené na akademické půdě můžou být aplikovány a komercionalizovány a v podobě výrobku tak sloužit „všem“. V českém prostředí nejsou tyto vztahy pevně vytvořené a soukromý sektor a akademická půda jsou dva odlišné světy rozdělené obtížně překročitelnou „berlínskou zdí“. Vojtěch Kadlec a Jiří Blažek z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty zkoumali tuto spolupráci ve dvou nejinovativnějších regionech Česka.
- Dokáže náš imunitní systém bojovat s obezitou?
- Lidský adenovir je běžně rozšířený vir způsobující převážně lehké respirační, oční či zažívací obtíže, často u dětí ve školním věku. Jedním ze skupiny adenovirů, dlouhodobě spojovaným s obezitou, je Adenovir 36. U obézních dospělých byla často naměřena vyšší hladina protilátek proti tomuto viru v krvi, což může poukazovat na dřívější prodělání infekce tímto vírem.
- Objevení „vymřelého“ rybího druhu
- Malá zvířata se skrytým způsobem života mohou často unikat pozornosti vědců. Pokud se pak nějaký výzkumný tým zaměří na detailní průzkum jejich prostředí, může následovat objev nových druhů. Může ale nastat i situace odlišná, kdy byl nějaký nenápadný živočich nalezen jen jednou, jen na několika málo lokalitách, a skoro nic se o něm neví. Když se pak takové zvíře nepodaří znovu zaznamenat, může být i mylně považováno za vymřelé. Opětovné nalezení takového živočicha pak může vést nejen k radosti z toho, že druh není vyhynulý, ale umožní i detailnější výzkum daného organismu, přehodnocení jeho taxonomického postavení a může inspirovat i další vědecké bádání. Jasna Vukićová z Katedry ekologie byla členkou týmu, který znovuobjevil malou rybku z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae) s vědeckým názvem Knipowitschia goerneri, která byla považována za vymřelý druh.
- I částečná revitalizace vodních toků může pomoci
- Člověk se v historické i současné době snažil zkrotit vodní živly zejména napřimováním a opevňováním koryt řek a potoků, což s sebou však nese negativní důsledky. Dochází k extrémním projevům během povodní, během suchých period je naopak voda rychle odvedena z povodí a nedochází k jejímu zadržení v krajině. Kvalita vody a fyzický habitat vodních toků degradují. Tento stav není lhostejný českým vědcům z Přírodovědecké fakulty, podrobně se jím zabývá Milada Matoušková a Kateřina Kujanová z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
- Je šíření malých druhů korýšů skutečně neomezené?
- Jak vznikají nová společenstva? Co ovlivňuje, které organismy budou na určitém místě žít a které tam nepřežijí? Kombinace vlivu kolonizačních procesů a faktorů prostředí na složení společenstev organismů je dlouhodobě intenzivně studovaným ekologickým tématem. Skupina vědců zahrnující tři z Katedry ekologie a jednoho z Ústavu pro životní prostředí provedla studii, ve které sledovali výsledky kolonizace nových vodních habitatů drobnými korýši v krajině s výraznými prostorovými bariérami šíření. Vliv prostorového uspořádání tůní v krajině se ukázal být mnohem důležitějším než v předchozích obdobných studiích.
- Proč se kyperské myši nevyhýbají pachu nebezpečí?
- Překvapivé chování bylo objeveno týmem vědců převážně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u kyperské myši (Mus cypriacus), na první pohled nepříliš odlišné příbuzné myši domácí. U těchto hlodavců byla testována preference pachů jiných hlodavčích druhů a též kočky domácí (Felis catus), jejich přirozeného nepřítele, a to sice na jedincích narozených v zajetí, tedy bez předchozí zkušenosti s kterýmkoliv z těchto pachů.
- Mají kůrovec a vichřice souvislost s hydrologickými extrémy?
- V důsledku degradace lesních ekosystémů ve vrcholových částech Šumavy, která je způsobena v posledních letech zejména vichřicemi a napadením kůrovci, se tým vědců spolu s Janou Bernsteinovou a Jakubem Langhammerem z Katedry fyzické geografie a geoekologie věnoval výzkumu změn průtokových vlastností u dvou podobných sousedících povodí, která jsou však odlišná v krajinném pokryvu a rozsahem porušení lesního porostu. Snažili se nalézt souvislost mezi disturbancemi a extrémními hydrologickými situacemi.
- Jaký by měl být ideální věk rodičů při narození dítěte?
- Touto otázkou se zabývají mnozí lidé při zakládání rodiny. Odborně se na toto téma rozhodl zaměřit tým složený z vědců působících katedře demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy – Jiřina Kocourková, Boris Burcin a Tomáš Kučera – a dále Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum je unikátní, a to hlavně tím, že respondenty v něm jsou samotné děti. Tým publikoval výsledky své práce v časopise Reproductive Biomedicine Online.
- Pohání hospodářská rozmanitost ekonomický rozvoj regionů?
- Podle mnohých je rozrůzněnost ekonomických aktivit v regionu klíčová pro jeho rozvoj. Zda tomu tak je i v českém kontextu se pokusili ověřit Josef Novotný a Viktor Květoň z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z Ostravské univerzity.
Akce dokumentů