E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Železná nebo zelená opona?

Po pádu komunistického režimu ve východní Evropě se mimo jiné změnily poměry v pokryvu a využívaní krajiny (land cover, land use). K jedněm z největších změn došlo podél hranice, která oddělovala západní a východní Evropu nazývané „Železná opona“.

Autoři si v článku kladou za cíl vytyčit hlavní změny a trendy vývoje od roku 1990 do roku 2006. Doposud se většina prací na toto téma zabývala pouze změnami na jedné straně barikády. V této studii ale její tvůrci zkoumali změny na obou stranách bývalé neprostupné hranice.

Konkrétně šlo o zhodnocení výchozích podmínek v roce 1990 a vypozorování největších změn do roku 2000 a poté v časovém intervalu let 2000 až 2006. Studie probíhala nad daty obsahující 30 kilometrový pás, 15 km na východ a 15 km na západ od bývalé hranice, v celkové délce 2600 km.

V důsledku politických změn na východě se transformovala zejména zemědělská krajina. Původní orná půda, která byla socialistickým hospodářstvím i v nepříznivých podmínkách pohraničních hor a podhůří za cenu velkých finančních dotací užívána, byla přeměňována v krajinu využívanou více extenzivně – změnila se na trvale zatravněné plochy. Jde o přirozenější formy zemědělského hospodářství pro daný typ krajiny. Na jižní Moravě byla část orné půdy změněna na stálé kultury a sady. Důležitým motorem a faktorem těchto změn byla i změna vlastnické struktury půdy v pohraničí.

Se zpřístupněním dříve zakázaných míst vzrůstala i lidská aktivita. A to nejen na východní straně hranice, ale také na západní. Výjimkou nebyla ani místa, která byla považována mnohdy za chráněná a cenná. Paradoxně díky zákazu vstupu do pohraničního pásma.

Je opona stále železná?
Železná opona v roce 1989 - tedy těsně před jejím pádem. Zdroj: http://www.kohoutikriz.org/priloha/dimte.php
Zvláštní pozornost věnovali autoři česko-bavorské a česko-rakouské hranici. Závěry byly podobné těm obecným. V prvém období na české straně stálo za zmínku, že podíl lesa navzdory kůrovcové kalamitě neklesnul. V rakouském a německém pohraničí byla zjištěna v letech 2000-2006 podstatně větší stabilita ve využití krajiny a naopak větší přeměna ve využití krajiny na straně české.

Jaké jsou tedy závěry?

V roce 1990 byl největší rozdíl mezi západem a východem v typu zemědělské krajiny. V současné době se tento rozdíl stále zmenšuje. Na východě ubylo orné půdy a je nahrazována jiným typem zemědělských ploch a také se zvýšilo zastoupení lesa. Na obou stranách hranice stoupal podíl antropogenních povrchů (zastavěné a ostatní plochy). Očekává se, že nastoupené trendy budou nadále trvat, ale jejich dynamika bude slábnout.

KUPKOVÁ, L., BIČÍK, I., NAJMAN, J. (2013): Land Cover Changes along the Iron Curtain 1990 – 2006. Geografie, 118, No. 2, pp. 95-115.

 

Tomáš Janík

Akce dokumentů