E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Jak nástroj pro testování tvrdosti betonu pomáhá geomorfologům?
Schmidt hammer (SH) je nástroj určený původně především pro stavebnictví. Na základě intenzity zpětného odrazu vystřelené pružiny proti prověřovanému materiálu je zjišťována pevnost materiálu v tlaku. Nástroj však už několik desetiletí používají i geomorfologové, kteří s jeho pomocí získávají informace o historii zvětrávání. Jedno z nejčastějších použití SH v geomorfologii je relativní datování povrchů.
O sedmnácti potkanech a jednom zlém robotovi
Hipokampus je mozková struktura tvarem připomínající mořského koníka, od něhož také pochází její název. Roli této části mozku lze vidět například na známém případu pacienta H. M. Tomu byl hipokampus chirurgicky odstraněn z obou polovin mozku z důvodu jinak neléčitelné epilepsie. Po této operaci nebyl H. M. schopen vytvářet nové vzpomínky, což poprvé výrazně ukázalo na význam hipokampu v deklarativní paměti, tedy paměti na fakta nebo události.
Oční měňavka vs. dezinfekční roztok, 1:0
Každý uživatel kontaktních čoček jistě zná přísná hygienická pravidla pro práci s roztokem, ve kterém se uchovávají. Měňavky rodu Acanthamoeba nám dávají dobrý důvod, proč se jimi řídit. Tito prvoci běžně žijí ve slané i sladké vodě, v půdě či na rostlinách. Když se ale dostanou do oka, což se děje nejčastěji prostřednictvím kontaktních čoček, stávají se parazity. Způsobují pak vzácné, ale závažné záněty, občas vedoucí až k nutnosti transplantace rohovky, v nejtěžších případech ke ztrátě oka, vždy však ke zhoršení vidění.
Víte, co pijete?
Každý den jí požijeme několik litrů. Každé léto se v ní koupeme. Kolikrát ale pomyslíme na její čistotu? Řeč je o pitné a povrchové vodě. Z pochopitelných důvodů je nutné dbát na její nezávadnost a tak i rozvíjet metody, jimiž se případné nežádoucí látky detekují.
Způsob života nejstarších trilobitů v Čechách
Dnes, kdy stále jestě nenalézáme úplné kosterní pozůstatky předků člověka, existují na Zemi jedinečná místa, kde kromě dokonale zachovaných fosílií živočichů, včetně otisků měkkých tkání, nalézáme i doklady o jejich životě a okolním prostředí. Takovým místům, přesneji řečeno lokalitám, se v paleontologii říká „tafonomická okna“ (tafonomie – věda zkoumající vznik fosílií a způsob jejich zachování).
Rozhovor s Petrem Sklenářem
V rámci Popularizace vědecké práce a dění na naší Přírodovědecké fakultě jsem se vydala udělat rozhovor s čerstvě habilitovaným docentem Petrem Sklenářem z katedry botaniky.
Plodné samičky a ramenatí bojovníci
Pohlavní dimorfismus odjakživa přitahoval lidskou pozornost a sekundární pohlavní znaky našeho vlastního druhu byly po staletí múzou mnohých umění. Není divu - ne všichni savci byli obdařeni nápadnými rozdíly mezi samci a samicemi. U mnohých se rozdíly omezují na tělesnou velikost a u řady druhů se samec od samice na první pohled nedá odlišit vůbec. Patříme tedy mezi ty šťastnější a náležitě si to užíváme. Nejinak tomu je také u řady ještěrů. Pro příklad nemusíme chodit daleko. I u naší ještěrky obecné jsou samci nápadní jasně zelenými boky, zatímco samice jsou celé nenápadně hnědé. Při troše pozornosti si u samců všimneme také mohutnější hlavy, která svým nositelům skýtá výhody při soubojích o družky. Při troše praxe pohlaví poznáme na první pohled. U varanů, na které se zaměřil tým výzkumníků z katedry zoologie s kolegy z pražské ZOO, je tomu však poněkud jinak.
Nejen lidmi živ je komár
Člověk není jediným tvorem, kterého obtěžuje bodavý hmyz. Mnozí komáři, tiplíci i muchničky nejsou v jídle vůbec vybíraví a kromě krve člověka a jiných savců nepohrdnou ani tou ptačí. Takoví promiskuitní trapiči jsou nám potenciálně nebezpeční. Mohou totiž na nás, či naše domácí zvířectvo, přenést ptačí choroby, se kterým bychom se jinak neměli jak setkat.
Semena budoucích invazí byla zaseta
Tak lze vlastními slovy autorů shrnout poselství publikované v prestižním periodiku PNAS. Invazní druhy totiž na své uchycení a rozšíření v novém areálu potřebují i několik desítek let a dnešní globalizace obchodu a turistiky tak patrně právě teď rozsévá nové invaze, které naplno pocítí až příští generace.
Ochrana přírody ve městech: Jsou stejné principy uplatnitelné pro různé taxony?
Stále častěji používáme v běžné řeči slovní spojení "živoucí město" nebo "tady to žije". Co tím myslíme? Jednoduše řečeno, hodnotíme rozvoj města a celkovou spokojenost lidí, kteří v něm žijí. Ke spokojenosti zdejších obyvatel nemalým dílem přispívá také městská zeleň. Vždyť každé pořádné město má také svůj park, na který jsou tamnější obyvatelé náležitě pyšní. A co teprve přírodní památky, které se jen tak někde nevidí! Střežíme je jako oko v hlavě. Neřešíme otázku, zda tyto přírodní krásy budeme chránit nebo ne, ale jak je ochránit co nejúčiněji a zajistit, aby to naše město opravdu žilo.

Akce dokumentů