E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Oslava 80. narozenin Doc. RNDr. Vladimíra Hanáka, CSc.
Pění kurů v úterý 12. dubna poslouchalo na katedře zoologie nebývalé množství lidí, jejichž mysle i těla byla zaměstnána společným úkolem. Nebyl jím však základní výzkum, neoblíbená grantová úředničina ba ani výuka. Potenciál zúčastněných byl napřen na přípravu důstojné oslavy osmdesátých narozenin jednoho ze zakladatelů oboru zoologie na PřFUK a moderní chiropterologie v evropském měřítku, autora více než 300 vědeckých a takřka 500 vědecko-populárních článků, předsedy rady Národního parku Podyjí Vladimíra Hanáka.
Rozhovor s Janou Roithovou, nositelkou juniorského grantu Evropské výzkumné rady
Granty Evropské výzkumné rady jsou určeny špičkovým výzkumníkům, kteří přicházejí s novou revoluční myšlenkou, jež není pouhým pokračováním jejich předchozích úspěchů a může výrazně ovlivnit daný obor, posunout jeho hranice či otevřít nové výzkumné perspektivy.
Letokruhy - záznam historie v šifrách
Podle počtu letokruhů lze určit stáří stromu, to je všeobecně známo. Co když je ale možné dozvědět se z letokruhů ještě něco dalšího? Strom do sebe během svého života ukládá nejrůznější látky, a kmen tak představuje soubor informací, které jsou navíc díky letokruhům opatřeny poměrně přesnými časovými souřadnicemi. Takovéto zašifrované zprávy se dají souhrnně nazvat jako dendrochemický záznam. Ten může být na první pohled nečitelný, ale to jen do chvíle, než si dá někdo tu práci s jeho rozluštěním.
Oškliví papoušci? Děkujeme, nemáme zájem…
V nedávné době se vědci z Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s vědci z německé University of Duisburg-Essen pokusili zjistit, nakolik potřeba ochrany druhů mezi papoušky v zoologických zahradách ustupuje jejich půvabu.
Spermie odhalují nevěru
Zajímalo by vás, jak často si nějaký ptačí druh užívá záletnictví? Jeho spermie vám to prozradí.
Vědci z PřF pomáhají proti povodním z ledovcových jezer v Kyrgyzstánu
Již téměř 10 let se výzkumná skupina kolem doc. Bohumíra Janského zabývá rizikem povodní z vysokohorských jezer v pohoří Ťan – Šan v severním Kyrgyzstánu. V současnosti většina horských ledovců po celém světě odtává a ani pohoří Ťan – Šan není výjimkou. Tavná voda se tak velmi často akumuluje převážně v morénou hrazených jezerech před ledovcovým čelem. Přesně to je i příklad největšího a nejnebezpečnějšího zkoumaného jezera, Petrova.
Není slepý jako rypoš
Pod zemí i v podzemí bývá tma. Úplná. Jakkoli se to zdá být vizuálně se orientujícímu člověku velkou nevýhodou, pod našima nohama úspěšně přebývá více než 250 druhů savců, ať už příležitostně či celoživotně. A nedá se říci, že by tím nějak strádali. Ba naopak, těší se tam relativnímu bezpečí (kdo by lovil ve tmě?) a příjemnému chládku (když je na přiloženém zemském povrchu čtyřicet stupňů). Díky tomu, že není kdo by ocenil jejich nyvý zrak, včetně jich samých, došlo v průběhu evoluce k významné redukci zrakového systému. Lidová říkadla nevznikají nadarmo.
Odolní bičíkovci u Máchova jezera
Zlativky, odborným názvem chrysofytní řasy či Synurales, jsou malá skupina sladkovodních bičíkovců. Jejich buňky jsou obaleny atraktivními křemičitými šupinkami, uspořádanými podobně jako tašky na střeše. Podle jejich vzhledu se tyto organismy dají zařadit až do druhu bez použití jakýchkoliv molekulárních metod, často používaných v moderní taxonomii řas. Proč ale tyto organismy využívají množství křemíku na stavbu šupinek není zatím známo. Jedním z důvodů může být odolnost vůči predátorům.
Nová antibiotika izolovaná ze včelího jedu
S tím, jak stoupá počet nově objevených druhů patogenních bakterií, stoupá také poptávka po nových, účinnějších typech antibiotik. Při jejich hledání vycházejí vědci často z látek běžně se vyskytujících v přírodě.
Co mají společného bradavice a rakovina?
Na první pohled se spojitost mezi nepříjemným virovým onemocněním a zhoubným nádorovým bujením hledá asi těžko. Při bližším přezkoumání však najdeme jedno pojítko z rostlinné říše. Je jím vlaštovičník větší (Chelidonium majus), bylina, se kterou se u nás můžete setkat prakticky kdekoliv. Na okrajích cest, na rumištích nebo třeba u lesa. Kvete od května do září a je celkem dobře rozpoznatelný podle jasně žlutých květů a chlupaté lodyhy.

Akce dokumentů