E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Život na hadcích společnými silami

Hadcové půdy představují nehostinné prostředí charakterizované značným nadbytkem hořčíku v poměru k vápníku, nedostatkem základních živin, zvýšeným obsahem těžkých kovů a nízkou schopností zadržovat vodu. Neustálý mnohonásobný abiotický stres může vést k adaptaci rostlin, rychlejší speciaci a vývoji specifické hadcové vegetace s nízkou produktivitou a vysokým stupněm endemismu.

O významu symbiotických hub vstupujících do arbuskulární mykorrhizy (AM) se v takových půdách dosud ví velmi málo, stejně jako o funkčních vztazích rostlin a jejich houbových symbiontů. Výskyt AM hub v hadcových půdách byl nicméně prokázán na mnoha lokalitách po celém světě. Pavla Doubková a Jan a Radka Sudovi (Botanický ústav v Průhonicích, Katedra experimentální biologie rostlin PřF a Katedra botaniky) testovali, nakolik AM houby přispívají ke schopnosti hostitelských rostlin přežívat ve stresových podmínkách hadcových půd a zda se v tomto směru liší rostliny a houby pocházející z různých stanovišť. Jako pokusná rostlina byl vybrán chrastavec rolní (Knautia arvensis), který osidluje jak hadcové, tak nehadcové půdy. Tříměsíční kultivační pokus zahrnoval několik experimentálních variant vycházejících z kombinace hadcových a nehadcových půd, rostlinných populací a houbových izolátů. U obou typů stanovišť byly zahrnuty jak diploidní, tak tetraploidní populace K. arvensis.

chrastavec
chrastavec rolní, zdroj: http://www.flickr.com/photos/steve_chilton/2634262231/
Význam mykorhizní symbiózy pro růst rostlin výrazně závisel na úživnosti půdy, přičemž výrazně vyšší mykorhizní růstová závislost byla pozorována v živinově chudší nehadcové půdě. Rozdíly mezi diploidními a tetraploidními populacemi se neprojevily, avšak rostliny i AM houby hadcového původu prokázaly vyšší odolnost k hadcovým podmínkám. Lepší prospívání hadcových rostlin ve vlastní půdě vycházelo pravděpodobně z jejich tolerance k akumulaci hořčíku v nadzemních orgánech. Kolonizace kořenů AM houbami obecně vedla k lepšímu růstu rostlin a vyššímu příjmu fosforu, ovšem největší přínos v hadcové půdě měla mykorhizní symbióza v případě „přirozené“ kombinace AM hub a rostlin hadcového původu. Příjem vápníku, hořčíku a niklu byl inokulací AM houbami ovlivněn jen minimálně, zásadní přínos mykorhizní symbiózy pro přežívání rostlin v hadcových podmínkách tedy spočíval ve zlepšení příjmu fosforu.

Výzkum pomohl odhalit zajímavé podzemní vztahy rostlin a hub na tak speciálních půdách jako jsou hadce, ale stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek, které čekají na odpověď.

Doubková P., Suda J., Sudová R., 2012: The symbiosis with arbuscular mycorrhizal fungi contributes to plant tolerance to serpentine edaphic stress; Soil Biology & Biochemistry 44, 56-64.

Radka Nováková

Akce dokumentů