Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Přírodní katastrofy – jejich hodnocení prvním krokem k záchraně?
- Na stránkách popularizační rubriky jsme se již vícekrát setkali s pracemi docenta Víta Vilímka a jeho kolegů. Nový výzkum provedený v zájmové oblasti, která je již dlouho v hledáčku českých geografů, se snaží ohodnotit rizika povodní v pohoří Cordillera Blanca v Peru. Spolu s docentem Vilímkem na nové metodě spolupracoval Adam Emmer, taktéž člen katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Mají vlaštovčí samci z populací s mnoha nevěrníky větší spermie?
- Velikost spermií se mezi různými, i blízce příbuznými druhy často dramaticky liší, což je nejčastěji dáváno do souvislosti s různými sexuálními strategiemi a náklady na sex a rozmnožování. Méně je ovšem známo o její vnitrodruhové variabilitě. Mezinárodní tým včetně našeho vědce Tomáše Albrechta právě ji studoval u sedmi populací tří poddruhů naší známé vlaštovky obecné (Hirundo rustica).
- Přijdeme o výhledy z Krkonoš a Jeseníků?
- V našich nejvyšších pohořích se můžeme kochat pohledy do české kotliny, ale i do polských nížin. Je to díky bezlesí, které se nachází v nejvyšších polohách naší republiky. Bude tu však bezlesí zachováno i nadále? Na otázku, jak se mění dynamika lesních porostů a horní hranice lesa v Krkonoších a Jeseníkách odpovídá článek z pera dvojice autorů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Václava Tremla a Tomáše Chumana.
- Zvoní monoklonálním protilátkám hrana?
- Objev monoklonálních protilátek, ověnčený Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu z roku 1984, byl jedním z klíčových milníků nedávné historie vědy, vedoucí k pochopení mnoha fyziologických procesů. Mimo využití v laboratorním výzkumu a diagnostice jsou dnes monoklonální protilátky podstatou stovek terapeutických preparátů. Nevýhodou je však jejich horší stabilita a snížená tkáňová prostupnost, nesnadná je též jejich chemická modifikace a kupříkladu pro studium nativních myších proteinů nelze myší monoklonální protilátky zpravidla vůbec připravit. Mimoto je jejich produkce poměrně nákladnou záležitostí. Možnost překonat tyto problémy a nahradit v biomedicínském výzkumu doposud hojně využívané savčí protilátky nyní nabízejí takzvané „iBodies“ - nové syntetické polymerní konjugáty, na jejichž přípravě se podíleli také vědci z laboratoře doc. Jana Konvalinky z Katedry biochemie PřF UK.
- Kdo rozhoduje o ekonomice? Aneb role státu a nadnárodních společností v automobilovém průmyslu na Slovensku
- V posledních letech zažívá Slovensko nebývalý ekonomický růst, který je mimo jiné zapříčiněn i bouřlivým rozvojem automobilového průmyslu. Jestli je však tato cesta bezproblémová, již není tak snadné říct. Profesor Petr Pavlínek působící na katedře Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také na Nebraské Univerzitě ve svém článku analyzuje rozvoj automobilového průmyslu na Slovensku především s ohledem na roli státu a jeho hospodářské politiky při tomto rozvoji.
- Co s toxickým dřevem? Zkompostovat!
- Toxického odpadu se s lehkostí vyrábí ohromná množství, je ale o poznání složitější se ho posléze elegantně zbavit. Stefano Covino a jeho kolegové z Ochrany životního prostředí PřF UK a Mikrobiologického ústavu Akademie věd se na 240 dní zaměřili na detailní průzkum kompostovacího procesu, který dokáže rozložit kreosotem ošetřené dřevo.
- Severoatlantická oscilace podruhé: Jaký je její vliv na počasí?
- V nedávném příspěvku se Radan Huth z katedry Fyzické geografie a geoekologie zabýval vztahem sluneční aktivity a severoatlantické oscilace (NAO). Nyní společně s Lucií Pokornou analyzují klimatické dopady NAO důležité zejména pro Evropu.
- České rododendrony v ohrožení?
- Možná jste při svých toulkách botanickou zahradou v posledních letech místo nádherně kvetoucích rododendronů mohli pozorovat pouze nevzhledné ohlodané větvičky a zajímali jste se, kterýpak škůdce má tuto spoušť na svědomí. Je jím drobná „rostlinná vosa“ z rodu pilatek, která se do našich končin dostala teprve nedávno.
- Alkohol, cigarety, marihuana - jak jim holdují čeští studenti
- Česká republika je řazena mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na osobu a podobně si vede i ve statistikách popisujících konzumaci drog. Tým, který byl z většiny tvořen členy Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, zkoumal, jaké jsou hlavní znaky a faktory rizikového chování mládeže ve vztahu k užívání návykových látek u českých adolescentů ve věku 15 až 16 let.
- Ledovec – ležící, spící?
- Geomorfologové Adam Emmer a Vít Vilímek z katedry Fyzické geografie a geoekologie se dlouhodobě zaměřují na vysokohorskou oblast Cordillera Blanca v Peru. Spolu s kolegy z Ústavu struktury a mechaniky hornin a peruánskými vědci studovali, jaké změny v současnosti a nedávné minulosti prodělal ledovec Jatunraju a zda tyto změny mohou ovlivnit stabilitu jezera Parón, které je hrazené jeho boční morénou.
Akce dokumentů