Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Jak se dnes daří hmyzu? Napoví nám geny čmeláků
- Připadá Vám, že v posledních letech vídáte méně hmyzu? A potkali jste letos v létě vůbec čmeláka? V budoucnu se může stát, že čmeláků v Evropě bude čím dál tím méně. Na vině je nešetrné zemědělství. Vliv zemědělského tlaku na dva druhy evropských čmeláků, proto zkoumal mezinárodní tým společně s Mgr. Jakubem Strakou, Ph.D. působícím na Katedře zoologie na Přírodovědecké Fakultě Univerzity Karlovy. Otázka zní – dokáže se hmyz adaptovat na stále se zvyšující intenzitu zemědělství?
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2021/2022 za geografii Miloslavem Müllerem
- RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecké fakulty UK již od roku 2007, kdy zde dokončil doktorát z fyzické geografie se zaměřením na meteorologii. Kromě toho působí také na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. I když jeho okruh výzkumu je široký a přednáší mnoho předmětů, jeho zaměření je především na extrémní meteorologické jevy, zejména výrazné srážkové události. Zabývá se také popularizačními aktivitami a působí jako katecheta v pražské farnosti Vršovice, kde je dlouholetým členem pastorační rady.
- Co sejde na jméně? O trypanosomách, druzích a ekotypech
- Spavá nemoc je jednou z chorob, které vešly do povědomí širší veřejnosti. Její původce, trypanosoma spavičná, je také jedním z mála prvoků (protist) běžně se vyskytujících v učebnicích pro základní školy. Pokud však literárních zdrojů projdete více, můžete si všimnout jistých rozdílů. Jednou je t. spavičná uváděna pod vědeckým názvem Trypanosoma brucei, podruhé jako T. gambiense, a potřetí jako poddruh(y) T. brucei. Pokud se do problematiky ponoříte ještě hlouběji, narazíte na další africké trypanosomy, nesoucí sice odlišná jména (např. T. evansi) a působící onemocnění u zvířat, ale považované za příslušníky stejného druhu. Jak to tedy s tímto tristním protistním gulášem je? Světlo do této chaotické situace pojetí druhů, resp. ekotypů trypanosom vnáší článek, který vyšel v časopise Trends in Parasitology a jehož spoluautorem je Jan Votýpka z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK).
- Světlem proti bakteriím
- Bakteriální rezistence k antibiotikům a snaha o čištění kontaminovaných prostředí aktuálně trápí prakticky celý svět a jejich vyřešením se tak zabývá mnoho výzkumných skupin. O slovo se přihlásili i doktorandští studenti Vojtěch Liška a Petra Křtěnová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří se pod vedením prof. Jiřího Mosingera zabývali ve spolupráci s RNDr. Pavlem Kubátem CSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského vývojem nové světlem aktivované nanovlákenné polymerní membrány s antibakteriálním účinkem, kterou lze vzdáleně manipulovat pomocí magnetického pole.
- Poznání parazitů jako cesta k zamezení nemocí
- Cecilia Stahl Vieira je držitelkou prestižního postdoktorandského grantu Marie Sklodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship. Přestože úspěšná laureátka pochází z Brazílie, na konci srpna se s rodinou přestěhuje do Prahy, kde bude pracovat na projektu společně s odborníky z týmu profesora Petera Volfa na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tento projekt by mohl u písečných mušek zjistit molekulární mechanismy, které by přerušily vektorový přenos Leishmania infantum, původce jednoho z nejzávažnějších parazitárních onemocnění - viscerální leishmaniózy, známé také jako černá horečka.
- Jeden velký networking, který umožňuje nasát co nejvíce informací a stvořit excelentního vědce
- Magdalena Bohutínská je držitelkou prestižního postdoktorandského grantu Marie Sklodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship. Na podzim roku 2022 se s manželem a dvěma malými syny přestěhovala do Bernu, kde působí na institutu ekologie a evoluce místní univerzity. Žije sice ve Švýcarsku, ale díky grantům a experimentům udržuje úzké spojení s Přírodovědeckou fakultou UK a týmem Filipa Koláře, kde vystudovala. Jako držitelka globálního Marie Curie grantu stráví dva roky ve Švýcarsku a poté se na jeden rok vrátí zpátky na naši fakultu.
- Mohou houby ovlivňovat zemědělskou produkci?
- Pojem mykorhiza možná neznáte, ale mnozí jste se s ním určitě setkali. Hřiby nebo křemenáče bychom bez jejich spřízněných dřevin v lese jen těžko hledali. Jak ale funguje mykorhiza na polích? A ovlivňují běžně neviditelná houbová vlákna zemědělský výnos? Funkcí těchto systémů se podrobněji zabývala výzkumná skupina spolu s Paulou A. Buil, doktorandkou pracující pro Katedru botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Komplexní výzkum mikrofosílií ukazuje možné scénáře vývoje oceánského systému
- Doktor Filip Scheiner se na Přírodovědecké fakultě UK věnuje paleoceánografii a paleoceánografickým rekonstrukcím pomocí geochemických proxy. Kromě toho je čerstvým držitelem mezinárodního GAČR projektu, ve kterém bude spolupracovat s brazilskými vědci na projektu zkoumajícím proces ukládání uhlíku v oceánech v oblasti brazilského kontinentálního okraje. Spolu s grantovou agenturou ČR na projektu participuje také brazilská São Paulo Research Foundation (FAPESP).
- Jsou plazí leishmanie nebezpečné pro člověka?
- Leishmanióza je smrtelné onemocnění běžné v tropických a subtropických oblastech, kde způsobuje rozsáhlé epidemie. Jeho příčinou jsou prvoci rodu Leishmania, kteří jsou přenášeni krev sajícím hmyzem. Na druh Leishmania (Sauroleishmania) tarentolae se v rámci mezinárodního týmu zaměřili Lucie Tichá, Jan Votýpka a Petr Volf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Leishmania tarentolae byla dosud nalézána jen v plazech, a proto byl tento druh považován za nepatogenní pro savce a člověka. Ukazuje se ale, že i tímto druhem se mohou savci nakazit, a tak se začaly hledat odpovědi na otázky spojené s hostitelskou specifitou tohoto parazita.
- Ničivé dědictví
- Voda je esenciální složkou pro existenci života na Zemi. Nejde přitom jen o její množství, ale i o její kvalitu, a to zejména u vody pitné. Spolu s klimatickými změnami je v současné době pitná voda v některých oblastech Česka dokonce „nedostatkovým zbožím“. Jejími nadějnými potenciálními zdroji jsou dnes pramenné oblasti. Jak to je s jejich kvalitou v souvislosti s dlouhodobým vývojem i vlivem klimatických extrémů? Tým hydrologů pod vedením Kateřiny Fraindové z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy si vzal do hledáčku horní tok řeky Blanice.
Akce dokumentů