E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Letokruhy – živá kronika managementu lesa
Dokumentární filmy o přírodě nás zahrnují výzkumem tropických moří a deštných pralesů. V následujícím článku se však podíváme do prostředí nám bližšího. Proč se zabývat pouze původními ekosystémy, které tvoří jen malé procento lesů? Proč nezjistit, jak působí lesní hospodářství na tradičně obhospodařovaný les v CHKO Pálava na jižní Moravě? Právě tam došlo za poslední staletí ke změně od intenzivního obhospodařování až k ponechání lesa jeho přirozenému vývoji.
Jsme blíž odhalení původu mozkové kůry savců?
Savci jsou unikátní svým neokortexem s neurony uspořádanými do šesti vrstev, žádná jiná skupina obratlovců takto uspořádaný mozek nemá – například mozková kůra plazů je složena pouze z jediné vrstvy pyramidálních buněk s malou funkční diferenciací. Právě existence neokortexu do značné míry přispívá k savčí, tedy i naší, inteligenci. Jakým způsobem se tato složitá mozková struktura vyvinula? Protože fylogeneze je sled ontogenezí, tedy vývojů jedince, může k pochopení evoluce mozku zásadním způsobem přispět poznání mechanismů vývoje ontogenetického.
Ochrana koroptví polních? Chce to změnu!!!
Koroptev polní bývala za časů našich babiček běžný pták, ale dnes ji najdeme v Červené knize ohrožených živočichů. Platí zákaz odlovu koroptví a probíhá jejich reintrodukce. Přesto se jejich stavy nezvyšují dle našich představ. Co stojí za úbytkem koroptví? Jaké změny potřebujeme udělat, aby se koroptev polní stala opět běžným druhem?
Termiti a jejich sociální paraziti: Chemický závod ve zbrojení
Inkvilinismus, tedy sociální parazitismus jednoho hmyzího druhu v hnízdě postaveném jiným, je fascinující fenomén, o jehož popsání a vysvětlení se vědci intenzivně snaží již od poloviny minulého století. Parazitičtí termiti využívají prostoru vybudovaného hostitelským druhem a živí se na jeho zásobách. Při kohabitaci poměrně malého prostoru na sebe parazit i hostitel ale nutně musejí narážet – jak je tedy možné, že inkvilinním druhům jejich chování projde?
Jak se chová naše zdravotnictví k cizincům?
Geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zabývají mnohými aspekty migrace. V jedné ze studií je nejvíce zajímalo, jak je náš zdravotnický systém vstřícný k cizincům. Na základě platné české legislativy stanovili výzkumníci Dušan Drbohlav, Dagmar Dzúrová a dva španělští kolegové hypotézu, že cizinci s legalizovaným dlouhodobým pobytem jsou oproti rodilým Čechům znevýhodněni a tu také otestovali.
Co a jak ovlivňuje geografii gay míst?
Michal Pitoňák, doktorand katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dlouhodobě zabývá geografií sexualit, tzv. queer geografií. Společně s kolegou Koessanem Gabiamem z Belgie se snažili popsat a objasnit faktory, ovlivňující výskyt, lokalizaci a diverzifikaci gay míst. Podobné studie byly dříve zhotoveny v měřítku států, regionů a nejčastěji samotných měst. Michal Pitoňák a Koessan Gabiam však analyzovali celou Evropskou unii (EU) společně s Norskem a Švýcarskem.
Iridescencí proti predaci?
Nápadné zbarvení, nejčastěji v kombinacích červené, žluté a černé, často slouží k signalizaci predátorům, že tato kořist je jedovatá či jinak nebezpečná a nepoživatelná (nebo se tak jen tváří). Mohla by ale podobný účel plnit i iridescence, tedy nápadně lesklé a proměnlivé zbarvení nejčastěji v odstínech modré či zelené? Na to, jak na tento typ zbarvení u hmyzu reagují ptačí predátoři, se podívali čeští a australští biologové.
Jak se nenamočit do kyseliny
Pokud někdo z vážených čtenářů pěstuje ušlechtilý koníček – sběratelství zkamenělin – jistě moc dobře zná sérii pokusů a omylů za účelem zbavit nalezený poklad okolní horniny různými nástroji či přístroji. Ti odvážnější opráší znalosti středoškolské chemie v kuchyňských podmínkách. Tak zjistí, jak účinné je zejména v případě vápenců pouhé namáčení v běžném octu, tedy vlastně 8% kyselině octové. Jak ale přistupovat třeba ke křehkým graptolitům (neboli „popsaným kamenům“, z řeckého graptos – napsaný a lithos – kámen), drobným koloniálním organizmům obývajícím organickou schránku, kteří se jakožto širomořský plankton nalézají nejčastěji v jílovitých horninách?
Co rozhoduje o pohlaví mláďat hýla rudého – otec „sexy idol“ nebo kondice samice?
Zasaď strom, postav dům a zploď syna. Tohle staré pořekadlo slýcháváme od dětství. Doporučuje pokračování rodu v mužské linii, které se předával majetek. Dnes může dědit také dcera, přesto je pro mnoho současných otců otázkou cti mít syna. Možná v tom hraje svou roli fakt, že syn může teoreticky zplodit více dětí než dcera. Může tedy přenést daleko více genů do příštích generací. Také zvířatům se někdy vyplatí mít spíše syny, někdy ale naopak spíše dcery.
Stopování paleoklimatu ve vysokohorské oblasti Středních And
Jak léta a vegetační sezóny míjí, vrší se postupně ostatky odumřelých rostlin, které se v podmáčených oblastech mění v rašelinnou hmotu. Ta v sobě uchovává tisíce let paleo záznamů, ze kterých lze za pomoci různých technik rekonstruovat klimatické a environmentální podmínky převládající v minulosti. Tak jsme se za pomoci paleoklimatologie mohli například již počátkem 19. století dozvědět o existenci skleníkového efektu. Ale k našemu recentnímu článku.

Akce dokumentů