E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Filosofické úvahy o náboženství a vědě

V nakladatelství Malvern byla vydána ucelená sbírka esejů a studí Zdeňka Neubauera, mapující vztahy mezi vědou, filosofií a náboženstvím. Autor zve čtenáře na dobrodružnou a náročnou cestu po dějinách vědy i po vlastní mysli.
Obálka knihy

Přírodní vědy i náboženství jsou bytostnými součástmi naší civilizace. Věda a náboženství přitom mají za sebou předlouhé dějiny vzájemného respektu, ale také stýkání, soupeření, či přímo potlačování. V některých dobách naopak panovala vzájemná ignorace.

Tato kniha však není historickou studií, ačkoliv s historickými údaji pracuje, ale klade si hlubší otázky. Co vlastně vypovídá o světě a člověku vědecký i náboženský přístup? Jaká je vlastně pravda? A lze takové otázky vůbec pokládat a očekávat vážně míněné odpovědi?

Autor popisuje, že náboženství se – alespoň z hlediska intelektuálů – dostalo se vznikem vědy v raném novověku do krize. Přestalo být součástí běžné zkušenosti a stalo se více „zásvětním“. Novověká tzv. stará aliance vědy a víry znamenala, že náboženská témata se zabývala „oním světem“, nadpřirozenem. Pro orientaci v běžném světě začala být od novověku za dostatečnou pomůcku považována věda, její hypotézy, experimenty a pozorování. Odtud také pramení přesvědčení tvrdící, že náboženství nemůže být ze své definice v rozporu s vědeckými poznatky, protože naším světem se vlastně vůbec nezabývá.

Zdeněk Neubauer však rozhodně odmítá taková zjednodušující tvrzení. Ukazuje, že přírodní vědy, tak jak byly ustanoveny na začátku novověku, prosadily přísně mechanický obraz světa a pochopení hmoty jako substance, tvořené nekonečným povrchem bez vlastního nitra.

Člověk a jeho přirozená každodenní zkušenost však do takových schémat nezapadají. Odtud pramení rozpolcenost moderního člověka, který se stěží vzdává přirozeného religiózního cítění, ale který pro něj ve vědeckém obraze světa nenachází místo. Nové pokroky vědy v 19. a zejména 20. století však otřásly starým vědecko-mechanistickým názorem, zejména díky objevům fyziků a biologů.  Mysl vědců i laiků opanovaly nové mocné termíny a „zaklínadla“, jakými jsou princip neurčitosti, genetická informace, Umwelt, sémiotika, turbidostat a nesčetné množství dalších pojmů (vysvětlení těchto termínů záměrně neuvádíme, aby vynikla jejich exotičnost). Počal se rodit nový obraz světa a v tomto zápasu se najednou znovu vynořují prastaré otázky o povaze bytí. Otázky po smyslu, přirozenosti, původu a směřování přestávají být zatlačovány do ústraní a dostává se jim náležité pozornosti. Kniha je proč čtenáře výzvou k poctivému přemýšlení o povaze světa, vědy i lidského života, přičemž klíčové otázky i odpovědi si už musí položit i zodpovědět každý podle své zkušenosti. 

Zděněk NEUBAUER: Bůh a příroda. Nakladatelství Malvern, 2019. K vydaní připravili Tomáš Hermann a Zuzana Daňková. 

Roman Figura

 

 

Publikováno: Pátek 27.03.2020 14:15

Akce dokumentů