Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Jsou mořské trávy schopné mykorhizy?
- Mořské trávy jsou zvláštní skupinou cévnatých rostlin, které se před zhruba 100 miliony let přesunuly ze souše zpět pod mořskou hladinu. I když se svými 50-70 druhy tvoří pouhé dvě setiny procenta krytosemenné flory, osidlují celých deset procent pobřežního dna oceánů. Tvoří jedno procento celkové mořské rostlinné biomasy a jsou odpovědné za patnáct procent celkového ukládání uhlíku v mořských ekosystémech. Pro porovnání – z hlediska ukládání uhlíku na jednotku plochy to je dvakrát více než lesy mírného nebo tropického pásma. Pro většinu suchozemských rostliny je typická mykorhizní symbióza, která jim mimo jiné umožnila kolonizovat souš. Je pro rostliny důležitá hlavně z hlediska získávání minerálních látek a vody, které jim rozsáhlá sít houbových hyf „posílá“. Jak je to ale s mořskými travami? Dokážou tvořit něco podobného? To se snažila zjistit skupina vědců kolem Martina Vohníka z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK.
- Proměny těžebních oblastí
- V severozápadních Čechách nalezneme člověkem velmi pozměněnou krajinu. Překotný vývoj je především poznamenán povrchovou těžbou hnědého uhlí. Vědci z České zemědělské univerzity společně se členem katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dušanem Romportlem pomocí geoinformačních systémů analyzovali změnu pokryvu lesa.
- Račí mor a jeho příbuzenstvo
- Většina z vás o račím moru již pravděpodobně aspoň něco málo slyšela. Původce této nemoci (latinským názvem Aphanomyces astaci) patří do třídy Oomycetes, která však navzdory svému názvu nepatří mezi pravé houby (Fungi). Nachází se totiž v říši Chromista, oddělení Heterokontophyta, stejně jako např. lépe známé chaluhy nebo rozsivky. Vodní řasovky (tak se oomycetům říká česky) jsou ve sladkovodním prostředí téměř všudypřítomné a mají mnoho různých životních strategií.
- Eratika – svědci minulosti
- Na okraji ledového kontinentu působí i vědci z naší fakulty. Díky zázemí Mendelovy polární stanice Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse zde Zbyněk Engel z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z České geologické služby a Univerzity v Marseille datovali pozůstatky ledovcové činnosti, aby upřesnili stávající poznatky o vývoji zdejšího zalednění.
- Člověk a příroda jsou spojené nádoby
- Povědomí o tom, že lidstvo se snaží chránit své kulturní a přírodní dědictví má asi každý z nás, jak k tomu ale může přispět geomorfolog? Jelikož každý z cenných výtvorů, staveb a míst vzniká v určitém geografickém prostředí, je na místě zajímat se o přírodní procesy, které v dané lokalitě probíhají. Právě proto vznikla výzkumná síť nesoucí název LACUNHEN, jejíž součástí je i naše fakulta, jmenovitě Vít Vilímek z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
- Vyšší vzdělání snižuje výskyt vražd
- Odhaduje se, že v roce 2004 tvořila úmrtí v důsledku napadení celosvětově až 1% z celkové úmrtnosti. Jejich rozložení je rozdílné jak mezi zeměmi, tak mezi obyvateli v jednotlivých státech. Výzkumy naznačují, že nárůst výskytu vražd by mohl být spojen také s rostoucí nerovností a sociálním znevýhodněním obyvatel zejména v několika posledních letech. Poznání příčin vedoucích k vyššímu výskytu těchto úmrtí je důležité pro rozvoj intervencí, které by mohly tomuto fenoménu předcházet. Jaké skupiny obyvatel jsou touto skutečností více ohroženy, zkoumali vědci ve dvanácti evropských zemích.
- Kvasinko, kvasinko, ukaž mi...
- Rozhovor s Irenou Vopálenskou, čerstvou absolventkou doktorského studia na Katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK o využití kvasinek jako biosenzorů na detekci koncentrace mědi ve vodě.
- Za co všechno může sluneční aktivita?
- Že je Slunce nejdůležitějším zdrojem energie pro Zemi, je jasné, jak jinak ale ještě ovlivňuje Zem? Radan Huth, klimatolog z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z Rumunska zkoumali vliv solární aktivity na atmosférickou cirkulaci v severním Atlantiku
- Víme, co v půdě provádějí nově introdukované kulturní plodiny?
- Půdy jsou důležitými poskytovateli ekosystémových služeb, mezi ty nejdůležitější bychom mohli zařadit možnost produkce potravin a zmírňování vlivu klimatických změn. To je umožněno díky vázání uhlíku a koloběhu živin, což jsou procesy řízené především půdní biotou. Nicméně zintenzivňování zemědělské produkce, způsobené požadavkem na pěstování biopaliv, půdní organismy redukuje. U nás jsou k výrobě biopaliv využívané rostliny jako řepka olejka, Miscanthus a šťovík uteuša (Rumex patientia x R. tianshanicus). Zatímco první dvě plodiny jsou u nás už zavedené, dosud jsme měli velmi málo informací o tom, jaký vliv má dlouhodobé pěstování hybridního šťovíku na půdní organismy.
- Jak se vzájemně ovlivňují naše šelmy?
- Krajina střední Evropy byla v průběhu staletí výrazně změněna zemědělstvím a urbanizací, původní přirozené habitaty byly fragmentovány a jejich rozloha se zmenšila. To mohlo právě vehnáním vyšších koncentrací původních i nepůvodních druhů na menší a izolovanější plochy navýšit vnitrodruhové i mezidruhové interakce jedinců. Biologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecké fakulty UK a Jihočeské univerzity se pokusili zjistit, jak se jednotlivé druhy masožravců v současné fragmentované kulturní krajině ovlivňují.
Akce dokumentů