E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Články

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Jak probíhá zárodečný vývoj varana?
Studie Martiny Gregorovičové z katedry zoologie PřF UK a jejích kolegů z této katedry a dalších institucí popisuje fáze běžného vývoje varana mangrovového (Varanus indicus). Vše nasvědčuje tomu, že relativně dlouhá doba inkubace vajíčka i dynamika fází, kterými embryo prochází, mají souvislost s aktivní predací dospělého jedince.
Zrychlující metabolismus českého zemědělství
Dá-li se nějaké období moderní lidské historie označit za dobu, během které došlo k nejvýznamnějším společenským, kulturním, ale i prostorovým změnám, bude 20. století zajisté zaujímat přední příčku. Měnící se politická a ekonomická uspořádání v naší zemi ovlivňovala i podobu zemědělství, což se odráželo rovněž ve vývoji sociálního metabolismu, tedy vzájemného ovlivňování člověkem vytvořených a přírodních systémů. V rámci studia sociálního metabolismu je zkoumána daná oblast pomocí fyzikálních ukazatelů a výsledky jsou vyjádřeny v jednotkách hmotnosti, energie či plochy.
CoPak je Přesně To CPPT?
Tuto otázku jsem položila Petru Synkovi (PS), doktorandovi z katedry zoologie, a Ondřeji Vaňkovi (OV), asistentovi z katedry biochemie. Na Přírodovědecké fakultě oba působí jako technologičtí skauti Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT) Univerzity Karlovy (UK). Toto centrum vzniklo původně jako projekt financovaný z prostředků Strukturálních fondů EU a nyní jsou jeho služby k dispozici všem fakultám a pracovištím UK. Jeho hlavním cílem je pomoci zaměstnancům a studentům úspěšně komercializovat jejich objevy. Neboli zavést výsledky jejich výzkumu a vývoje do praxe: v případě unikátních objevů získat patent, jindy naopak navázat výzkumnou spolupráci s vhodnou firmou či si dokonce založit vlastní společnost.
Struktura příjmení v Česku
Příjmení je individuální znak každého z nás, převážně děděný po otci nebo získaný manželstvím. Příjmení je také hromadným jevem, který lze studovat z hlediska početností výskytu. Kombinace informací o složení a četnostech příjmení představuje unikátní kód každého obydleného regionu. O poskytnutí souhrnného pohledu na strukturu příjmení v Česku se pokusili Josef Novotný z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty spolu s Jamesem Cheshirem z University College London.
Ovlivňovalo pivo české zemědělství už v době bronzové a železné?
Z archeologických nálezů máme poměrně přesnou představu o tom, kde naši předci hospodařili. Víme také, že zhruba v době bronzové a na počátku železného věku začalo obyvatelstvo osidlovat i klimaticky méně vhodná území a poprvé tak opouštělo tzv. starosídelní prostor v Polabí a na jižní Moravě. Nebylo však zřejmé, do jaké míry ovlivňovaly nové klimatické a environmentální podmínky volbu zemědělských plodin.
Česká půda pod palbou
O tom, kolik stovek tun olova a jiných prvků „obohatí“ v důsledku rekreační střelby ročně půdu v českých luzích a hájích existují pouze dohady. Důležitější však je, jak se tyto elementy v půdě dále chovají, do jaké míry jí kontaminují a jak mění její vlastnosti v celém půdním profilu. Na tyto otázky se částečně pokusil odpovědět tým českých odborníků, když si vytyčil za cíl popsat výskyt vybraných prvků v půdních profilech na modelové střelnici v Olomouckém kraji.
Řekněte mi, co jíte, a já vám řeknu…
…co to může udělat s hormony ve vašem těle! Kolektiv autorů z Přírodovědecké fakulty UK studoval vliv snídaně s vysokým podílem cukrů nebo bílkovin na hladinu hormonů spojených s příjmem potravy u anorektiček, bulimiček a kontrolních zdravých žen. Jak vás ovlivní, když si dáte k snídani rohlík s marmeládou místo chleba se sýrem a šunkou nebo naopak?
První popis chromosomů paroztoče východoaustralského
František Šťáhlavský z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s australskými a americkými kolegy poprvé popsal karyotyp a průběh meiotického buněčného dělení u paroztoče východoaustralského Austropurcellia arcticosa (Cantrell, 1980). Tento druh je zároveň i vůbec prvním zástupcem řádu sekáčů z australasijské oblasti, u něhož byly chromosomy zkoumány a prvním paroztočem, u kterého byla detailně zdokumentovaná meiosa.
Život na hadcích společnými silami
Hadcové půdy představují nehostinné prostředí charakterizované značným nadbytkem hořčíku v poměru k vápníku, nedostatkem základních živin, zvýšeným obsahem těžkých kovů a nízkou schopností zadržovat vodu. Neustálý mnohonásobný abiotický stres může vést k adaptaci rostlin, rychlejší speciaci a vývoji specifické hadcové vegetace s nízkou produktivitou a vysokým stupněm endemismu.
Posviťme si na viry!
Nanomateriály, tedy materiály, jejichž hlavní složky tvoří částice o rozměru zhruba 1 až 100 nanometrů, nalézají uplatnění v mnoha oblastech běžného života - od elektroniky přes medicínu až po kosmetický průmysl. Nyní se ukazuje, že struktury z nanomateriálů mohou být prospěšné i v boji člověka proti patogenním mikroorganismům a to v situaci, kdy mnohé bakterie a viry reagují na užívání antibiotik a virostatik vznikem rezistencí a léčba těmito terapeutiky přestává být efektivní. Klíčovou roli u tohoto nového způsobu obrany proti mikroorganismům přitom hraje obyčejné bílé světlo.
Má vzhled vliv na to, jak věříme druhým? Co taková barva očí?
Ať už se nám to líbí, nebo ne, vzhled druhých lidí ovlivňuje, jaký prvotní dojem v nás vzbudí a jaké vlastnosti si s nimi asociujeme, než je skutečně poznáme. Některé fyzické rysy v nás mohou vzbuzovat příjemné, jiné naopak negativní pocity; jak je to ovšem konkrétně s tím, nakolik důvěryhodní nám jiní lidé připadají? Jaké charakteristiky mají na tuto důležitou vlastnost vliv?
Československo pod migrační lupou vietnamských navrátilců
Mohlo by se zdát, že slavné časy česko-vietnamského partnerství jsou už dávno ty tam. Ale přesto stojí za to ponořit se do historických a politických souvislostí vietnamsko-české migrace, vždyť Vietnamci tvoří po Slovácích a Ukrajincích třetí nejpočetnější cizineckou skupinu v Česku.
Kam nechodí slunce, tam chodí extremofilní chemoautotrofové
Že se dnes mikrobiologie nedělá pouze v bělostných laboratořích, ale za mikroorganismy se dostávají také montanisté do hlubin stovek metrů pod zemí, možná leckoho překvapí, nutno však uznat, že výsledky zkoumání takovýchto prostředí jsou často překvapující i pro samotné vědce. Například v bývalém rudním dole ve Zlatých Horách ve Slezsku se nacházejí makroskopické nárosty bakteriálních kolonií, které se jako bělavé chomáče tenkých provázků vlní v toku podzemních potoků v pH menším než 3 nebo visí z okolní skály jako jakési živé krápníky, z nichž na zem skapává voda jako z těch opravdových.
Račí mor v Dunajské deltě - blížící se pohroma nebo dlouhodobé soužití patogenu s hostitelem?
Račí mor, zapříčiněný oomycetem Aphanomyces astaci, patří mezi sto nejhorších invazních druhů na světě – je schopen vyvražďovat celé populace evropských raků. Přítomnost A. astaci v přísně chráněné oblasti Dunajské delty může znamenat vážné ohrožení pro sladkovodní ekosystémy jihovýchodní Evropy.
Závislost evoluční diverzifikace na teplotě? Pro mločíky a šelmy ano.
Už od dob Alexandera von Humboldta víme, že blíže k rovníku nacházíme více druhů, než když se od něj vzdalujeme. Tento fenomén, tzv. latitudinální gradient biodiverzity, je natolik do očí bijící, že může být s podivem, že dodnes intenzivně zaměstnává světovou komunitu makroekologů, do které patří i lidé z pracovní skupiny Davida Storcha na PřF UK.
Seznamka mikroevolučních biologů
Přírodovědecká fakulta patří mezi velké instituce, na kterých působí množství vědeckých týmů. Ty často mohou zkoumat podobné problémy nebo používat shodné metody, aniž by o sobě věděly. Inspirací, jak podobnou vzájemnou neznalost překlenout, mohou být neformální „mikroevoluční minikonference”.
Já bakterie
Věděli jste, že bakterie mohou a přirozeně tvoří mnohobuněčná těla, mají-li k tomu příhodně podmínky? Samozřejmě že ano, bakterie přece tvoří nejrůznější makroskopické struktury jako stromatolity, krusty, filmy. Jediná bakteriální buňka dává vzniknout i několikacentimetrové "kolonii", ale ve skutečnos.ti o bakteriích nesmýšlíme jako o mnohobuněčných organismech
Expatrioti na cestě české kulturní adaptace
V dnešním globalizovaném světě je mezinárodní přenos znalostí a zkušeností jedním ze základních předpokladů prosperity. Ani Česko nechce v tomto trendu zůstat pozadu a ročně hostí přibližně 7000 vysoce kvalifikovaných zahraničních manažerů. Tito lidé šíří v hostitelských firmách technické a manažerské know-how, a tím přispívají ke konkurenceschopnosti české ekonomiky. Už vás někdy napadlo, jak se těmto expatriotům daří sžívat se svéráznou českou kulturou?
Jak nenáročně a účinně detekovat spory moru včelího plodu?
Na tuto otázku odpovídá studie Štěpána Ryby z Laboratoře pro výzkum biodiverzity Katedry zoologie PřF UK a jeho kolegů. Členové týmu se dlouhodobě zabývají výzkumem infekčních onemocnění včel a nyní se jim podařilo nalézt metodu, která podstatně snižuje finanční náklady i počet nutných testů ke zjištění výskytu moru včelího plodu. Celkové urychlení a zlevnění potřebných analýz tak může velmi přispět k omezení šíření této infekce a tím i zabránit ekonomickým ztrátám včelařů.
Kdo je bohatší, Praha nebo Ostrava?
Iridium, rhodium, palladium a platina. Znáte je? Platinové kovy, které jsou dnes používány zejména v chemickém a automobilovém průmyslu stejně jako v medicíně nebo šperkařství jsou v horninovém prostředí zastoupeny ve velmi nízkých koncentracích. Díky lidské aktivitě však množství těchto prvků v prostředí stoupá a to především v okolí silnic a dálnic, kde uvolněné výfukové plyny z katalyzátorů obsahují mimo jiné i tyto prvky. Další zasaženou oblastí bývají skládky, kde kumulace odpadu nejrůznějšího charakteru může obohacovat okolní půdy prostřednictvím vodních výluhů a splachů.
Motolice obrovská Fascioloides magna pod proteomickým drobnohledem
Slyšeli jste už o motolici obrovské? Jde o parazita zejména volně žijících přežvýkavců (jelen, daněk, srnec), ale i domácích zvířat, jako je skot, ovce, koza, prase nebo kůň. Oproti své známější příbuzné, motolici jaterní (Fasciola hepatica), se nevyskytuje ve žlučovodech ani ve žlučovém měchýři hostitele, ale téměř výhradně v jaterním parenchymu. A liší se také svou velikostí - dospělý parazit dosahuje délky až 8 centimetrů!
Hormony v životním prostředí? Houby si s nimi dokážou poradit
Hormonální antikoncepce v současnosti představuje problém pro životní prostředí, neboť značná část zastoupených hormonů je vylučována v moči a dostává se do odpadních vod. Čistírny pak mnohdy nejsou schopny si s nimi poradit do takové míry, aby se do toků potom nedostávala koncentrace hormonů sice nízká, ale přesto nebezpečná. Vědci mj. z Přírodovědecké fakulty UK naštěstí přispěli ke způsobům, jak je z přírody co nejúčinněji eliminovat.
Zavlečené druhy na Špicberkách: Riziko, nebo neškodný fenomén?
O invazních druzích slyšíme dnes a denně – a většinou v ne právě pozitivním kontextu. Jak je to ale s oblastmi méně exponovanými lidské civilizaci, například s ostrovy v Arktidě? Zanesli jsme nové druhy i tam, a pokud ano, představují vážné nebezpečí pro tamní ekosystém? Mezinárodní tým vědců včetně docenta Ladislava Mika, zastupujícího PřF UK, se podíval na půdní bezobratlé na Špicberkách a zjistil, že ani těmto vzdáleným ostrovům se zavlečení nepůvodních druhů nevyhnulo.
Prostředí a kvalita vody – je zde souvislost?
Vědci z České geologické služby a Přírodovědecké fakulty UK se věnovali v letech 2007-2010 výzkumu zaměřujícímu se na vztah mezi chemickým složením vody v tocích a charakteristikou povodí. Otázka kvality vody a jejího aktivního ovlivňování je v popředí zájmu již delší dobu, protože její složení ovlivňuje většinu biologických procesů na Zemi.
Vynalézaví prvoci Leishmania si poradí i bez obvyklých přenašečů – ale naštěstí ne u nás!
Leishmanie způsobují v tropech, subtropech i okolí Středozemního moře závažná kožní, slizniční i viscerální onemocnění člověka i hospodářských a divokých zvířat. Prvoci, kteří jsou za ně zodpovědní, jsou rozšiřováni malými hmyzími přenašeči, krevsajícími flebotomy – což činí snahy o potlačení onemocnění v endemických oblastech ještě obtížnější. Stále častěji jsou však nalézáni i jiní krevsající členovci, například tiplíci (Ceratopogonidae), u kterých jsou leishmanie prokazovány pomocí metody PCR. Veronika Šeblová a další vědci z parazitologického týmu profesora Petra Volfa jako první zjišťovali, zda jsou leishmanie schopny se vyvíjet kromě flebotomů i v evropském druhu tiplíků!
Hříšní lidé města pražského z geografického pohledu
Geografie zločinu – tato formulace rozhodně nepatří mezi zažitá slovní spojení. Kriminalistika je však téma stále aktuální, zasahující široké spektrum oborů, včetně urbánních studií. Zločin a dokonce i pouhá obava ze zločinu dokáže řádně ovlivnit život obyvatel každého města. Prostorová analýza problémů kriminality na příkladu dvou pražských čtvrtí skrze dotazníkové šetření a rozhovory s klíčovými aktéry přináší jedinečný pohled do jejich nitra.
Nahradí cédéčka na Madagaskaru cikády?
Tématem ubývání přírody, rozpínáním technosféry a vztahem (nejen) Malgašů k životnímu prostředí se zabývala přednáška biologa a filozofa prof. Stanislava Komárka. Tuto svoji “neveselou meditaci” s názvem Cikády a cédéčka přednesl 16. ledna 2013 na Přírodovědecké fakultě, v rámci dlouholetého cyklu populárně-vědeckých a cestovatelských přednášek Madagaskar, laboratoř bohů. Inspirací mu byla jeho vlastní nedávná návštěva tohoto ostrova.
Co vidíte Praotče Čechu? Lesy či pastviny?
Botanici Jaroslav Vojta a Lucie Drhovská se vydali Doupovskými horami po stopách historického vývoje zdejší vegetace. Lesní společenstva na různém stupni vývoje společně s bývalými pastvinami a háji představují vhodné podmínky pro růst nejrůznějších rostlinných druhů. Na své si tak přijdou nejen dřeviny, ale i byliny a to jak stínomilné, tak heliofilní. Jednotlivé remízky, hájky a pastviny mohou vypadat na první pohled stejně, avšak jejich současná podoba může být důsledkem kombinací mnoha faktorů, z nichž jedním z nejpodstatnějších je lidských zásah. Jak se tedy liší spektrum druhů na opuštěných zarůstajících pastvinách v porovnání s prastarými lesy? Které faktory patří mezi ty hlavní, určující druhovou diverzitu? Mohou být pastevní lesy refugiem pro lesní druhy?
Proč zkoumali čeští vědci batolit Wallowa v Oregonu, USA?
Batolity (z řečtiny bathos, hluboký, lithos kámen) jsou obrovská, až několik set kilometrů dlouhá a desítky kilometrů široká tělesa vznikající postupným tuhnutím magmatu pod povrchem Země. Ve většině případů se magma k povrchu vůbec nedostane, zastaví se nehluboko pod ním, kde začne vlivem ztráty tepla do okolí pozvolna krystalizovat. Je to právě vznik a umístění batolitů pod zemským povrchem, které znesnadňuje geologům výzkum. Proto vědci vyhledávají oblasti, kde je možnost batolity pozorovat obnažené přímo na zemském povrchu například vlivem eroze. Jedním z takovýchto míst je pohoří Wallowa Mountains na severovýchodě amerického státu Oregon.
Jak z chudé mořské vody získávat železo? Mikrořasy na to mají fintu, a ne jednu.
Protože mořský fytoplankton je velmi významnou součástí koloběhu uhlíku a primární produkce kyslíku na Zemi, stoupá zájem i o mechanismy, které mu v na živiny chudé vodě pomáhají získávat potřebné látky. Železo je jedním z prvků důležitých pro fotosyntézu a respiraci, protože je součástí systému pro přenos elektronů. Jak je ale možné přežít v podmínkách s extrémně nízkými koncentracemi této živiny? Pro tuto potřebu si mikrořasy evidentně musely vyvinout speciální mechanismy, které nám byly dosud neznámé. Díky výzkumu Roberta Šuťáka z katedry parazitologie a jeho zahraničních kolegů je tato záhadná opona již poodhrnutá.
Řekni mi, jak žiješ a já ti povím, co dýcháš
Život v příznivém prostředí je podle Listiny základních práv a svobod právem každého z nás. Podobné ustanovení vyplývá přímo nebo nepřímo ze zákonů všech demokratických států světa. Ne vždy ale skutečnost odpovídá znění paragrafů. Už v 70. letech minulého století sociologové v USA zjistili, že všechny skupiny občanů nežijí ve stejných podmínkách. Následující výzkumy ukázaly, že komunity v nichž je vysoká míra nezaměstnanosti, nízký stupeň vzdělání, nízké příjmy a obvykle i příslušnost k etnické menšině, jsou vystaveny vyšší míře zdravotního rizika plynoucího ze znečištěného prostředí. Nejen že takoví lidé nesdílí výhody ekonomického vývoje, ale také musí nést i větší environmentální zátěž, i když k produkci znečištění nepřispívají tolik jako populace žijící ve standardních podmínkách.
Důvěřuj, ale prověřuj: Aspergillus – jeden příklad za všechny
Houbový rod Aspergillus (kropidlák) sekce Nigri (černé aspergily) zahrnuje biotechnologicky, ekonomicky a lékařsky významné organismy. Ty produkují některé organické kyseliny (např. citronová), a enzymy, ale také mohou způsobovat plesnivění potravin nebo lidské infekce. V současnosti je akceptováno kolem 26 druhů této skupiny. Hlavním problémem je, že ne všechny druhy lze od sebe rozeznat pouhými morfologickými charakteristikami. Proto je potřeba vzít k ruce molekulární a jiné doplňující metody. Rizikem pro molekulární taxonomii jsou tzv. paralogní geny (vznikly genovou duplikaci a liší se ve své sekvenci, případně i funkci), jejichž zaměňování může ústit, a podle výsledků V. Hubky a M. Kolaříka také ústí, v nesprávné fylogenetické stromy. Což ve výsledku znamená i nesprávné zařazení organismů do druhu. Problém paralogů se snaží studie řešit užitím několika nezávislých metod pro identifikaci druhů. Kombinace vícera přístupů má mimo jiné tu výhodu, že s určitou šancí eliminuje případný vliv paralogů na výsledné taxonomické závěry.
Jak vyzrát na bakterie? Zkuste diamanty!
Díky spolupráci vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR se dozvídáme, že k inhibici růstu bakterií lze využít překvapivě také diamanty. Ovšem pozor - pouze v jejich nano podobě!
Kvalita či nekvalita? Jak jsou na tom naše povrvhové vody?
Polabí patří mezi oblasti Čech, které je již od středověku přetvářeno lidskou činností. Region byl poznamenán jak nástupem zemědělství spojeným s masivním odlesněním, tak postupnou industrializací. Na začátku 20. století bylo koryto řeky Labe upraveno a tok napřímen. Staré meandry posléze vytvořily četná fluviální jezírka více či méně propojena se samotnou řekou. Dnes jsou tyto jezera nesmírně cenná a to nejen z pohledu biodiversitního výskytem vzácných druhů, ale také pro výzkum vývoje říčních procesů, jako přirozená ochrana proti povodním nebo zvyšováním estetické hodnoty krajiny.Není tedy divu, že již řadu let je právě tento region cílovou destinací mnoha českých hydrobiologů, botaniků a zoologů. V poslední dekádě se zdejší výzkum ubírá čistě hydrologickým směrem, kdy centrem pozornosti jsou odhady kvality vod a výzkum říčních/náplavových sedimentů.
Lze zabránit rakovinným buňkám pronikat do zdravých částí těla?
Rakovina je závažné onemocnění, při kterém se naše buňky vymknou kontrole a začnou se opakovaně dělit a tvořit nádor. Hlavní příčinou úmrtí jsou pak tzv. metastáze, kdy se postižené buňky rozšíří do zdravých částí těla a začnou vytvářet druhotné nádory. Vědci z přírodovědecké fakulty v Praze zjistili, že protein NG2 podporuje invazivitu rakovinných buněk a hraje tak roli v procesu tvorby metastází.
Jak proniknout někomu do mozku (když jsem inhibitor)
Čeští vědci ve spolupráci s Američany a Jihokorejci zaznamenali nedávno úspěch ve svém dlouhodobém experimentu, jehož cílem je připravit molekulu, která by mohla při troše štěstí dát vzniknout novému léku.
Evoluce lidského chromozomu X
Chromosom X je jedním ze dvou pohlavních chromosomů savců a nachází se na něm především geny určující vývoj pohlaví a mozku. O evoluční konzervovanosti lidského chromozomu X a o jeho postupném vývoji na evoluční ose obojživelníci-ptáci-savci, zastoupené modelovými organismy žába drápatka (Xenopus tropicalis), kuře (Gallus Gallus) a vačice (Monodelphis domestica), pojednává studie Dr. Máchy a jeho kolegů z Laboratoře vývojové biologie.
Perly princezny Wu a neutrální evoluce
Takto se přezdívá střevlíkům rodu Carabus v knize Jaroslava Mareše a Vlastimila Lapáčka Nejkrásnější brouci tropů. Tito nápadní živočichové se pyšní závratným množstvím 1177 poddruhů rozšířených po celé Palearktické oblasti. Ne zcela náhodou tito brouci získali pozornost Karla Kleisnera a jeho kolegů. Mohou zato zejména různé struktury a vzory tvarující se na povrchu jejich krovek. Dosud totiž není jasná příčina jejich vzniku, ani procesy, které vedly k tak výraznému rozrůznění. Mohl to být vliv sexuálního výběru, adaptace k životnímu prostředí nebo třeba výsledek zřídka uvažované neutrální evoluce fenotypových znaků?
Bič na padělky
Široká škála modrých barviv a pigmentů je již od dávných dob používána v uměleckých dílech. Právě jejich analýzou je možné určit stáří uměleckých předmětů a tím i jejich případnou (ne)pravost. Většina anorganických pigmentů může být běžně rozpoznána například pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM/EDX), která odhaluje prvkové složení látky. Tento postup ale nemůže být použit v případě organických barviv a pigmentů, které ve své podstatě mají složení velmi podobné – všechny obsahují uhlík, vodík a kyslík.
Algologická mořská exkurze na Hiddensee aneb romantika v kulichu a šále
Tento rok v září se konala historicky první algologická mořská exkurze k Baltskému moři. Konkrétně na ostrov Hiddensee, který leží západním směrem nedaleko poměrně známější Rujány (německy Rügen). Dopravu zajišťují trajekty vyjíždějící z města Stralsund, případně i z Rujány. Naše základna se nacházela na západním pobřeží ostrova, kde již od 30. let 20. století funguje biologická stanice příslušející univerzitě v Greifswaldu.
Jak zachránit hořeček mnohotvarý před vyhynutím?
Změna obhospodařování krajiny v 2. polovině 20. století a současná změna klimatu znamená pro mnoho organizmů posun k horšímu. Zejména druhy vázané na extenzivně obhospodařované louky a pastviny jsou ohroženy ztrátou stanovišť a jejich fragmentací. To platí jak pro živočichy (např. sysel, http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/na-pomoc-syslum), tak pro rostliny. Pokud chceme tyto druhy chránit, je potřeba cíleně pečovat o poslední zbytky vhodných stanovišť. Zde nastává malý problém: původní managament často není možné použít (např. pastva) vzhledem k malé rozloze a poloze stanovišť. Je proto nutné najít náhradní řešení.
Na pomoc syslům
Přestože jsou reintrodukce užívaným a často i nezbytným nástrojem v ochranářské biologii a managementu divoké přírody, jejich průměrná úspěšnost je pouze okolo 25%. Dosud je totiž jen velmi málo známo o jejich správné metodice
Bromované zpomalovače hoření - pomocníci, či nepřátelé?
Bromované zpomalovače hoření jsou uměle vyráběné organické sloučeniny, které se přidávají do mnoha moderních výrobků určených především pro domácnost za účelem snížení rizika jejich vznícení. Lze je najít běžně v různých plastech, elektronice a textiliích. Výhodou těchto látek je, že přispívají k požární bezpečnosti, ale je otázkou, za jakou cenu - bývají totiž toxické.
Dýcháme ...a naše buňky se mění
Zkoumat vliv škodlivin obsažených ve vzduchu na lidské zdraví je poměrně obtížné. Chemická analýza znečištěného vzduchu je velmi náročná, protože se musí analyzovat stovky organických a anorganických složek, jejichž identifikace nezřídka vyžaduje odlišné přístupy. Účinky jednotlivých složek se mohou navzájem ovlivňovat, takže pokud je zkoumáme jednotlivě nebo v uměle vytvořených kombinacích, můžeme pozorovat zcela jiný efekt.
Jak se vážou ? aneb 14-3-3 a RGS3 pod drobnohledem
Protein s názvem 14-3-3 se na kdeco váže a kdeco působí. Jeho navázání může změnit strukturu cílového proteinu, ovlivnit jeho funkci, přinutit ho, aby vycestoval z jedné části buňky do druhé atd. (viz. článek Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3 v této rubrice). Známých interakcí a funkcí je habaděj, ale jen málo z nich je prozkoumáno opravdu do hloubky. Často víme pouze na jaký protein se 14-3-3 váže a jaké následky jeho vazba má, ale kdyby se nás někdo zeptal proč nebo jak k tomu dochází, jsme s rozumem v koncích.
K čemu je dobré studovat hladové řasy?
Značné množství makro- i mikrořas nezávisle na jejich taxonomické pozici obsahuje polynenasycené mastné kyseliny (PUFAs), které jsou mimo jiné nezastupitelnou složkou lidské potravy. Lidé tyto kyseliny (především EPA, tj. kyselinu eikosapentaenovou) získávají hlavně z rybího tuku. Čím více ale vzrůstá znečištění vod a tím i možnost kumulace škodlivých látek v rybách, tím vzrůstá zájem o získávání PUFAs přímo z řas. Kyselina eikosapentaenová byla objevena již v několika řasách – příkladem mohou být ruducha Porphyridium cruentum nebo řasa z třídy Eustigmatophyceae Nanochloropsis oculata.
Zrychlená morfologická evoluce protist na příkladu rodu Micrasterias
Jelikož se v rodu Micrasterias (řasa z linie krásivek) nacházejí opravdu krásní zástupci, je mu ze strany algologů věnována již po dlouhou dobu značná pozornost. S rodem Micrasterias se v této rubrice nesetkáváme poprvé. Naposledy byla řeč o nově rozlišených druzích, dnes to bude o fylogenetické příbuznosti mezi jednotlivými morfologickými druhy. Zkoušce ji podrobili členové algologické skupiny Katedry botaniky na PřF UK.
Hledání života na Marsu
Vesmírný výzkum dosáhl v poslední době značného pokroku, avšak navzdory tomu zůstává stále jedna otázka nezodpovězena - jsme ve vesmíru sami? Nemohly by se kromě Země nacházet nějaké formy života také na jiných planetách? A pokud by tomu tak bylo a alespoň někde se živé organismy vyvinuly – v minulosti či v současnosti, jak se to dá zjistit? Základním předpokladem je objevit jejich pozůstatky či stopy po jejich životech a jednoznačně je identifikovat.
Sjednocování českých zemí před stovkami milionů let
Ani během válek, cizích nadvlád nebo povstání nebylo území dnes označované jako Čechy rozdrobenější tak, jako před 400 miliony let v geologickém období zvaném devon. A to doslova. Severní, západní, jižní a střední Čechy byly tehdy pravděpodobně několika mikrokontinenty, tedy samostatnými bloky kontinentální zemské kůry, jenž byly od sebe vzdáleny a odděleny úzkým mořem. Rozkládaly se při severním pobřeží tehdejšího superkontinentu Gondwana, který zahrnoval všechny dnešní kontinenty jižní polokoule. Díky pohybům tektonických desek se celá Gondwana posouvala k severu, kde se měla brzy střetnout s jiným superkontinentem – Laurusií, zahrnující dnešní kontinenty na severní polokouli.
Za vším hledej metabolizmus aneb u koho se nefropatie vyvolaná čínskými bylinami změní v rakovinu a u koho ne?
Kyselina aristolochová (AA) je obsažena v rostlinách z čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Způsobuje onemocnění dříve označované jako „nefropatie vyvolaná čínskými bylinami“, dnes se nazývá „nefropatie vyvolaná kyselinou aristolochovou“. Toto onemocnění bylo poprvé pozorováno v roce 1993 u pacientek užívajících léky za účelem redukce tělesné hmotnosti obsahující výtažek z Aristolochnia fangchi. Nemoc se projevuje jako progresivní fibróza ledvin, která postupně rezultuje v ledvinnou nedostatečnost a následně vede ke vzniku nádorů ledvin nebo močových cest. A to i za předpokladu, že příjem AA v potravě dávno skončil. Ve vyšetřovaných tkáních lze detekovat adukty AA s DNA potvrzující jejich dřívější expozici této látce. V roce 2009 byla AA klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako lidský karcinogen první třídy.
Parazit se převléká, aby unikl imunitnímu systému
Objevit nový druh červa nezní jako moc velké terno. Je-li jím ale parazit napadající mnoho druhů živočichů včetně člověka a působí-li zdravotní problémy i v ČR, pak už za pozornost jistě stojí. Parazitologům z PřF UK se to podařilo před 14 lety, kdy v jižních Čechách popsali nový druh motolice z čeledi Schistosomatidae.
Racionálně za lepšími inhibitory glutamát karboxypeptidasy II
Čeští vědci z PřF UK, ÚOCHB a BTÚ AVČR ve spolupráci se zahraničními pracovišti využili znalosti struktury lidské glutamát karboxypeptidasy II pro návrh nových lipofilnějších inhibitorů, které ukazují možnou cestu k účinnějším léčivům. Své výsledky zvěřejnili v časopise Journal of Medical Chemistry.
Jak člověk vnímá krásu a půvab zvířat
Osobitý vkus a smysl pro krásu - mohlo by se zdát, že se jedná o ryze individuální cítění každého člověka, ale minimálně při posuzování vzhledu zvířat tomu tak není. Vnímání zvířecí krásy lidmi je částečně zděděno po dávných předcích ještě z dob, než se lidé rozšířili napříč kontinenty, a tak si toto dědictví v sobě neseme všichni stejně, bez ohledu na národnost či kulturní prostředí.
Když dva dělají totéž, není to totéž
Čeští vědci popsali úspěšnou přípravu enzymu α-N-acetylgalaktosaminidasy z Aspergilla niger v Saccharomyces cerevisiae. Kvasinky přitom ze stejného genu vyrábí tento protein trochu jinak než plíseň a není to vůbec na škodu.
Nanovlákna nesoucí imunosupresiva a jejich využití při transplantacích
Transplantace tkání, orgánů či nověji kmenových buněk představují v současnosti již dostupnou léčebnou možnost mnohých onemocnění. Hlavní limitace spočívají v omezeném zdroji transplantátů a v případě transplantací od geneticky odlišného jedince (většina transplantací) nutnosti modulace imunitního systému. Imunitu je třeba utlumit, aby organismus geneticky odlišné buňky toleroval, ale zároveň šetřit s ohledem na její nezastupitelnou roli především v protiinfekční obraně. Jak ukazují naši vědci, slibným se jeví využití nanovláken.
Hra na schovávanou: Kde najde houba svého fotobionta?
Jak to s těmi lišejníky je? Je to řasa, která si hledá svojí symbiotickou houbu ve všemožných podmínkách nebo je to naopak?
Když houba leze (nejen) za nehty
Plíseň na nehtech dokáže pořádně potrápit. A to obzvlášť, když běžná léčba nepomáhá. A co třeba zánět zevního zvukovodu, když se vlastně ani neví, že jde o houbovou infekci? Původce takovýchto patálií se rozhodli prověřit Vít Hubka z katedry botaniky PřF UK s kolegy z Pardubic (Pardubická krajská nemocnice) a Prahy (Mykologická laboratoř dermatovenerologické kliniky VFN a 1.LF FVL, Zdravotní ústav se sídlem v Praze).
Legionářská nemoc přestavuje naše buňky
Přes dvě stovky lidí nakažených neznámou nemocí, 34 z nich zemřelo. Taková byla bilance setkání amerických válečných veteránů v červenci roku 1976 ve Philadelphii. Jako původce infekce byla později identifikována bakterie šířící se klimatizací. Choroba dostala jméno „legionářská nemoc” a bakterie Legionella.
Co je potřeba k životu bez kyslíku?
V sedmdesátých letech se naši parazitologové podíleli na objevu nové buněčné organely. Do dneška, po více než tři desetiletí, se stále věnují jejímu výzkumu a nyní předkládají dosud nejúplnější popis proteinů, které obsahuje. Tou organelou je hydrogenozom, příbuzný „buněčných elektráren“ mitochondrií.
Proč toxoplazma snižuje imunitu a zvyšuje pravděpodobnost narození chlapce?
Toxoplasma gondii je celosvětově rozšířený parazit, jehož konečným hostitelem jsou kočkovité šelmy. Mezihostitelem se může stát většina teplokrevných živočichů včetně člověka. V infikované kočkovité šelmě se parazit pohlavně množí a ta vylučuje jeho oocysty po dobu jednoho až tří týdnů, poté se většinou stává vůči reinfekci doživotně imunní. Člověk a další mezihostitelé se mohou nakazit potravou kontaminovanou oocystami nebo infikovaným masem.
Nové poznatky o sestřihu pre-mRNA
Už dlouho se ví, že buňka může produkovat mnohem více proteinů, než má genů. Je to díky existenci tzv. alternativního sestřihu pre-mRNA: geny se přepíší do pre-mRNA, která je poté nastříhána na kousky. Teprve spojením vybraných kousků vzniká vlastní předloha (mRNA) pro budoucí protein. Klíčovou podmínkou pro vznik funkčních předloh je přesné rozpoznání sekvencí (tzv. intronů), které musí být z pre-mRNA odstraněny. Jak sestřihový aparát nachází konce intronů (sestřihová místa) není dosud uspokojivě vysvětleno.
Jak ozon škodí rostlinám v Jizerských horách
Pokud se někdo z Vás, mí vážení čtenáři, někdy zabýval ozonem, dozajista už ví, že je ozon v něčem prospěšný, ale může i škodit. Ozon člověku (a snad všemu živému) prospěšný se nachází ve stratosféře, tedy ve svrchní vrstvě atmosféry (10 – 50 km nad zemí) a tam zachycuje škodlivé UV-B záření. Stejný ozon se ale tvoří také v troposféře, to je vrstva atmosféry těsně nad Zemí (do výšky 9 – 18 km). Tento troposférický ozon ovlivňuje nejen zdraví lidí a zvířat, ale také zdravotní stav rostlin. A právě na to si posvítila skupina vědců z Univerzity Karlovy. Jejich cílem byly tentokrát Jizerské hory.
Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3
Rodina regulačních proteinů označovaných jako 14-3-3 je již dlouhou řadu let usilovně rozkrývaným tajemstvím našich buněk. V jedné ze svých posledních publikací shrnuje docent Tomáš Obšil (PřF UK) a doktorka Veronika Obšilová (FGÚ AVČR) dosavadní poznatky z pohledu strukturní biologie.
Co nám stará dobrá vojenská mapa řekne o krajině
Staré mapy, určené pro vojenský výzkum, jsou vzhledem ke svému rozsahu a kvalitě zpracování vhodné pro určování změn v krajině. Umožňují zkoumání proměn krajiny v dlouhém časovém horizontu (už od 18. století) a pokrývají skoro celou Republiku, tudíž poskytují základ pro zkoumání prakticky jakékoli oblasti. Takovéto tři mapy spolu se současnou ortofotomapou (geodeticky zpracované letecké snímky území do podoby mapy) České republiky byly použity pro zhodnocení změn určitého území ve středních Čechách během posledních více jako 250 let.
Ze života mury
Mura (blokovobahenní proud) je svahovým procesem, který se vyznačuje rychlým pohybem nekonsolidovaného zvodnělého materiálu nejrůznějších zrnitostních frakcí (od jílů až po balvany). Vyvolaný je nestabilitou, nejčastěji po nasycení zvětraliny nebo sedimentů vodou.
Za co všechno může jeden tyrosin
Zdaleka ne každá aminokyselina se může pochlubit takovým vlivem jako tyrosin 12 (Y12) v SH3 doméně proteinu CAS (Crk–associated substrate).
Rozhovor s ředitelem Ústavu životního prostředí Janem Frouzem
Akademický rok 2011/2012 je v plném proudu. Jak ho prožíváme? Obohacuje náš život studium na fakultě? Mnohým z nás možná nepřínáší nic nového, pro některé může být tento rok zlomový. Nejen o tom, kde hledat motivaci ke studiu či ztracenou sebedůvěru jsem si povídala s Doc. Ing. Mgr. Janem Frouzem CSc., který tento rok nastoupil do svého druhého funkčního období jako ředitel Ústavu životního prostředí.
Zbav se svých parazitů! Dobudeš svět!
Jak se stát úspěšným invazním druhem? Vědci už vědí! Zbavte se nezvaných příživníků a rozlétněte se po kraji! Alespoň jste-li vrabec.
Ježci bdící, rekolonizující
Ježek západní (Erinaceus europaeus), rozeznáván laiky jako uhlazený intelektuál s brýlemi (rozuměj s černou maskou) a jeho rozčepýřený východní soukmenovec (E. roumanicus) se setkali na území České republiky na své cestě z původních domovin. Odkud se tu ježci vzali, kam jdou a co s sebou nesou? Na takové otázky hledali odpovědi Barbora Bolfíková a Pavel Hulva z PřFUK.
Metabolismus protinádorového léčiva ellipticinu: dnes v hlavní roli cytochrom b5
Mnoho vědeckých skupin si marně lámalo hlavu nad problémem, proč jim pokusy s ellipticinem (cytostaticky působící látkou) in vivo na laboratorních zvířatech vycházejí jinak než analogické pokusy in vitro, tedy ve zkumavce. Nyní problém dostal pro mnohé z nich vysvětlení: některé modely pro „zkumavkové pokusy“ postrádají cytochrom b5, dosud neznámého „hráče“ v metabolismu ellipticinu.
O krůček blíž k poznání procesu vzniku rakoviny díky myšímu polyomaviru
Čeleď Polyomaviridae získala svůj název podle viru myšího polyomu, objeveného v roce 1953, který u novorozených myšat vyvolává mnohočetné nádory. Polyomaviry by jistě nelákaly naši pozornost tolik, kdyby v současnosti nebylo objeveno, kromě dvou známých, dalších sedm lidských polyomavirů. Z myšího polyomaviru se stal modelový virus, díky němuž byla objevena řada buněčných regulačních proteinů, klíčových v procesu vzniku rakoviny.
„Kam se 'hrabem' na středověké kameníky?“ aneb Problémy novodobých oprav Karlova mostu
Klenuté kamenné mosty lidstvo stavělo už od druhého tisíciletí před naším letopočtem pokaždé podle stejného principu – obklad z opracovaných kamenných kvádrů na jádru tvořeném litým zdivem. Obkladový kámen, který nejvíc podléhá zvětrávacím procesům, zde plní statickou funkci. Během oprav je lepší poškozený kamenný kvádr vyměnit než ho složitě konzervovat. Upřednostňují se tradiční materiály a techniky, které ovšem nejsou vždy k dispozici. Vlastnosti nových materiálů by měly být kompatibilní s původními materiály, aby nedošlo k degradaci stavu památky. Jak působí moderní opravy kamenných památek, není doposud příliš známo, proto vznikla ve spolupráci s odborníky z Přírodovědecké fakulty UK studie, ukazující negativní důsledky moderních oprav na jednom z oblouků Karlova mostu.
Jak se archivuje olovo
Olovo se řadí mezi toxické kovy, a je proto velmi užitečné vědět, odkud se tento prvek v životním prostředí bere, kam se ukládá a jak se třeba v různých materiálech chová. Pro vědce jsou velice zajímavé takzvané geochemické archivy, které obsahují kvalitní záznam o historii ukládání olova pocházejícího z různých zdrojů. Takovým geochemickým archivem mohou být například rašeliniště či dřevní letokruhy, a právě ty jsou předmětem současných vědeckých studií.
Kdo druhému nemoc nosí, sám jinou chřadne aneb gregariny jako hyperparazité
Flebotomové (Diptera), stejně jako jim příbuzní komáři, jsou významní přenašeči mnohých tropických onemocnění. Z nich pro nás největší hrozbu představuje leishmanióza způsobovaná parazitickými prvoky rodu Leishmania (Euglenozoa), která má na svědomí kolem 60 000 úmrtí každý rok. Pro účinný boj s leishmaniózou je zcela zásadní pochopit, jakým způsobem paraziti interagují se svým přenašečem, flebotomem, a tak není divu, že se výzkumu této smrtonosné dvojice věnují týmy po celém světě, včetně parazitologů z naší fakulty.
Ohrožená Austrálie
Kolik evropských druhů rostlin se v dnešní době nachází v Austrálii? V jakých obdobích k introdukcím docházelo? Jsou nějaké životní formy či taxony rostlin zavlékány častěji? Jsou již tyto rostliny v Austrálii zdomácnělé? Takové otázky si kladla skupina vědců z australského a několika evropských pracovišť.
Jak je na tom naše DNA
Neustálému poškozování DNA se v běžném životě nevyhneme, většinou se jím však nemusíme nijak zvlášť trápit – naše buňky jsou totiž přirozeně nadány schopností vznikající poškození opravovat. Je však tato schopnost vyvinuta u všech jedinců stejně? Nepozbýváme jí aspoň částečně konzumací alkoholu či kouřením? A existuje zde nějaká souvislost se vznikem rakoviny?
Exkurze za krásami slovinského podmořského rostlinstva, aneb Kurz mořské algologie
Kurz mořské algologie je jednou z mnoha zajímavých exkurzí, které se studenti během svého studia biologie na Přírodovědecké fakultě mohou účastnit. Ty jsou velmi příjemným zpestřením a účastníci si sami mohou najít a na vlastní oči prohlédnout o čem se to vlastně učili. Praktické zkušenosti, to není jenom sterilní laboratoř.
Proměnlivé paleoklima peruánských And
Metod zkoumajících paleoklima jsou desítky a proč tedy vyvíjet další, mohl by se ptát zvídavý čtenář, který narazí na níže zmíněný článek? Potíž je v tom, že v každém přístupu je nějaký háček, který může odstranit pouze metoda alternativní. V případě Peruánských And tkví problém v tom, že je nedostatek proxy dat (zakonzervované informace o klimatu v nejrůznějších prostředích – ledovec, sedimenty, korály, letokruhy atd.), která by s dostatečným rozlišením byla schopna podchytit nejbližší minulost, tedy Holocén.
Kdy se naposledy mohl člověk schovat do lesního stínu v Polabí?
Polabí patří ke starosídelním oblastem České kotliny. Už od neolitu je oblast člověkem poměrně intenzivně hospodářsky využívána. Z toho důvodu se věřilo, že úplný rozvoj lesa po skončení Viselského glaciálu nebyl v tomto kraji umožněn. Pro hustěji zalidněnou oblast západního Polabí potvrdil tuto hypotézu Vojen Ložek pomocí studia fosilních plžů již před několika desetiletími. Určité nejistoty však panovaly o tom, co se dělo na východě. Nejde pouze o otázku, kterou se zaobírá pár akademiků. Kromě toho, že paměť krajiny je zajímavá sama o sobě, je důležité zmínit, že případná existence rozmanitých ekosystémů mohla fungovat jako biogeografické pojítko mezi karpatskými a západními druhy.
Není řasa jako řasa
Skupina algologů v čele s Jiřím Neustupou zkoumala dva již dlouho známé druhy (popsány v r. 1848) zelené sladkovodní řasy rodu Micrasterias. Rodu, který se vyskytuje v rašeliništích nejen v České republice, ale i po celém světě.
Naděje na nová léčiva proti parazitickým krevničkám
Schistosoma mansoni neboli krevnička střevní je hlavním původcem závažného parazitárního onemocnění zvaného schistosomóza (dříve také bilharzióza), kterým je infikováno okolo 200 milionů lidí v tropech a subtropech. Dospělí jedinci této motolice žijí v cévách hostitele a živí se jeho krví. V současnosti je k dispozici pouze jeden účinný lék a hrozba vzniku rezistence nutí vědce hledat nové látky, které by se daly využít v boji proti schistosomóze.
Zase trochu blíže pravdě (nejen) o zánětech
Enzym s krkolomným názvem 11β-hydroxysteroid dehydrogenáza, zkráceně 11HSD, se v těle nachází ve dvou formách – 11HSD1 a 11HSD2. Obě formy jsou nerozlučně spjaty s činností glukokortikoidních hormonů: 11HSD1 je dokáže aktivovat, zatímco 11HSD2 je inaktivuje. A glukokortikoidy nejsou jen tak ledajaké hormony!
Není jeskyně jako jeskyně
Člověk je odedávna tvor zvídavý a rád objevuje vše nové a neznámé. Tato vlastnost ho zavedla jak hluboko pod hladinu oceánů, tak i daleko do vesmíru, jen aby mohl poodhalit tajemství, která se zde ukrývají. Avšak přímo na zemi nebo jen kousek pod ní se dají stále najít krásná a dosud nepříliš probádaná místa. Příkladem může být íránské pohoří Zagros, což je mimo jiné oblast pyšnící se největším solným krasem na světě. Tamní solné pně a jeskyně si získaly pozornost našich vědců, kteří se zabývali jejich studiem opravdu detailně a během dvanáctiletého výzkumu navštívili více jak 30 krasových jeskyní. Některá vybraná místa se stala cílem výprav i opakovaně, aby mohly být zdokumentovány změny, ke kterým zde v průběhu času došlo.
Alternativní přepis genů aneb může být molekulární biologie ještě složitější, než jsme se učili?
Přepis genů (transkripce) je děj, jehož mechanismus se vysvětluje stále s mnoha otazníky. Kromě výkonné RNA polymerázy se ho účastní mnoho regulačních molekul zvaných „transkripční faktory“. V posledních letech se však ukazuje, že existuje zřejmě více mechanismů přepisu genů, konkrétně genů přepisovaných buňkou s poškozenou DNA.
Uniformita měst Evropy: Je plzák španělský opravdu všude?
Představíme-li si klasické desetitisícové městečko v Čechách, vybaví se nám pravděpodobně historické centrum spojené s radnicí, tři hypermarkety, dvě benzinové pumpy, park, kino a nespočet hospod. Když pak v létě přemýšlíme, kam pojedeme na výlet, zjistíme, že všechna ta města si jsou podobná a jediné, čím se liší jsou kulturní památky z dob minulých. V podstatě ve stejné situaci se nachází česká a dá se říci, že i evropská krajina, příroda. Druhová bohatost je značná, avšak základ tvoří stále se opakující druhy rostlin a živočichů. Proč tomu tak je? Často zmiňovaný je zánik vhodných stanovišť spojený s urbanizací, intenzivním zemědělstvím, výsadbou lesních monokultur nebo také klimatickými změnami. Otázkou vlivu klimatu a stanovištních podmínek na diverzitu cévnatých rostlin a plžů ve městech se zabýval tým českých vědců se zástupci z PřF UK.
Prvok svědkem evolučních dramat
Mitochondrie, životně důležité „buněčné elektrárny“, byly kdysi samostatnými organizmy příbuznými dnešním alfa-proteobakteriím. Jejich vstup do buňky našich dávných předků, tehdy těžko rozlišitelných od bakterií, je mnohými považován za největší biologickou revoluci od samotného vzniku života až do dneška.
Myši mění složení moči podle toho, v jaké jsou společnosti
Myší moč obsahuje skupinu proteinů označovaných jako MUPs (Major Urinary Proteins – hlavní močové proteiny). Tyto proteiny fungují jako přenašeče feromonů, slouží tedy k vzájemné komunikaci a v neposlední řadě také k uplatnění jistého vlivu na své okolí. Samec ubytovaný se samicí dokáže například pomocí vylučovaných MUPs a feromonů urychlit nástup jejího estru.
Netopýři parkoví a jejich prapodivné párování
Problematika rozmnožovacích projevů netopýrů je aktuálním tématem už přes dvacet let. A jak se zdá, ještě je stále co objevovat. Vědci z katedry zoologie si tentokrát posvítil na Třeboňsku na drobného netopýra parkového (Pipistrellus nathusii). Ti byli v Česku dlouho považován za vzácné, ale v posledních letech se jejich počty výrazně zvýšily.
Sliny, leishmanie a imunita
V momentě, kdy drobný komárek rodu Phlebotomus nesoucí ve svém střevě nálož leishmanií, bodne svého hostitele, aby nasál jeho krev, rozehrává se složitá hra buněk a molekul. Parazitologové z laboratoře prof. Volfa získali unikátní a cenné informace o úvodním dějství této hry, když se zaměřili na vliv opakovaného sání flebotomů na vývoj leishmaniové infekce.
Když se obnova střevních buněk vymkne kontrole
Během vývoje, ale i v dospělosti se některé buňky živočichů včetně lidí přirozeně dělí a dávají vznik buňkám novým, zatímco jiné buňky zanikají – typickým příkladem jsou buňky střevní sliznice. Oba děje jsou přísně řízené. Buňky vysílají a přijímají signály, a to v podobě různých chemických molekul, které aktivují signalizační dráhy a dávají tak příkazy, co mají buňky dělat: proliferovat (dělit se), migrovat, diferencovat (zrát). Někdy se však stává, že se na nějaké dráze něco pokazí s fatálními důsledky v podobě vývojových vad neslučitelných se životem, ale i zhoubných nádorů.
Kouří stará, kouří starej, kouří dcera, kouří syn... aneb Charakteristika českých kuřáků
Některé zdravotní potíže na nás přijdou neočekávaně a těžko je můžeme ovlivnit. Na jiných se ale výrazně podílíme vlastním chováním. Příkladem takového chování je kouření. Co ovlivňuje, zdali člověk kouří, nebo ne? Roli mohou hrát různé faktory od dědičnosti po ekonomické vlivy. Trojice vědců z Přírodovědecké fakulty UK a University College London se ve svém výzkumu zaměřila na možný dopad různých demografických a sociálních charakteristik u obyvatel ČR. Kromě vlivu těchto ukazatelů testovali i vliv oblasti, kde jedinec žije.
Co se děje v lese na jehličí
Jste-li měňavka a celé vaše tělo tvoří jediný beztvarý váček výživné cytoplazmy, chránit se pomocí pevné schránky zní jako moc dobrý nápad. A skutečně, podobnou obrannou strategii si zvolily nejrůznější zcela nepříbuzné skupiny měňavek mnohokrát nezávisle na sobě. Ty, jejichž schránky jsou oválné s jediným otvorem, se nazývají krytenky a tvoří podstatnou součást půdních společenstev na celém světě.
Mohou příbuzné domácí druhy zpomalit rostlinné invaze?
Jedním z možných vysvětlení rozdílů v invazní úspěšnosti nepůvodních druhů rostlin je naturalizační hypotéza, kterou formuloval Charles Darwin již v roce 1859. Podle ní budou v oblasti invaze úspěšnější nepůvodní druhy, které zde postrádají blízce příbuzné taxony. Nepříbuzné druhy se totiž méně překrývají ve využívání zdrojů a také sdílejí menší spektrum specializovaných škůdců.
Jak nástroj pro testování tvrdosti betonu pomáhá geomorfologům?
Schmidt hammer (SH) je nástroj určený původně především pro stavebnictví. Na základě intenzity zpětného odrazu vystřelené pružiny proti prověřovanému materiálu je zjišťována pevnost materiálu v tlaku. Nástroj však už několik desetiletí používají i geomorfologové, kteří s jeho pomocí získávají informace o historii zvětrávání. Jedno z nejčastějších použití SH v geomorfologii je relativní datování povrchů.
O sedmnácti potkanech a jednom zlém robotovi
Hipokampus je mozková struktura tvarem připomínající mořského koníka, od něhož také pochází její název. Roli této části mozku lze vidět například na známém případu pacienta H. M. Tomu byl hipokampus chirurgicky odstraněn z obou polovin mozku z důvodu jinak neléčitelné epilepsie. Po této operaci nebyl H. M. schopen vytvářet nové vzpomínky, což poprvé výrazně ukázalo na význam hipokampu v deklarativní paměti, tedy paměti na fakta nebo události.
Víte, co pijete?
Každý den jí požijeme několik litrů. Každé léto se v ní koupeme. Kolikrát ale pomyslíme na její čistotu? Řeč je o pitné a povrchové vodě. Z pochopitelných důvodů je nutné dbát na její nezávadnost a tak i rozvíjet metody, jimiž se případné nežádoucí látky detekují.
Oční měňavka vs. dezinfekční roztok, 1:0
Každý uživatel kontaktních čoček jistě zná přísná hygienická pravidla pro práci s roztokem, ve kterém se uchovávají. Měňavky rodu Acanthamoeba nám dávají dobrý důvod, proč se jimi řídit. Tito prvoci běžně žijí ve slané i sladké vodě, v půdě či na rostlinách. Když se ale dostanou do oka, což se děje nejčastěji prostřednictvím kontaktních čoček, stávají se parazity. Způsobují pak vzácné, ale závažné záněty, občas vedoucí až k nutnosti transplantace rohovky, v nejtěžších případech ke ztrátě oka, vždy však ke zhoršení vidění.
Způsob života nejstarších trilobitů v Čechách
Dnes, kdy stále jestě nenalézáme úplné kosterní pozůstatky předků člověka, existují na Zemi jedinečná místa, kde kromě dokonale zachovaných fosílií živočichů, včetně otisků měkkých tkání, nalézáme i doklady o jejich životě a okolním prostředí. Takovým místům, přesneji řečeno lokalitám, se v paleontologii říká „tafonomická okna“ (tafonomie – věda zkoumající vznik fosílií a způsob jejich zachování).
Plodné samičky a ramenatí bojovníci
Pohlavní dimorfismus odjakživa přitahoval lidskou pozornost a sekundární pohlavní znaky našeho vlastního druhu byly po staletí múzou mnohých umění. Není divu - ne všichni savci byli obdařeni nápadnými rozdíly mezi samci a samicemi. U mnohých se rozdíly omezují na tělesnou velikost a u řady druhů se samec od samice na první pohled nedá odlišit vůbec. Patříme tedy mezi ty šťastnější a náležitě si to užíváme. Nejinak tomu je také u řady ještěrů. Pro příklad nemusíme chodit daleko. I u naší ještěrky obecné jsou samci nápadní jasně zelenými boky, zatímco samice jsou celé nenápadně hnědé. Při troše pozornosti si u samců všimneme také mohutnější hlavy, která svým nositelům skýtá výhody při soubojích o družky. Při troše praxe pohlaví poznáme na první pohled. U varanů, na které se zaměřil tým výzkumníků z katedry zoologie s kolegy z pražské ZOO, je tomu však poněkud jinak.
Rozhovor s Petrem Sklenářem
V rámci Popularizace vědecké práce a dění na naší Přírodovědecké fakultě jsem se vydala udělat rozhovor s čerstvě habilitovaným docentem Petrem Sklenářem z katedry botaniky.

Akce dokumentů