E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Jak se archivuje olovo
Olovo se řadí mezi toxické kovy, a je proto velmi užitečné vědět, odkud se tento prvek v životním prostředí bere, kam se ukládá a jak se třeba v různých materiálech chová. Pro vědce jsou velice zajímavé takzvané geochemické archivy, které obsahují kvalitní záznam o historii ukládání olova pocházejícího z různých zdrojů. Takovým geochemickým archivem mohou být například rašeliniště či dřevní letokruhy, a právě ty jsou předmětem současných vědeckých studií.
Kdo druhému nemoc nosí, sám jinou chřadne aneb gregariny jako hyperparazité
Flebotomové (Diptera), stejně jako jim příbuzní komáři, jsou významní přenašeči mnohých tropických onemocnění. Z nich pro nás největší hrozbu představuje leishmanióza způsobovaná parazitickými prvoky rodu Leishmania (Euglenozoa), která má na svědomí kolem 60 000 úmrtí každý rok. Pro účinný boj s leishmaniózou je zcela zásadní pochopit, jakým způsobem paraziti interagují se svým přenašečem, flebotomem, a tak není divu, že se výzkumu této smrtonosné dvojice věnují týmy po celém světě, včetně parazitologů z naší fakulty.
Ohrožená Austrálie
Kolik evropských druhů rostlin se v dnešní době nachází v Austrálii? V jakých obdobích k introdukcím docházelo? Jsou nějaké životní formy či taxony rostlin zavlékány častěji? Jsou již tyto rostliny v Austrálii zdomácnělé? Takové otázky si kladla skupina vědců z australského a několika evropských pracovišť.
Jak je na tom naše DNA
Neustálému poškozování DNA se v běžném životě nevyhneme, většinou se jím však nemusíme nijak zvlášť trápit – naše buňky jsou totiž přirozeně nadány schopností vznikající poškození opravovat. Je však tato schopnost vyvinuta u všech jedinců stejně? Nepozbýváme jí aspoň částečně konzumací alkoholu či kouřením? A existuje zde nějaká souvislost se vznikem rakoviny?
Exkurze za krásami slovinského podmořského rostlinstva, aneb Kurz mořské algologie
Kurz mořské algologie je jednou z mnoha zajímavých exkurzí, které se studenti během svého studia biologie na Přírodovědecké fakultě mohou účastnit. Ty jsou velmi příjemným zpestřením a účastníci si sami mohou najít a na vlastní oči prohlédnout o čem se to vlastně učili. Praktické zkušenosti, to není jenom sterilní laboratoř.
Proměnlivé paleoklima peruánských And
Metod zkoumajících paleoklima jsou desítky a proč tedy vyvíjet další, mohl by se ptát zvídavý čtenář, který narazí na níže zmíněný článek? Potíž je v tom, že v každém přístupu je nějaký háček, který může odstranit pouze metoda alternativní. V případě Peruánských And tkví problém v tom, že je nedostatek proxy dat (zakonzervované informace o klimatu v nejrůznějších prostředích – ledovec, sedimenty, korály, letokruhy atd.), která by s dostatečným rozlišením byla schopna podchytit nejbližší minulost, tedy Holocén.
Kdy se naposledy mohl člověk schovat do lesního stínu v Polabí?
Polabí patří ke starosídelním oblastem České kotliny. Už od neolitu je oblast člověkem poměrně intenzivně hospodářsky využívána. Z toho důvodu se věřilo, že úplný rozvoj lesa po skončení Viselského glaciálu nebyl v tomto kraji umožněn. Pro hustěji zalidněnou oblast západního Polabí potvrdil tuto hypotézu Vojen Ložek pomocí studia fosilních plžů již před několika desetiletími. Určité nejistoty však panovaly o tom, co se dělo na východě. Nejde pouze o otázku, kterou se zaobírá pár akademiků. Kromě toho, že paměť krajiny je zajímavá sama o sobě, je důležité zmínit, že případná existence rozmanitých ekosystémů mohla fungovat jako biogeografické pojítko mezi karpatskými a západními druhy.
Není řasa jako řasa
Skupina algologů v čele s Jiřím Neustupou zkoumala dva již dlouho známé druhy (popsány v r. 1848) zelené sladkovodní řasy rodu Micrasterias. Rodu, který se vyskytuje v rašeliništích nejen v České republice, ale i po celém světě.
Naděje na nová léčiva proti parazitickým krevničkám
Schistosoma mansoni neboli krevnička střevní je hlavním původcem závažného parazitárního onemocnění zvaného schistosomóza (dříve také bilharzióza), kterým je infikováno okolo 200 milionů lidí v tropech a subtropech. Dospělí jedinci této motolice žijí v cévách hostitele a živí se jeho krví. V současnosti je k dispozici pouze jeden účinný lék a hrozba vzniku rezistence nutí vědce hledat nové látky, které by se daly využít v boji proti schistosomóze.
Zase trochu blíže pravdě (nejen) o zánětech
Enzym s krkolomným názvem 11β-hydroxysteroid dehydrogenáza, zkráceně 11HSD, se v těle nachází ve dvou formách – 11HSD1 a 11HSD2. Obě formy jsou nerozlučně spjaty s činností glukokortikoidních hormonů: 11HSD1 je dokáže aktivovat, zatímco 11HSD2 je inaktivuje. A glukokortikoidy nejsou jen tak ledajaké hormony!

Akce dokumentů